Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Esej: Demokrat, až to bolí

Daniel Deyl 07. dubna, 18:00  -  Daniel Deyl
07. dubna, 18:00

Zelený nový úděl a moderní monetární teorie jsou v USA velkým hitem. Vítejte v ráji progresivní levice, kde účel zase jednou světí prostředky.

Umíte trochu kreslit? Vezměte tedy do ruky zelený fix a kus tenkého, leč pevného papíru. Fixem na něj napište „sto korun českých“ a příslušnou číslovku. Máte? Dobře, teď stačí jen vyrazit do obchodu a koupit si, co uznáte za vhodné. V případě potřeby opakujte s fialovou či modrou pro zvýšení efektivity. A je to. Pokud jste měli nějaký finanční problém, zmizel.

Že to takhle na světě nefunguje, říkáte? Na to pozor, protože by se na vás mohlo provalit, že jste exponentem oligarchie a patriarchátu. Nesmějte se, popsaný princip již infikoval americkou Demokratickou stranu, jež ovládá zhruba polovinu politického života nejmocnější země světa.

Zelený je úděl...

Jmenuje se to Zelený nový úděl, zkráceně ZNÚ. Název je odvozen z programu New Deal prezidenta F. D. Roosevelta z 30. let, jemuž se dostalo čerstvě zeleného ekologického náboje. Sněmovně reprezentantů jej letos 7. února předložila čerstvě zvolená kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová. Má podobu rezoluce (dokument, ne kongresmanka), a neměl by tedy ani po případném schválení platnost zákona. Jako manifest sílícího radikálně levicového proudu v americkém politickém smýšlení, pro něž se vžilo označení „progresivní“, však slouží dobře.


Politická superstar Ocasio-Cortezová o klimatické změně: Máme ještě rodit děti?


Sedm stránek textu rezoluce začíná popisem ekologické apokalypsy, jež nastane, pokud se průměrná teplota na Zemi zvýší o dva stupně Celsia, za což kategoricky mohou lidé, a zejména Američané (ti jsou odpovědni za 20 procent veškerých emisí skleníkových plynů). Bez varování pak přejde k diskriminaci žen, odborů, migrantů, chudých a vůbec, takže je třeba s tím něco udělat.

Ono něco spočívá ve stoprocentním přechodu USA na obnovitelné zdroje energie do roku 2030, což má snížit globální emise řečených ošklivých plynů na 60 procent hodnot z roku 2010. Do roku 2050 pak má celý svět být emisí prostý, pročež nastane dostatečná zima.

Kromě toho ZNÚ má jaksi nezávisle na tom ambici zaručit ekonomickou jistotu pro všechny, včetně těch, kteří „nejsou ochotni pracovat“; vytvořit miliony dobrých pracovních míst s vysokými platy; zařídit, aby žádný podnikatel netrpěl nekalou konkurencí; zajistit všem Američanům dostupné, bezpečné a „přiměřené“ bydlení, kvalitní zdravotní péči, volný přístup k vodním plochám a dostatečný počet háčků na ryby. Ne, o háčcích na ryby tam vlastně nic není, ty si přál Huckleberry Finn od Pánaboha za to, že se bude modlit. Čte se to obojí tak nějak podobně.

Progresivní mobilizace

To jsou jenom některé z desítek požadavků, deklarovaných ambic a cílů ZNÚ, pro ilustraci to však bohatě postačí. Text se hemží obecnými humanistickými ideály, jejichž srozumitelnost je vykoupena naprostou vágností. Výrok „mělo by na světě být lépe“ ještě ze svého autora nedělá ideologa, už proto, že sám žádnou ideu neobsahuje. Zbytek ZNÚ tvoří zmíněná standardní levicová ortodoxie; oligarchie, patriarchát a vůbec.


Zelená ekonomka Johanisová: Musíme se vymanit z diktatury růstu


Výjimečnost rezoluce tím však nijak netrpí. Zaprvé, dokument nevolá po ničem menším než po mobilizaci; po jakési lite verzi válečného komunismu. „Tohle je naše druhá světová válka,“říká slečna Ocasio-Cortezová a myslí to vážně. „Za dvanáct let svět skončí, pokud s tím něco neuděláme, už je to tak,“ říká, ačkoli o společenských dopadech klimatických změn (tím méně o jejich rychlosti) žádný jí implikovaný široký konsenzus neexistuje.

S tím souvisí druhá věc, která je na celém plánu největším kamenem úrazu. Je to taková otravná drobnost - není jasné, kdo ten velký zelený mejdan zaplatí. K tomu by se zase hodilo vědět, kolik bude ta legrace stát. Středopravicový think-tank American Action Forum se pokusil k nějaké sumě dojít a na základě údajů v rezoluci obsažených spočítal, že ZNÚ přijde americkou ekonomiku na 50 až 93 bilionů dolarů.

Padesát bilionů

To lze brát zhruba jako vodítko. AAF není žádná partajní propagandistická mašina. Její studii o ZNÚ psal Douglas Holtz-Eakin, někdejší šéfekonom prezidentské kampaně Johna McCaina a předtím ředitel Rozpočtového úřadu Kongresu (ten se ZNÚ odmítl kvůli jeho naprosté vágnosti zabývat). Také agentura Bloomberg, jejíž majitel je svými názory typický centrista, odhadla náklady na ZNÚ na 66 bilionů dolarů. Republikáni z Kongresu samozřejmě mluví výhradně o nejvyšší zmiňované sumě 93 bilionů a prezident Trump to zaokrouhlil na rovných 100 bilionů dolarů, aby se neřeklo. To se dalo čekat. Na druhé straně říká Robert Pollin, levicově smýšlející ekonom z University of Massachusetts v Amherstu, že k nulovým emisím lze dospět s náklady ve výši dvou procenty HDP ročně - ovšem za třicet let, v žádném případě nikoli za deset let.

Buďme zde velkorysí a berme v potaz dolní hranici odhadu AAF, celkem padesát - a tedy ročně pět - bilionů dolarů. Pro srovnání, loni čítal objem celé americké ekonomiky 20,5 bilionu dolarů. Fed vypustil do světa prostřednictvím kvantitativního uvolňování od pádu Lehman Brothers v roce 2008 nějakých 3,7 bilionu nových dolarů (jež vzápětí zaplavily akciové trhy a neúnosně zvedly ceny nemovitostí). Zelený nový úděl počítá ve své nejskromnější verzi s více než třináctinásobkem.

Je to realistické? Alexandria Ocasio-Cortezová na takovou otázku nabízí obvykle tři odpovědi. „Nikdy se nikdo neptá, jak se zaplatí ten či onen vesmírný program“ zní první z nich, již použila v nedávném rozhovoru pro televizi CNN. Když se najdou peníze na nějaké raketoplány, taky by se mohly najít pro ZNÚ, naznačovala. Svatá pravda, jen s tou výhradou, že celý rozpočet NASA na rok 2018 čítal 20,74 miliardy dolarů, tedy zhruba čtyři promile z oněch pěti bilionů z nejúspornější verze ZNÚ. Kde vzít ty ostatní?

Pusťte jim žilou

Zdanění bohatých je zde tou nejjednodušší reakcí. A také ano. Autorka manifestu navrhuje zvýšit nejvyšší sazbu daně z příjmu ze současných 37 procent na 70 procent. Vztahovala by se na příjmy od deseti milionů dolarů ročně výše, zatímco dnešní nejvyšší sazbu platí lidé od zhruba 550 tisíc dolarů výše.


Infografika: Jak se zrychluje oteplování Země?


To samo o sobě není neslýchané; za Roosevelta čítala nejvyšší daňová sazba 91 procent. Má to jediný háček: celkový daňový příjem federálního amerického berňáku IRS za rok 2017 (poslední, který je k dispozici) čítal 3,4 bilionu dolarů, přičemž 436 miliard týž úřad v řečeném roce lidem vracel. Co se daní týče, byly tedy Spojené státy v plusu o necelé tři biliony dolarů; rozpočet přitom vykazoval deficit o numerologicky inspirativní výši 666 miliard. A k tomu by tedy Ocasio-Cortezová ráda přihodila dalších nejméně pět bilionů dolarů. Kde je vezme?

Tady přichází řeč na základní ekonomický nástroj, jejž má progresivní uvažování k dispozici. Jmenuje se moderní monetární teorie a Ocasio-Cortezová se svou partou chtějí její pomocí řečené částky -jak to říci? - vyfabulovat. Tato teorie má dva klíčové komponenty. Tím prvním je přesvědčení, že s trochou drzosti si lze dovolit všechno, tím druhým je rotačka. Doslova.

Proponenti moderní monetární teorie víceméně vycházejí z teorie funkčních financí moldavského ekonoma (aha! řeknete si) Abbyho Lernera, jenž dostal ve 40. letech dobrý nápad. Všiml si, že když je někdo švorc, jeho problémem je, že nemá peníze. „To, co chybí, jsou peníze“ napsal v roce 1943, „nedostatek peněz, které by bylo možno utratit za zboží, brání nezaměstnaným více zboží vyrábět“ V takovou chvíli je úkolem vlády peníze do ekonomiky dostat, děj se co děj, říká Lerner. Jestli to znamená rozpočtový deficit, nebo něco jiného, je jedno. Jediné, na čem sejde, je okamžitý dopad na zaměstnanost.

Svéráz rezervní měny

Dnešní Lernerovi dědicové ušli na této cestě ještě o několik kroků dále. První z nich spočívá v přesvědčení, že země, která tiskne vlastní měnu, v níž se zároveň může zadlužit, nemůže zbankrotovat. Přísně vzato ani to není pravda. Pokud se vám podaří zdevalvovat vlastní měnu natolik, že nově vytištěné peníze nestačí pokrýt ani náklady na své vlastní vytištění, pak je slovo bankrot zcela na místě, ačkoli tomu můžete říkat třeba negativní senioráž či ražebné. Že se takové věci nedějí? Ale kdež - takový zimbabwský exprezident Robert Mugabe (muž, jenž se narodil v den, kdy zemřel Lenin) by o tom mohl vyprávět.


Stávky místo učení: radikální klimatické požadavky studentů podporují akademici i Brusel


Ještě lepší samozřejmě je, tvrdí Ocasio-Cortezová a spol., když tisknete globální rezervní měnu. A skutečně, jak zde již padlo, ekonomika USA tvoří něco málo přes čtvrtinu nominálního objemu ekonomiky světové. Dolarů však je po světě mnohem více, než kolik by jich bylo třeba, kdyby greenback sloužil pouze Američanům. (Ekonomové nechť prominou opakování triviálních faktů.) V roce 2017 držely všechny země světa 62,7 procenta svých rezerv právě v dolarech.

To také patří k důvodům, pro něž dolar vydržel celkem vzato bez úhony již zmíněnou politiku kvantitativního uvolňování. Zaprvé, dolarů je mnoho; zadruhé, lidé jim přese všechno věří. Na světě je asi půldruhého bilionu dolarů ve fyzických bankovkách a mincích (a asi 10,5 bilionu při započtení bankovních účtů), takže miliarda sem, miliarda tam - kdo to pozná? -, jako když si doma nakreslíte stovku. Některé lidi to vede k přesvědčení, že to tak lze dělat neomezeně a je to o. k.

Není. Kurz dolaru a výnosy z dolarových dluhopisů nejsou (přinejmenším od definitivního pádu zlatého standardu v roce 1971) ničím jiným než kvantifikací důvěry v americké ekonomické a politické poměry. Koupím-li si dluhopis, vyjadřuji tím svoji důvěru za á v jeho včasné a úplné splacení, za bé v to, že se poměry mezi dneškem a dnem splacení natolik nezmění, abych na výnosu prodělal. To platí u světové rezervní měny stejně jako u každé jiné; jen ta hranice je podstatně dál u amerického dolaru než řekněme u české koruny. Mimo jiné proto, že lidé věří, že se v USA nedostane k moci pološílenec s výkonnou rotačkou.

Moc chutná

Jenže právě k tomu Ocasio-Cortezová a spol. směřují. Pokud tak či onak vygenerují pět bilionů dolarů ročně, tedy hodnotu čtvrtiny amerického HDP, jak zabrání přetavení takové sumy v inflační tlak? Budou „využívat dosud nevyužité zdroje, jako jsou nezaměstnaní“, zní odpověď.


Klaus Čechům namluvil, že klima není problém. Výhody z oteplení nečekejme, říká sociolog Vidomus


Aha. Nezaměstnaných bylo v únoru v USA 3,8 procenta. Každý dnešní nezaměstnaný by tedy musel být průměrně alespoň šestinásobně produktivnější než průměrný dnešní zaměstnaný, aby inflační tlak nevznikl. Jak toho chce kdo dosáhnout, ptáte se? Hájíte oligarchy!

Lidí s výstředními názory není nikdy nedostatek. Problém je v tom, že parta kolem Ocasio-Cortezové má moc - a žádá jí víc. Je soustředěna v ultraprogresivní organizaci (politický akční výbor) Justice Democrats, jenž, řečeno se serverem Politico.com, „je ústředním hráčem v boji o duši Demokratické strany“. Funguje jako mocenské beranidlo pro dostatečně progresivní kandidáty strany. Jejími hlavními protivníky jsou konzervativnější demokraté.

Nedávno vyšlo najevo silné podezření, že „svým“ kandidátům nezákonně rozděluje peníze na kampaně. Kdo to je? „Vyžadujeme zápal pro progresivní věc,“ říká Ocasio-Cortezová, jež výbor do minulého týdne víceméně potají vedla, ačkoli z něho sama peníze čerpala, což odporuje zákonu. „Zkázu lze odvrátit jen skutečnou vášní. Pouze ti, kdo ji sami pociťují, mohou vzbuzovat vášeň i u druhých.“ To je z Mein Kampfu.

Umělý břeh za 10 miliard dolarů: New York se obává klimatických změn

Dále čtěte:

Blahodárný smog? Znečištěné ovzduší nad Asií zpomaluje globální oteplování

Jak zastavit oteplování: vesmírné zrcadlo a další šílené plány

Umělé ochlazení Země může fungovat, tvrdí američtí geoinženýři

Politická superstar Ocasio-Cortezová o klimatické změně: Máme ještě rodit děti?


Čtěte také

Události  Rybník v parku Michalov, ilustrační foto

Nedostatek sladké vody je větší hrozba pro Zemi než CO2, tvrdí architekt Gloser

Deficit sladké vody je větší hrozba než zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého z…

20. dubna 2019

Ilustrační foto

CS Fondy podvacáté: čtyřicet tisíc podílníků může znovu přijít o peníze

Spor o vytunelované CS Fondy se po dvaceti letech dostává do absurdní fáze. Padla vůbec…

20. dubna 2019

Praha Jaroslav Faltýnek

Mazalův otisk v dopravním podniku. Stopy Faltýnkova vlivu přetrvávají

Podniku radí Faltýnkův advokát a mezi kandidáty do vedení firmy je kupec „umělcova“…

20. dubna 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento komentář?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 3.67

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

ve spolupráci s
  • Koruna se letos výrazně pod 25 CZK/EUR nepodívá

  • Dilema, které řeší každoročně tisíce dovolenkářů. Je…

  • Opce jsou pro toho, kdo si rád nechává zadní vrátka…

  • Strašák jménem volatilita

  • Posíláte peníze po Evropě a chcete se vyhnout vysokým…

  • Online platby, reklamace a clo. Co nepodcenit při nákupu…

  • Připsání zahraniční platby v řádu minut? Jde to!

  • Začnou přibývat nezaměstnaní?

  • Jak to, že většina prognóz loni nevyšla?

Finance
Přejeme krásné Velikonoce
Našel bitcoin již svoje dno?
Je lepší se pojistit proti vodě, nebo proti ohni?
Když pojistit, tak proti zlomené noze. Nebo?
Dodavatelé elektřiny ovládají on-line svět. Co vyřídíte přes počítač nebo mobil?
Auta
Čtvrtý do hry: Toyota ProAce City
Stinger začne driftovat. Kia představila speciální verzi GTS opatřenou režimem Drift
Kvíz: Uhodnete, ve kterých autech se poprvé objevily tyto vynálezy?
Vyzkoušeli jsme Bureko 6×6: Jak jezdí nové monstrum z Českých Budějovic?
Test letních pneumatik o rozměru 205/55 R16. Která je nejlepší?
Hry pro příležitostné hráče