Babiš s plánem Víta Bárty - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Babiš s plánem Víta Bárty

,

Premiér Andrej Babiš přišel v posledních dnech s myšlenkou, která by neměla zapadnout. Dálnici D3 z Prahy do Tábora prý postaví Číňané formou PPP projektu. Navrhuje to, protože objem investic téhle velké země v České republice ho moc neuspokojuje. Tenhle nápad prošel veřejným prostorem bez reakcí, což je velká škoda vzhledem k tomu, jak úžasný nesmysl to je.

Premiér ho vyslovil v Dubrovníku na okraj setkání summitu 16+1, který sdružuje země střední a východní Evropy s Čínou. Už samotná platforma je dost diskutabilní úkaz. Jde vlastně o takovou pátou kolonu, kterou si chce komunistická Čína v Evropě vytvořit, ale to nechme na jinou debatu.

Objem čínských investic je v Česku v porovnání s investicemi z ostatních zemí opravdu malý. Podle České národní banky se loni přímé zahraniční investice z Číny dokonce snížily o 15,1 miliardy korun a je zřejmé, že nedosáhnou ani zlomku podepsaných dohod, u jejichž podpisu asistovali před třemi lety prezidenti obou zemí. Do roku 2020 podle nich mělo do Česka přitéci z Číny až 232 miliard korun.

Kdy bude hotová dálnice D3?

Premiéru Babišovi nemůže nikdo vytknout, že by situaci nechtěl změnit. Na to, jak podlézavě Česko k Číně přistupuje, přichází až moc slibů a málo obchodu. Nápad s D3 ale vrací debatu o pár let zpět do éry ministra dopravy Víta Bárty, který to s Čínou také zkoušel. Neúspěšně, jak víme. A těch neúspěchů v oblasti čínských dálnic je mnohem více. Je škoda, že to premiéru Babišovi někdo neřekl.

Za prvé. V branži se už od dob Víta Bárty ví, že Čína nějaký kousek D3 stavět nebude. Velmi podobný nápad, jako vyslovil před pár dny Babiš, byl ve hře před necelými devíti lety. Mělo jít dokonce také o PPP projekt. Jen motivace byla trochu jiná. Bárta válčil s etablovanými stavebními firmami a ze zahraničí věděl, že Číňané staví o 30 až 50 procent levněji.

Potíž byla v tom, že Číňané nechtěli stavět z jejich pohledu bezvýznamný kousek dálnice v neznámé zemi. Nevyplatilo by se jim sem vozit techniku, nasmlouvat či nakoupit pískovny, obalovny, projekční firmy a podobně. Čína chtěla kompletní smlouvu na dobudování celé dálniční sítě v Česku, což by pro ni dávalo jakýs takýs smysl, pokud by to spojila i s účinkováním v Polsku, Maďarsku a dalších zemích. Jenže tuhle smlouvu jí nikdo nedal, protože je tady otevřený trh, konkurence, platí tu antimonopolní pravidla, demokracie a takové ty věci, nad kterými čínský komunista kroutí hlavou.


České fiasko: dálniční síť nebude hotová ani v roce 2050

 Stavba, ilustrační foto


I kdyby chtěl Babiš Bártův pokus ještě zopakovat, ve hře je u jihočeské D3 jen nějakých 24 kilometrů od Třebonína ke státní hranici. Zbytek se buď už staví, je v provozu nebo jako v případě trasy ve Středočeském kraji dlí v tak daleké budoucnosti, že to přesahuje časový horizont dokonce i věčné Číny.

Dalším vykřičníkem je pak účinkování Číny při stavě dálnic v sousedních zemích. To by se dalo shrnout slovy jako katastrofa nebo ostuda. Opět je tristní, že to premiér neví nebo záměrně zamlčuje. Konsorcium Covec s čínskou majoritou stavělo část dálnice mezi Lodží a Varšavou. Konkrétně 50 kilometrů, které měly být reklamou a vstupenkou na evropský trh. Nakonec dlužilo dodavatelům, nestíhalo termíny a stát s ním musel zrušit smlouvu. Z bryndy pak Poláky tahaly i české firmy, které na daném úseku pracovaly.

 Jak dlouho se stavěly dálnice

Jak dlouho se stavěly dálnice

Pak je tu ještě potíž se samotným PPP na straně státu. Zatím neznáme projekt, který by neskončil průšvihem. Vzpomeňme na plány s Ústřední vojenskou nemocnicí.

Je si Babiš opravdu jistý tím, že čínské firmy žhnou po 24 kilometrech tuzemské D3 a chtějí se do ní pustit? A je si jistý tím, že by to byl vzhledem k okolnostem dobrý nápad? Pokud ano, je zcela v pořádku, že před pár dny v Dubrovníku tenhle plán nastínil. Velmi pravděpodobně stál ale zrovna před kamerami a chtělo se mu něco říct, tak něco řekl. A nebylo to poprvé, co měla veřejnost šanci ho přistihnout, jak prostě tlachá.

Čtěte další texty Petra Weikerta

Ohodnoťte tento článek
Diskuze