Po bídném a turbulentním roce 2023, kdy se česká ekonomika vzpamatovávala z pandemie a zároveň čelila důsledkům energetické krize, jež se projevily mimo jiné nebývale vysokou inflací, bylo loňských 12 kalendářních měsíců pro zdejší podniky a živnostníky o poznání přívětivější. Dokládají to třeba statistiky společnosti Imper, jež provozuje jednu z největších tuzemských databází firem.
Dle těchto čísel v Česku vloni vzniklo na 127 tisíc nových subjektů, tedy v meziročním porovnání o zhruba 10 tisíc více. Své oprávnění si navíc zaregistrovalo přibližně 82 tisíc živnostníků, což je nejvyšší počet od roku 1999. Naproti tomu ukončit živnost se vloni rozhodlo celkem 65 tisíc lidí – ve srovnání s rokem 2023 pouhá čtvrtina.
„Poslední roky byly pro českou ekonomiku i spotřebitele značně turbulentní. Nicméně data ukazují, že budoucnost začínáme vnímat optimističtěji. Dá se říci, že po covidu, energetické krizi a skokovém zdražování začali Češi vidět pomyslné světlo na konci tunelu. Projevilo se to právě větší důvěrou ve zlepšení ekonomické situace a odstartováním vlastního podnikání,” přibližuje šéf Imperu Tomáš Berger.
„Rekordní počet vloni založených OSVČ působí kontrastně oproti roku 2023, kdy skončilo 277 tisíc živností, nejvíce v české historii. Do jejich zániku ale promluvily i administrativní změny v podobě zavádění datových schránek, které byly pro spousty lidí impulsem k ukončení pozastavených živností,“ dodává Berger.
Pomineme-li volnou živnost, pak vloni nejvíce OSVČ přibylo v oboru silniční motorové dopravy – konkrétně se jedná o 13 717 osob. Následovaly obory kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin (+ 7 252 živnostníků) a hostinská činnost (+ 6 910 živnostníků).
Poněkud nepřekvapivě se počet nových živnostníků nejvíce rozrostl v Praze (+ 37 304), následovaly Středočeský kraj (+ 14 548) a kraj Jihomoravský (14 361). Ve stejných regionech zároveň vloni došlo i k největšímu zániku živností.
