Policie prověřuje smlouvy Agrofertu se správou hmotných rezerv

 Hrbáček 14. října, 06:00  -  Jan Hrbáček
14. října, 06:00

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu prověřují smlouvy, které se Správou státních hmotných rezerv uzavřely dceřiné společnosti Agrofertu, holdingu patřícího ministru financí Andreji Babišovi. Policie ani státní zastupitelství prověřování nechtějí přímo přiznat, ale týdeník Euro získal informace, že vysvětlení přišlo podat několik stávajících i bývalých pracovníků správy rezerv. Jde především o pro stát nevýhodnou obměnu obilí, na kterou několikrát týdeník Euro upozorňoval.

Policisté se už delší čas zabývají také případem Viktoriagruppe, skladováním české nafty v Německu. O palivo kvůli krachu firmy Česká republika málem přišla. První vlak s částí nafty dorazil do Česka ve čtvrtek.

„Mohu pouze obecně sdělit, že informace tohoto typu (zda se něčím zabýváme, či nikoliv) náš útvar neposkytuje,“ uvedl k prověřování kontraktů Správy státních hmotných rezerv s dceřinými firmami Agrofertu mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Týdeník Euro má o prověřování informace z několika na sobě nezávislých zdrojů.

Ke kauze ViktoriaGruppe Ibehej odkázal na Vrchní státní zastupitelství v Praze, které si vyhradilo podávání informací. Dotazy na státním zastupitelství ale zůstaly také nezodpovězeny. „K případu společnosti Viktoriagruppe v současné době s ohledem na probíhající trestní řízení neposkytuji žádné bližší informace. Ve druhém zmiňovaném případě dozor ve věci neprovádíme,“ odvětil na otázky podřízený Lenky Bradáčové Tomáš Minx. Státní zástupce své vyjádření poupravil až poté, co byl tento článek publikován. Na dotaz, proč opravuje svoje původní komuniké, a zda byl na něj vyvíjen nátlak od nadřízených, odpověděl, že nikoliv.

Zakázkám Státní správy hmotných rezerv se týdeník Euro věnuje dlouhodobě. Na kontrakty s firmami z Babišova holdingu se zaměřily kontroly pod vedením šéfa úřadu Ondreje Páleníka. Ten ale kvůli kauze Nagyová skončil a nové vedení vyšlo firmám z holdingu Agrofert opět vstříc.

Jsou to zhruba dva roky, co se společnosti Navos z Kromeříže podařilo vydělat na obchodu s obilím. Stát delší dobu skladoval větší rezervy obilí, než které potřeboval. V roce 2013 se proto Agrofertem vlastněná společnost Navos se správou rezerv dohodla na takzvané rotaci přebytečných 271 tisíc tun obilí. Zdůvodnění znělo, že by správa rezerv neměla na ochraňování takového kvanta obilných komodit peníze.

Standardní rotace probíhá v praxi tak, že takzvaný ochraňovatel, v tomto případě Navos, odebere za určitou cenu ochraňované zboží a zaplatí za něj státnímu úřadu dohodnutou cenu. Obilí pak udá na trhu a v dohodnutém čase jej zase do sýpek, ve kterých se skladují státní rezervy, vrátí. Správa pak za nové obilí dodavateli, respektive ochraňovateli zaplatí dohodnutou cenu. Kouzlo spočívalo v čarování s cenami, čehož Babišova firma náležitě využila.

Správa státních rezerv má s Navosem uzavřenu smlouvu na ochraňování obilí už od roku 2005. Navos vyjma zmiňovaného odkupu přebytečných 271 tisíc tun ochraňuje pro státní úřad ještě oficiální rezervu, která se pohybuje mezi 310 tisíci až 590 tisíci tun.

Andrej Babiš má zastánce i v prezidentu Zemanovi:

Zeman se postavil za Babiše: Nebraňme podnikatelům v politice

Rotační, tedy odkupní cena se ve zmiňovaném případě prodeje nadbytečných 271 tisíc tun podle druhu obilí pohybovala v rozmezí od 2400 korun za tunu (pšenice krmná, ječmen krmný) do 3100 za tunu (pšenice potravinářská). Tržní cena obilí ale v té době byla až pět tisíc korun. Pro Správu státních hmotných rezerv tedy obchod moc výhodný nebyl. Kdyby cenu obilí regulérně vysoutěžila přes centrální adresu, získala by výrazně více. Obchod byl naopak nadmíru výhodný pro firmu Navos. Zboží mohla prodat na burze za výrazně vyšší cenu, než byla pořizovací.

Navos měl poté v dohodnutém čase sýpky zase naplnit. To se ale nestalo. Správa rezerv proto v září roku 2013 vyzvala ředitele Navosu Vlastislava Mudráka, aby firma v rámci rotace 271 tisíc tun obilí vrátila.

„V návaznosti na smlouvu o ochraňování bylo ke dni 31. 7. 2013 na základě plnění jednotlivých smluv a cenových dohod z vaší strany celkem vyskladněno 271 592,023 tuny rotačních zásob obilovin,“ stojí v dopise Mudrákovi. A v listu také stojí, že stejné množství má tedy Navos do rezerv zpět dodat. Babišova firma mohla díky liknavosti státních rezerv vydělat minimálně půl miliardy korun.

Podle zjištění týdeníku Euro z letošního ledna Navos naplnil do sýpek jen necelých 45 tisíc tun. „Společnost Navos je jedním z ochraňovatelů. Smlouva o ochraňování obsahuje pouze ujednání o obměně. V rámci obměny je vždy odebráno stejné množství, které je zpět naskladněno. Stav je tedy fixní,“ komentoval informace mluvčí správy Jakub Linka.

Šéf Státní správy hmotných rezerv Pavel Švagr

K poměrně zajímavé situaci pak došlo v listopadu roku 2014. Předseda hmotných rezerv Pavel Švagr uzavřel v tichosti s ředitelem Navosu Mudrákem a zástupcem místopředsedy představenstva Agrofertu Josefem Mrázem „smlouvu o jiných závazcích II“, která naprosto změnila podmínky vracení obilí. Správa smlouvy standardně zveřejňuje na svých webových stránkách, ale zrovna tato na nich vyvěšena není.

Ve smlouvě je klíčové, že Agrofert dodá správě rezerv zmiňované obilí do deseti let. „SSHR je oprávněna kdykoli v průběhu deseti let od uzavření této smlouvy písemně vyzvat Navos k dodávce obilovin do státních hmotných rezerv až do celkového množství 228 tisíc tun,“ podepsal ve smlouvě Švagr.

Tato smlouva, kterou má týdeník Euro k dispozici, zrušila všechny závazky ze smlouvy předchozí a neuzavřeného obchodního případu. A nejsou v ní ani žádné sankce za její neplnění. Pro Babišovu firmu velmi výhodný kontrakt.

Nějaký čas na to předseda rezerv Pavel Švagr uzavřel s Navosem ještě „dodatek číslo 10“, kterým této firmě navyšuje cenu za takzvané ochraňování obilí o zhruba jednu korunu za tunu. Jak už jsme zmínili, Navos totiž vyjma zmiňovaného odkupu 271 tisíc tun pro správu ochraňuje ještě oficiální rezervu, která v době vzniku tohoto článku oscilovala mezi 310 tisíci až 590 tisíci tun. „Ukladatel se zavazuje uhradit ochraňovateli odměnu ve výši 26,16 koruny za tunu za měsíc,“ stojí v dodatku. A Navos může ochraňovat až 590 tisíc tun obilí. Poplatek za ochraňování by se mohl zvednout až téměř o 600 tisíc korun měsíčně.

Agrofert ve vstřícnosti státních hmotných rezerv žádný problém nevidí. „Pokud jde o ochraňování obilí pro SSHR, příslušná smluvní dokumentace je transparentně uveřejněna na webu Správy státních hmotných rezerv,“ tvrdil před tři čtvrtě rokem jeho mluvčí Karel Hanzelka. Ne všechny dodatky ke smlouvám, které má týdeník Euro k dispozici, bylo možné na webu správy hmotných rezerv dohledat.

„Dodatky, které byly uzavřeny s firmou Navos, obsahovaly pouze zpřísnění podmínek pro vyskladnění v případě krize a také zpřísnění sankcí. To znamená, že se v těchto smluvních vztazích díky tomu zlepšilo postavení státu,“ vysvětloval Linka. „Je standardní uzavírat dodatky, které nemění smysl ani ekonomické parametry smlouvy, například může jít o úpravu počtu a lokalizaci skladů,“ dodal mluvčí rezerv Linka. To, že se ochraňovací poplatek zvedl o korunu na tunu, už mluvčí nezmínil.

Firmy z holdingu Agrofert měly, nebo mají, se správou rezerv vícero kontraktů, v minulosti šlo například o maso, máslo, aktuálně například o mléko. I tyto kontrakty, respektive jejich geneze, obklopují pochybnosti.

Dále čtěte:

Majetek českých miliardářů poprvé překročil hranici 1 bilionu korun

Agrofert neuspěl s dovoláním, 20 miliard od PKN Orlen nedostane


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče