Václav Štětina z Raiffeisenbank: Banky budou dál řezat náklady

16. listopadu, 10:56  -  Jiří Zatloukal
16. listopadu, 10:56

V Česku začíná být opravdu enormní nedostatek pracovních sil, na což firmy reagují tím, že si pořizují technologie, která není na manuální sílu náročná, říká Václav Štětina, ředitel firemního bankovnictví Raiffeisenbank.

Situace z pohledu ceny financování firem je dnes opravdu příznivá, tvrdí korporátní bankéř Václav Štětina z Raiffeisenbank. Má s čím porovnávat, v korporátním bankovnictví působí pětadvacet let.

Po ekonomické krizi, která do Česka přišla později, někdy kolem 2011 až 2012, jsme viděli, že firmy přestaly investovat, nebraly si úvěry. Přestaly se už bát?

Situace se již změnila. Firmy investují do svého rozvoje a vedle výstavby nových výrobních nebo skladových kapacit investují i do nových zakázek. Poptávka po úvěrovém financování od roku 2012 poměrně významně stoupla. Na druhou stranu, projde-li ekonomika krizí, projeví se následně ve větší obezřetnosti, v investování s rozmyslem. Firmy mají nyní své investice daleko lépe rozmyšleny. Byznys plány již nejsou jen na bázi dobrého nápadu, „půjčte mi na to peníze“, ale mají mnohem lépe spočítánu nákladovou i výnosovou stranu. Naštěstí počítají nejen s optimistickým scénářem.

Do čeho investují menší a střední firmy, které máte na starosti?

Přetrvávají standardní investice, ať už do nové technologie, nebo do nových výrobních prostor. Musím však říct, že v poslední době jsou hodně četné především technologické investice, tj. nejen za každou cenu více vyrábět, ale vyrábět efektivněji a myslím, že právě tyto investice Česko potřebuje.

Myslíte nové stroje, automatizované linky?

Českou ekonomiku v současnosti charakterizují dvě věci: začíná být opravdu enormní nedostatek pracovních sil, na což firmy reagují například pořízením takové technologie, která není na manuální sílu náročná. Další věcí, kterou české firmy řeší, je generační problém. Otcové zakladatelé vybudovali v 90. letech firmu a dnes se chtějí posunout jinam, odejít na odpočinek, věnovat se jiným aktivitám. Zvyšuje se tedy rovněž i poptávka po financování vlastnických změn ve firmách.

Existuje řada firem, kde majitelé nemají nástupce z rodinných řad a jsou nešťastní, že firmu musí prodat.

Nebral bych to tak tragicky. Není neštěstí, že nemáte následovníky z vlastních řad. Otázka je, jak to vyřešíte. Buď prodáte, nebo si najdete manažera. Přechod vlastnictví na novou generaci se povedl například v rodině Grundů, kteří vyrábějí předložky do koupelen.


Čtěte vše o firemních financích


Banky půjčují v současnosti velmi levně. U velkých firem je to často pod jedno procento. Když k tomu ještě připočtete náklady banky, je to často pro banku negativní. Na čem pak u firem vyděláváte?

Sazby je třeba rozdělit do dvou částí. Máte základní sazbu, kterou ovlivňuje svou politikou centrální banka, a úrokovou přirážku, na kterou působí tržní prostředí v bankovním sektoru. Díky kombinaci vlivů na obě složky jsou současné úrokové sazby firemních úvěrů historicky nejnižší. Jsem v korporátním bankovnictví pětadvacet let a dnes je situace z pohledu ceny financování firem opravdu nejpříznivější. Pro banku to pak znamená, že musí být flexibilnější v nabídce dalších služeb.

Takže firmám nabízíte další služby?

Ano. Tím, co postihlo bankovnictví, si nedávno prošly telekomunikace a další obory, které jsou v konkurenčním prostředí. Na vzniklou situaci reagujeme úsporou nákladů, zjednodušujeme proces poskytování úvěrů a vytváříme nové produkty.

Kde vidíte prostor pro růst banky?

Hodně se mluvilo o tom, že bankovnictví poskytla komoditizace. Při poskytování úvěru rozhoduje jen to, jestli je za 0,53 či 0,52 procenta na sazbu PRIBOR. A to je ve finále dobře, protože některé věci jsou už samozřejmostí. Je samozřejmé, že provádíte skvěle platební styk, že se vám neztrácí platby, že je platební styk přehledný. Směr, jímž se musí banky vydat, je to, jak dostat do nabídky bankovních služeb i finanční poradenské služby.

Můžete uvést příklad?

Není to jen o tom, že poradíte, jak má firma zafinancovat konkrétní projekt, v jaké struktuře apod. Umíme nabídnout možnosti vylepšení struktury kapitálu, řízení cash flow, srovnání finančních výkonnostních parametrů s obdobnou konkurencí na trhu. Představte si například podnikatele, který založil firmu v devadesátých letech a teď už má třeba sto zaměstnanců. Svou firmu ale stále řídí postaru jako v devadesátých letech. Potřebuje partnera, který mu ukáže silné stránky podnikání, ale i rezervy. Naši podnikatelé jsou vizionáři, ale finanční stránka podnikání, nebo konkrétního projektu je pro ně občas až na druhém místě.

Nejsou tedy moc finančně gramotní?

Nechci v tom být pesimista, protože když to srovnám se stavem před pěti šesti lety, posunuli jsme se neskutečně kupředu. Krize ukázala, jak jsou finance důležité. Nestačí jen, že kvalitně vyrobím, úspěšně prodám, ale kolik za to dostanu a mnohdy, jestli za to vůbec něco dostanu. Podnikatelé se tak naučili využívat možnosti správy svých obchodních pohledávek, ošetření platebních rizik a veškerých dalších nejen platebních nástrojů, které dosud nebyly dostatečně využívány. Podnikatelé jsou obezřetnější a pracují s rezervami i krizovými variantami svých projektů.

Tuzemské banky mají nadprůměrnou výnosnost kapitálu kolem 16 procent. Udrží si při nízkých sazbách tak vysokou ziskovost?

Poučili jsme se z devadesátých let. České banky nedělají blázniviny. Ať je to z pohledu úvěrování firem nebo špatných investicí. Jsem pořád přesvědčený o tom, že tuzemské banky mají ještě prostor pracovat na své efektivitě a postupně snižovat provozní náklady. Návratnost by se podle mě měla více méně udržet.

Přečtěte si také:

Čistý zisk Raiffeisenbank stoupl nad dvě miliardy

Société Générale jdou lépe auta než bankovnictví

Čínská banka BoCom plánuje expanzi do Česka


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče