Korporátní válka v přímém přenosu

22. srpna 2008, 16:18 - Karel Zaoral
22. srpna 2008, 16:18

Ruský oligarcha Oleg Děripaska používá nestandardní metody k ovládnutí firem

Představte si, že právoplatně vlastníte téměř polovinu akcií nějaké firmy a nemáte jediného zástupce v její dozorčí radě, je vám odpíráno nejen právo na informace o hospodaření podniku, ale i hlasování na valné hromadě? Přijde-li vám to jako zlý sen, rychle se probuďte. Přesně takovou úroveň corporate governance vykazuje druhá největší ruská pojišťovna Ingosstrach většinově kontrolovaná podnikatelem Olegem Děripaskou. Počátkem srpna bylo totiž společnosti PPF Investments (PPFI), která drží 38,5 procenta akcií Ingosstrachu, již podruhé protiprávně upřeno právo hlasovat na valné hromadě společnosti.

Soudní opatření bez totožnosti

Proč odmítl Ingosstrach společnosti PPFI, jejímž menšinovým akcionářem je nejbohatší Čech Petr Kellner, možnost účastnit se hlasování? Formálním důvodem je soudní opatření z 2. července letošního roku. O jeho podrobnostech však jak registrátor akcií, firma MRC, tak samotná pojišťovna odmítají cokoli prozradit. Tedy například, který soud je vydal a na základě jaké žaloby bylo přijato. Jisté je jen to, že zakazuje PPFI nakládat s akciemi Ingosstrachu. Pikantní přitom je, že PPFI se o nezapočítání svých hlasů dozvěděla až 8. srpna z oficiální publikace výsledků valné hromady. Vzhledem k datu vydání opatření se přitom nabízí myšlenka, že jde o účelovou záležitost. Letošní valná hromada Ingosstrachu totiž začala 27. června a skončila až 23. července.
K jejímu téměř měsíčnímu přerušení zavdal podnět právě majoritní akcionář, tedy společnost patřící Olegu Děripaskovi, údajně za účelem urovnání sporů mezi vlastníky pojišťovny. Že za přerušením valné hromady byla velmi pravděpodobně potřeba získat čas na zajištění zmíněného soudního opatření, je zjevné. Reakce společností představujících zájmy PPFI v Ingosstrachu (Novyj Kapital, Investicionnaja Iniciativa a Vega) na sebe nedala dlouho čekat – dne 15. srpna podaly žalobu k Arbitrážnímu soudu v Moskvě na neplatnost valné hromady. Dle žaloby byla ruská legislativa porušena přinejmenším ve čtyřech bodech. Nejzávažnější je zřejmě právě zmíněné měsíční přerušení probíhající valné hromady. „Zákon nezná pojem ,přerušení valné hromady‘. Tento termín se vyskytuje pouze ve směrnici tehdejší ruské Federální komise pro cenné papíry č. 17 z roku 2002: pokud valná hromada není usnášeníschopná z důvodu pozdního příchodu účastníků, lze vyhlásit přestávku, nikoli však více než na dvě hodiny. Navíc ve své poslední žalobě podané u Arbitrážního soudu v Moskvě 15. srpna upozorňují minoritní akcionáři, že ze zákona musí výroční valná hromada společnosti proběhnout do 30. června kalendářního roku, což se v případě Ingosstrachu nestalo. Tím byl porušen zákon o akciových společnostech,“ říká Julij Taj z advokátní kanceláře Bartolius, která zastupuje minoritní akcionáře Ingosstrachu v soudních sporech u arbitrážních soudů v Moskvě.

Již třetí pokus

Poslední valná hromada Ingosstrachu představuje už třetí pokus zabránit PPFI ve výkonu vlastnických práv. První se odehrál loni na podzim, kdy Děripaskův holding Bazovyj element (Bazel) v tajnosti připravil mimořádnou valnou hromadu Ingosstrachu, jejímž jediným bodem agendy bylo čtyřnásobné zvýšení základního kapitálu společnosti ze 2,5 na deset miliard rublů. Přitom Ingosstrach konání této valné hromady neoznámil na svých internetových stránkách, ani nezveřejnil inzerátem v tisku, jak to vyžaduje ruská legislativa. Navíc deník Kommersant zjistil, že o chystané akci nevěděli v samotné pojišťovně a že zdaleka ne všichni akcionáři obdrželi materiály k valné hromadě. To bylo pravděpodobně záměrné opatření – Děripaska totiž zřejmě vyhodnotil vstup PPFI do pojišťovny jako nepřátelský. Rozhodl se tedy novým akcionářům komplikovat život a pokud možno je z firmy přímo vypudit. K tomu měla posloužit osvědčená metoda naředění akciového podílu cestou výrazného zvýšení základního kapitálu. Jelikož však stanovy Ingosstrachu uvádějí, že pro přijetí tohoto usnesení je třeba více než 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, nemohl Bazel připustit účast PPFI. Mimořádná valná hromada Ingosstrachu z 8. října 2007, pak proběhla snad během necelé hodiny. Hlasy byly spočítány okamžitě, s předem daným výsledkem – se čtyřnásobným zvýšením základního kapitálu cestou dodatečné emise akcií souhlasilo více než 90 procent přítomných akcionářů. V podstatě však šlo pouze o hlasy ovládané Děripaskou osobně a Bazelem. Přitom mezi akcionáři a managementem neproběhla žádná debata o tom, zda je zvýšení nutné a má-li být zrovna takto vysoké. Kdyby se PPFI zvýšení kapitálu nezúčastnila, klesl by její podíl pod deset procent, přičemž takový podíl neumožňuje akcionáři jakkoli ovlivňovat řízení společnosti. Naředění podílů Děripaska dříve úspěšně uplatňoval při přebírání ruských hliníkáren a rovněž původní majitel Ingosstrachu, podnikatel Andrej Andrejev, byl v roce 2002 obdobně zbaven svého podílu.

Poštovní fraška

Schválená emise se však nakonec neuskutečnila, protože ji zablokoval rozsudek Arbitrážního soudu v Moskvě. Ten shledal postup Ingosstrachu protiprávním, poškozujícím práva minoritních akcionářů. V polovině dubna zakázal registrovat připravenou emisi a prohlásil výsledky říjnové valné hromady za neplatné. Základním pochybením dle stanoviska soudu byl způsob odeslání, nebo spíše neodeslání pozvánek minoritním akcionářům. Argumentace u soudu místy připomínala absurdní divadlo. Jedna strana tvrdila, že dopisy odeslala, a prokazovala se přitom podacími lístky. Druhá tvrdila, že nic nedostala, a předložila ověřené svědectví z pošty, že inkriminované zásilky byly poštovním úřadem na žádost odesílatele hned po podání staženy. Navíc když se „opomenutí“ akcionáři osobně přihlásili v sídle Ingosstrachu, byli odmítnuti s tím, že pozvánky a hlasovací lístky měli dostat poštou. Přitom jde o obvyklý trik používaný v ruských korporátních válkách. Ruský zákon totiž mluví jen o nutnosti odeslat akcionářům materiály na valnou hromadu. Co se s odeslanou zásilkou stane poté, už legislativu nezajímá. Proto prý nebylo v devadesátých letech výjimkou, že akcionáři, jejichž přítomnost byla nežádoucí, dostávali doporučenými dopisy od svolavatelů účelových valných hromad nastříhaný papír nebo třeba pohlednice.

Cizince nechtějí

Druhý pokus Bazelu o omezení výkonu vlastnických práv PPFI v Ingosstrachu se uskutečnil v lednu na další mimořádné valné hromadě, která zakázala kandidaturu cizinců do dozorčí rady společnosti. Hlasy majoritních vlastníků, Bazelu a Děripasky, schválila diskriminující požadavky v podobě ruského občanství, trvalého bydliště v Rusku a ruského diplomu z ekonomiky či financí. Ingosstrach argumentuje tím, že pojišťovna, jejímiž klienty jsou firmy vojenskoprůmyslového komplexu, prostě musejí být v ruských rukou s ohledem na ochranu státního tajemství. Přitom v jiných strukturách Děripaskova holdingu zastávají cizinci často i ty nejvyšší funkce, například mezi sedmi sekčními šéfy Bazelu najdeme hned dva zahraniční manažery. Jde tedy zřejmě o další účelové rozhodnutí v rámci korporátní války proti PPFI.

Vzpomínka na devadesátá léta

Pokus vyloučit z rozhodování o Ingosstrachu jednoho z akcionářů – společnost PPFI – má přitom ještě další aspekt. Velmi nápadně připomíná metody, kterými si v devadesátých letech minulého století a také těsně po roce 2000 ruští oligarchové rozdělovali ruskou ekonomiku a zbavovali se nepohodlných spoluvlastníků. Používaly se praktiky, jako je ředění podílů, účelové a paralelní valné hromady, zpochybňování platnosti mandátu akcionářů na základě domnělých procesních a administrativních pochybení a další osvědčené kapitoly ze scénářů ovládnutí firem. Často docházelo i k fyzickému napadení nebo ke kompromitaci akcionáře obviněním z trestného činu. Přitom právě účelová soudní opatření hrála mezi osvědčenými metodami korporátních válek důležitou roli. Navíc se uplatňovala i v politických tahanicích v regionech ruské federace. Taková účelová opatření se vyznačovala čtyřmi základními znaky. Dokument se vydával co nejdál od místa korporátní války. Vydával se tak, aby protistrana o něm nevěděla a byla postavena před hotovou věc a hledala se záminka, aby jej mohly vydávat obecné, nikoli arbitrážní soudy. Opatření obvykle vydával soudce v předdůchodovém nebo důchodovém věku, aby v případě kázeňských opatření ze strany soudních orgánů vlastně o nic nešlo.
Komentáře médií i analytiků se však pozastavují nad tím, že se dnes solidní firmy k takovým praktikám, jako jsou pochybná soudní opatření, neuchylují a že i soudy je mají prohlédnuté. Tato praxe zůstává vyhrazena spíše menším a často opravdu kriminálním pokusům o získání majetku, jak potvrzuje například pokus o získání kontroly nad společností Angarskcement v roce 2006. Je příznačné, že konec těchto praktik mezi velkými ruskými společnostmi předznamenal neúspěšný pokus právě Olega Děripasky o ovládnutí největší ruské celulózky Ilim-Pulp v roce 2002. Společnost tehdy dokázala přesvědčit Vladimira Putina, aby vyslal do fabriky reprezentativní komisi složenou ze zástupců státních orgánů. Soudy nakonec hrozbu převzetí odvrátily a ruští i zahraniční akcionáři celulózky mohli obnovit původní stav.

Řádově nižší ocenění

Cílem veškerých operací Bazelu je očividně získání akcií Ingosstrachu za jednostranně výhodnou cenu. To potvrzuje i nedávná nabídka na odkup, v jejímž rámci Děripaskův holding ocenil pojišťovnu na dvě miliardy amerických dolarů. PPFI označila tento návrh za řádově nižší oproti skutečné ceně Ingosstrachu. To potvrdili i ruští analytici, kteří pojišťovnu oceňují přinejmenším na tři až čtyři miliardy dolarů. Zároveň Bazel nabídl i druhou možnost – IPO akcií pojišťovny, které mělo zaručit „tržní“ ocenění podílu PPFI. Jaký by byl na trhu zájem o akcie společnosti s výše popsanou úrovní corporate governance, si je možné dobře představit. Na takovou investici by se zřejmě nenechali nachytat ani čeští kampeličkáři. Navíc v oblasti IPO není Bazel právě příliš úspěšný – již více než dva roky připravuje IPO hliníkářské společnosti Rusal, v níž Děripaskův holding drží rozhodující podíl. Původním místem prodeje akcií měl být Londýn, následně se začalo hovořit o Hongkongu. Pravděpodobným důvodem může být několik žalob, které byly v Británii na Děripasku podány. Také není tajemstvím, že hliníkářskému králi byl kvůli podezření ze vztahů s organizovaným zločinem opakovaně odepřen vstup do USA. IPO na půdě dnešní čínské provincie se tak Děripaskovi zřejmě jeví bezpečnější. Dalším důvodem váhání s IPO Rusalu může být i skutečnost, že ani standardy corporate governance této společnosti nejsou zřejmě úplně bez chyb, jak upozornil loni v listopadu prestižní magazín CFO Europe z britské The Economist Group.

Hlídací psi demokracie

Justice a média konečně začínají hrát při nastolování právního stavu v Rusku zásadní roli. To se kromě kauzy Ilim-Pulp projevilo i v případě Ingosstrachu. Ruský tisk od vypuknutí kauzy loni na podzim otevřeně informuje o všem, co se kolem Ingosstrachu děje. Také je třeba ocenit objektivní arbitrážní soudy a úřady, které zachovávají nestrannost ve svých krocích a výrocích navzdory lobbistickým nástrojům, které má Oleg Děripaska jako nejmocnější ruský oligarcha k dispozici. „Jedním z klíčových prvků naší práce v příštích čtyřech letech bude zajištění nezávislosti našeho soudního systému na exekutivní a zákonodárné moci,“ uvedl Dmitrij Medveděv ještě jako prezidentský kandidát v projevu, který v polovině února přednesl v Krasnojarsku na Sibiři. Objektivně je nutné uznat, že pod současným prezidentem soudy skutečně začínají fungovat nezávisle a respektují ruskou legislativu. V tomto smyslu bude zajímavé pozorovat, jak se ruská justice postaví k onomu tajemnému soudnímu opatření, které upřelo PPFI právo hlasovat na poslední valné hromadě pojišťovny.

Souvislosti
Druhou největší ruskou pojišťovnu Ingosstrach většinově kontroluje podnikatel Oleg Děripaska.
Společnost PPF Investments (PPFI) drží 38,5 procenta akcií Ingosstrachu.
Děripaska zřejmě vyhodnotil vstup PPFI do pojišťovny jako nepřátelský. Rozhodl se proto novým akcionářům komplikovat život a pokud možno je z firmy přímo vypudit.
K tomu měla posloužit osvědčená metoda naředění akciového podílu cestou výrazného zvýšení základního kapitálu bez účasti PPFI.

Vývoj
Poslední valná hromada Ingosstrachu představuje třetí pokus zabránit PPFI ve výkonu vlastnických práv.
První se odehrál loni 8. října.
Děripaskův holding Bazovyj element v tajnosti připravil mimořádnou valnou hromadu Ingosstrachu.
Jediným bodem její agendy bylo čtyřnásobné zvýšení základního kapitálu společnosti ze 2,5 na deset miliard rublů prostřednictvím dodatečné emise akcií.
Emise se neuskutečnila, protože ji zablokoval rozsudek Arbitrážního soudu v Moskvě.
Ten shledal postup Ingosstrachu protiprávním, poškozujícím práva minoritních akcionářů.
Druhý pokus o omezení výkonu vlastnických práv PPFI v Ingosstrachu se uskutečnil letos v lednu na další mimořádné valné hromadě.
Ta zakázala kandidaturu cizinců do dozorčí rady společnosti.

Situace Počátkem srpna přišel třetí útok od majoritního vlastníka Ingosstrachu.
PPFI bylo již podruhé upřeno právo hlasovat na valné hromadě společnosti.
Formálním důvodem je soudní opatření z 2. července letošního roku, které nikdo neviděl a nikdo neví kdo a kdy je vydal.
Registrátor akcií, který by měl být nezávislým orgánem, má údajně text soudního opatření k dispozici.
Nechce je však ukázat ani zástupcům PPFI, natož médiím. Opatření zakazuje PPFI nakládat s akciemi Ingosstrachu. Společnosti, představující zájmy PPFI v Ingosstrachu, podaly 15. srpna žalobu k Arbitrážnímu soudu v Moskvě na neplatnost valné hromady.
Dle žaloby byla ruská legislativa porušena přinejmenším ve čtyřech bodech.

Popisek 1: Splní slib? V polovině února na ekonomickém fóru v Krasnojarsku na Sibiři současný ruský prezident Dmitrij Medveděv (vlevo) ještě jako kandidát na tuto funkci prohlásil, že jedním z klíčových prvků jeho vládnutí bude zajištění nezávislosti soudního systému na exekutivní a zákonodárné moci. Brzy se ukáže, zda jeho prohlášení platí i pro ruského podnikatele Olega Děripasku (vpravo) a okolnosti vydání soudního opatření, které upřelo PPF Investments právo hlasovat na valné hromadě pojišťovny Ingosstrach. Popisek 2: Formální důvod. Mýtické soudní opatření z 2. července letošního roku, které zatím nikdo neviděl, zakazuje PPFI nakládat s akciemi druhé ruské největší pojišťovny Ingosstrach, kterou většinově kontroluje Oleg Děripaska.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče