Jaromír Drábek: Základním problémem dnešního zákoníku práce je jeho nízká kvalita

Jméno Jaromíra Drábka se stalo v posledních 14 dnechv médiích snad nejfrekventovanějším.

Autor: Zuzana Šmajlerová

I proto, že pouze dva měsíce po nástupu do funkce přišel s návrhem, který měl citelně změnit poměry v zemi. Místo šesti bodů ale nakonec jeho novela zákoníku práce obsahuje jen dva.

Co konkrétně obsahuje novela zákoníku práce, kterou předkládáte vládě?

Já jsem na základě koaliční dohody vypracoval návrh změn zákoníku práce, které přímo souvisí s rozpočtem na rok 2011. To jsou záležitosti úpravy nemocenské a změny tarifních tabulek. V případě nemocenské se počet dní prodlužuje ze sedmi na dvanáct, kdy náhradu mzdy v době nemoci poskytuje zaměstnavatel. U tarifních tabulek se navrhuje vypuštění podrobného ustanovení zákoníku, který říká, že se tarifní tabulka člení na 16 tříd a 12 platových stupňů. Jde o vypuštění přesného určení a zároveň úpravu podmínek pro přiznávání osobního příplatku. Pro zaměstnance se změní to, že osobní příplatek už nebude za dlouhodobé a nadstandardní plnění pracovních úkolů, ale bude standardní součástí mzdového výměru. Navíc se rozšíří procentní výše příplatku u běžných případů na sto procent tarifního základu a na 200 procent v ostatních případech.

Už jste zaznamenal nějaké reakce nebo námitky?

Ano, ale ze strany oponentů dochází v této věci k mýlce a zkreslování. Osobní příplatek nemá být prémie jako v komerční sféře. Je přiznán předem, má být součástí mzdového výměru. Nám jde o rozšíření prostoru pro motivaci a pro ocenění kvalifikovanosti a pracovitosti zaměstnanců. A s tím souvisí i snížení tarifní části mzdy.

To se ale odborářům příliš nelíbí… My nastavujeme systémovou změnu. Automatické zvyšování platu jen podle počtu odpracovaných let převádíme do oblasti osobního příplatku. Je otázkou, jestli delší praxe přináší zlepšení odvedené práce. Já jsem dával typický příklad – zlepšuje zaměstnanec po 27 letech v nekvalifikované profesi kvalitu své práce? Určitě ne. Převádíme tuto záležitost do osobního příplatku, tedy do individuálního posouzení, jakým způsobem člověk roste, jak zlepšuje kvalitu své práce. Neříkám definitivně, že to takto bude schváleno. Je to můj návrh pro vládu, ale je jasné, že legislativní proces je složitý. Jaké dopady budou mít chystané změny na státní rozpočet, českou ekonomiku a zaměstnavatele? V případě nemocenské znamenalo snížení pojistného v roce 2009 pro podnikovou sféru plus deset miliard korun. Zavedení 14 dnů placené nemocenské v hrubých číslech minus dvě miliardy. Pokud zavedeme třetí týden placené nemocenské, náklady na straně zaměstnavatelů se zvýší na čtyři nebo čtyři a půl miliardy korun. To je stále plus pět nebo pět a půl miliardy oproti stavu před snížením pojistného. Pro státní rozpočet to bude znamenat výraznou úlevu. Za prvé proto, že se z nemocenského pojištění nebude platit třetí týden – to je úspora v řádu dvou miliard korun. Navíc to bude znamenat, že plánované další snížení nemocenského pojištění se k 1. lednu 2011 neuskuteční. Na státních platech musíme v celkovém objemu ušetřit 10 procent, to je i v programovém prohlášení. Na procento růstu HDP to bude mít marginální vliv, maximálně v desetinách procenta. Co dalšího obsahovala vaše původní verze novely zákona vedle změny nemocenské a tarifních tabulek? K těmto dvěma bodům jsem na základě jednání koalice připojil několik věcných návrhů změn zákoníku práce, které v tom základním návrhu respektovaly koaliční jednání na expertní úrovni. Ostatně mluví se o nich výslovně jak v koaliční smlouvě, tak v programovém prohlášení vlády. Jde o změnu v oblasti dohody o provedení práce, v případě pracovního poměru na dobu určitou, o diferenciaci odstupného a o kontech pracovní doby. Nicméně po připomínkovém řízení zejména od sociálně orientovaných partnerů vzešlo, že by radši věcné změny v zákoníku provedli jednou novelou a ne salámovou metodou několika novel každý rok. Chtějí, aby se připravila jedna větší novela, o které by se diskutovalo. Já toto přání respektuji, a proto v návrhu pro vládu jsou jen ta opatření, která souvisí přímo s rozpočtem na rok 2011. Těm jsme se nemohli vyhnout. Není škoda, že se nepodařilo prosadit další změny? |JAROMÍR DRÁBEK (45)|
|Absolvoval ČVUT v oboru řídicí techniky, po studiích byl zaměstnán jako výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu energetickém. Od roku 1993 je místopředsedou představenstva firmy ABEGU, a. s. V letech 2002 až 2008 působil ve funkci prezidenta Hospodářské komory ČR. V období let 2002–2006 byl zvolen do zastupitelstva města Jablonce nad Nisou. V roce 2002 se stal spoluiniciátorem vzniku Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí Hospodářské rady vlády, a když byla v roce 2005 založena, stal se členem jejích poradních orgánů. Mezi lety 2004–2008 byl členem řídicí rady evropského sdružení obchodních komor Eurochambres. Od roku 2007 je členem předsednictva a členem Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. V roce 2008 mu byl udělen titul čestného prezidenta Hospodářské komory ČR. Roku 2009 podnikal s firmou iDTAX Česká republika, s.r.o. Ve volbách v roce 2010 do PS PČR byl zvolen poslancem. Mezi jeho zájmy patří turistika, lyžování, literatura a hudba.|
Co máte na mysli? Rozšíření možnosti dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin? Považuji to za naprosto marginální záležitost. To, že to ODS požadovala do koaliční smlouvy, jsem respektoval jako koaliční partner. Pokud premiér řekne, že netrvá na tom, aby to platilo od 1. ledna, tak to respektuji. Totéž v případě diferenciace odstupného. Považoval jsem to za dobrou motivaci pro zřizování nových pracovních míst. Zaměstnavatelé by se nebáli nabírat nové lidi. Když někdo nabere nového člověka a dá mu smlouvu na dobu neurčitou a po šesti měsících ho musí propustit, protože nemá další zakázky, musí mu platit tříměsíční odstupné, tedy v podstatě 50 % toho, co mu vyplatil na mzdě za odvedenou práci. To je myslím velmi tvrdé. Takže s tímto návrhem, který prosazovaly Věci veřejné, jsem souhlasil. Pokud se nyní ukázalo, že není takový tlak na to, aby to bylo zavedeno už od prvního ledna, tak to můžeme samozřejmě zavést o půl roku či rok později. Tyto návrhy by měly být podle vás zavedeny do ledna 2011? Ano, nyní jsem si nechal na koaliční úrovni odsouhlasit, že ani ODS, ani Věci veřejné již netrvají na původním požadavku. Proto jimi nejsem vázán. Jak si to vysvětlujete? Že by se předvolební sliby lišily od reality „vládnutí“? To ať každý posoudí sám. Nijak si to nevysvětluji a nechci to komentovat. Návrhy obsažené v programovém prohlášení se objeví v komplexnější novele? Koaliční smlouva to říká jasně. Ta to právě rozdělila na dvě části – na část jednotlivých vyjmenovaných změn, které se měly provést co nejrychleji, a na komplexní revizi zákoníku práce. Na tom se skutečně bude pracovat. Tady je zpracovaný návrh z doby před dvěma lety. Došel do stavu, že byl poslán do mezirezortního připomínkového řízení, kde bylo uplatněno víc než 500 připomínek, které nebyly vypořádány. Dnes je návrh potřeba dopracovat, aktualizovat, znovu poslat do připomínkového řízení. Jaký bude váš další postup? Jeho návrh využiji jako jeden ze základů pro konstrukci toho nového návrhu. Nicméně se přece jen musím ohradit proti komentáři, že by čekal premiér ambicióznější návrh. Koalice se dohodla na nějakém postupu. A říkat, že ten postup byl málo ambiciózní, znamená říkat buď „nepřečetl jsem si koaliční dohodu“, anebo „radši jsem zapomněl, co tam bylo napsáno“. Bylo jasně dohodnuto, že se nejprve udělají tyto dílčí změny a poté komplexní novela. Myslíte, že „malá“ novela, kterou posíláte do vlády, projde do konce roku? Neříkám, že projde tato konkrétní novela. Je to návrh pro vládu, ve kterém může dojít ke drobným úpravám. Ze systémového pohledu ta novela ale musí projít, protože jinak vláda nemá právo na další život. To je předpoklad k sestavení státního rozpočtu na rok 2011 v takové formě, ve které se k němu vláda zavázala v programovém prohlášení. Pokud by předpoklady nebyly nastaveny, pak taková vláda nemá právo na další existenci. Jak odhadujete další vývoj situace? Asi může dojít – ale já si to nedovedu moc představit – k nějaké zásadní změně koaliční dohody. Pak to bude probíhat tak jako v jiných oblastech – v oblasti infrastrukturních staveb, daní, zemědělství. Proběhne o tom koaliční jednání, vyjasní se argumenty, nicméně ten závazek udělat komplexnější revizi zákoníku práce, ten prostě je v koaliční dohodě a programovém prohlášení. Myslím, že na tom ani jedna z koaličních stran nebude chtít něco měnit. Proč je vlastně nutné dělat změny v zákoníku práce?

Myslím, že základním problémem dnešního zákoníku práce je jeho nízká kvalita. To je pro mě ještě větší problém než ty další věci, které se diskutují, jako je flexibilita pracovního trhu. Myslím, že je potřeba udělat základní nápravu úrovně zákoníku práce. Dnes je zákoník tak složitý a nesrozumitelný, že naprostá většina zaměstnanců, ale i drobných zaměstnavatelů vůbec neví, co ukládá, a naopak jaká jim dává práva. A to je potřeba změnit.