Brno jako kosmická velmoc. Ruský Sojuz vynesl do kosmu další zařízení z moravské metropole - Euro.cz

Přihlášení

Brno jako kosmická velmoc. Ruský Sojuz vynesl do kosmu další zařízení z moravské metropole

,
Brno jako kosmická velmoc. Ruský Sojuz vynesl do kosmu další zařízení z moravské metropole
Zdroj: Masarykova univerzita
  • Astrofyzici z Brna pomohli vyslat do vesmíru první nanosatelit na detekci záblesků gama záření

  • Na projektu pracovali vědci z Česka, Maďarska a Slovenska

  • Vesmírných programů se úspěšně účastní také brněnské soukromé společnosti

V pondělí odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz. Na palubě nesla mini družici s detektorem GRBAlpha, který je výsledkem spolupráce několika vysokých škol a soukromých subjektů.

Účelem „nanosatelitu“ je detekce záblesků gama záření, které vznikají při srážkách neutronových hvězd nebo při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd. Pro astrofyziky představují možnost, jak objasnit a prokázat řadu fyzikálních jevů.

Tým vedený Norbertem Wernerem (na titulním snímku) z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se s družicí poprvé úspěšně spojil už patnáct hodin po startu. S navázáním kontaktu pomohla Laboratoř experimentálních družic pod vedením Miroslava Kasala z Ústavu radioelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

Nanodetektor gama záření přitom není zdaleka jediný vesmírný projekt, na němž se podílí odborníci z moravské metropole. Brněnský Frentech dodává gyroskopy pro projekt globálního kosmického internetu One Web nebo mechaniku pro kosmické nosiče Ariane 5. A společnost SAB Aerospace aktuálně vyvíjí tři různá zařízení pro vědecké experimenty na Mezinárodní vesmírné stanici. Psali jsme o nich nedávno v samostatném článku:

Na vesmírných experimentech na ISS se bude poprvé podílet česká firma. SAB Aerospace připravuje projekty jako z filmu

Ale zpět k nanosatelitu. „Pokud se ukáže, že navržené zařízení, které už má za sebou celou řadu testů na Zemi, funguje i na oběžné dráze, rádi bychom do vesmíru postupně poslali celou flotilu takových malých detektorů, aby měření pokrývalo celou oblohu,“ vysvětluje Werner. Celkem by se mělo jednat o devět družic rozdělených po trojicích ve třech různých oběžných rovinách. Propojením dat by vědci podle Wernera mohli lokalizovat místa, odkud záblesky gama záření pochází, a provést další měření a pozorování.

Nápad na vývoj zařízení pro detekci gama záblesků vznikl před pěti lety ve spolupráci s Adrásem Pálem z maďarského astronomického ústavu, který se ujal vědeckého řízení projektu. Do vývoje se zapojila i slovensko-česká společnost Spacemanic z  brněnského kosmického inkubátoru ESA BIC a slovenská firma Needronix. Důležitou roli sehrála rovněž Letecká fakulta Technické univerzity v Košicích, která je oficiálním provozovatelem mise.

Podobné zařízení vyvíjí tým deseti odborníků z Česka, Maďarska a Slovenska také pro českou družici VZLUSAT-2. Její start je plánován na červen.