Beton čeká revoluce. Díky obsahu CO2 může být klimaticky šetrnější a dokonce ohebný - Euro.cz

Přihlášení

Beton čeká revoluce. Díky obsahu CO2 může být klimaticky šetrnější a dokonce ohebný

,
Beton čeká revoluce. Díky obsahu CO2 může být klimaticky šetrnější a dokonce ohebný
Zdroj: University of Michigan
  • Vědci zkoumají využití CO2 při výrobě betonu

  • Ekologičtější varianta betonu by umožnila omezit využití pojivového cementu a tedy i výrazně snížit uhlíkovou stopu

  • Díky CO2 bude stavební materiál také pružnější a méně křehký

Obavy z dopadů klimatické změny vedou státy i soukromé organizace k hledání cest, jak tento jev zpomalit nebo co možná nejvíce oddálit. A tak zatímco obchody mění igelitové tašky za papírové (což nemusí mít kýžený efekt), rozšiřují se dobíjecí stanice pro elektromobily (zrovna tak) a fastfoody nahrazují jednorázové plasty obnovitelnými materiály, ekologická revoluce zřejmě čeká i jeden z nejpoužívanějších materiálů na Zemi.

Globální produkce betonu se odhaduje na 26 miliard tun ročně a výroba cementu, což je spojovací složka betonu, se na celkových emisích oxidu uhličitého produkovaných člověkem podílí neuvěřitelnými sedmi procenty. Američtí inženýři nyní pracují na nové technologii výroby betonu, jejímž výsledkem bude materiál pevnější, pružnější – a také klimaticky šetrnější. Nový druh betonu totiž využívá sycení oxidem uhličitým, který v něm pak zůstává vázaný. Oxid uhličitý je přitom považován za klíčové faktor lidského vlivu na klima.

Z plynu minerálem

Klasický beton se skládá z kameniva, především z hornin a písku, cementu a vody. A právě cement představuje zhruba 80 % uhlíkové stopy betonové směsi. Momentálně se ke snížení množství potřebného cementu používají průmyslové vedlejší produkty, jako je železná struska a uhelný popílek. Výsledný beton má pak výrazně nižší emise. Podobnou alternativu představuje podle serveru Phys.org pojivo ve formě vápna a kalcinovaného jílu. Použití těchto dvou surovin může snížit celkovou emisní bilanci produktu až o 20 %.

Bod zlomu? Loni se v EU poprvé vyrobilo víc elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí a plynu

Vedle uvedených látek by však beton mohl obsahovat také oxid uhličitý, zachycený z atmosféry či průmyslových procesů. Vědci jej chtějí do betonu přidávat pomocí agregátů nebo jej do směsi vstřikovat během míchání. Učinit tak lze i vytvrzováním po odlití betonu. Tyto procesy mění CO2 z plynu na minerál a vytvářejí pevné uhličitany, díky kterým lze značně omezit použití cementu.

Z ohebného betonu se již stavělo

Na Univerzitě v Michiganu momentálně pracují na ohebném betonovém materiálu, jenž by umožnil vytvářet tenčí a přitom houževnatější betonové konstrukce s menším podílem ocelových výztuží. I to by vedlo k dalšímu snížení uhlíkatých emisí. Ohebný beton na bázi CO2 lze použít pro budovy, vodní, energetickou i dopravní infrastrukturu. V praxi se již uplatnil například při stavbě 61patrové věže Kitahama v japonské Osace a na mostní desky ve městě Ypsilanti v Michiganu.

Ačkoli beton s příměsí CO2 zní jako ekologicky správná volba, jeho emisní bilance za celý životní cyklus může být méně příznivá, než se nyní jeví. Studie vědců z michiganské univerzity prokázala, že odhady ne vždy zohledňují emise ze zachycování, přepravy a samotného použití CO2. Laboratorní experimenty ukazují, že vytvrzování oxidem uhličitým může zlepšit pevnost a trvanlivost betonu, ale množství uhlíkatých emisí se liší podle konkrétních postupů vytvrzování a betonových směsí, uvádí Phys.org. Řešením by podle vědců mohlo být vytvoření standardního protokolu pro vytvrzování ekologicky nejpřijatelnější formou.

Diskuze