V Dolních Břežanech poprvé spustili nový laserový systém - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

V Dolních Břežanech poprvé spustili nový laserový systém

, čtk,
V Dolních Břežanech poprvé spustili nový laserový systém
Zdroj: čtk

Ve výzkumném centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech dnes poprvé spustili nový laserový systém HAPLS, jehož maximální výkon je 1 PW (jeden petawatt). Vyvinula ho laboratoř v USA, jejíž zástupci se slavnostního ceremoniálu také zúčastnili. Centrum funguje jako výzkumná infrastruktura, patří pod Fyzikální ústav Akademie věd. Zároveň je součástí evropské sítě světového významu, jejíž další centra jsou v Rumunsku a Maďarsku.

Laser vyvinulo americké centrum Lawrence Livermore National Laboratory, vědci z ELI Beamlines pro něj vytvořili některé prvky, například pro diagnostiku krátkých pulsů, řídící jednotky a systém přesného časování. Zástupci amerického centra Bill Goldstein a Constantin Haefner dnes laser symbolicky předali řediteli ELI Beamlines Michaelu Prouzovi a předsedkyni Akademie věd Evě Zažímalové.

Vědci si od nového laseru slibují to, že otevře novou oblast výzkumu. Patří do ní i například nové zobrazovací metody v lékařství, výzkum odolnosti materiálů pro vesmírné lety nebo hloubková kontrola kovových a jiných konstrukcí, například u mostů.

Jak uvedl náměstek ministerstva školství pro vysoké školy a výzkum Petr Doleček, centrum by nevzniklo bez podpory Evropské komise a zejména komisaře pro vědu Carlose Moedase. Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové je nyní projekt z technického hlediska víceméně dokončený a vědecká komunita ho bude moci začít využívat. Poslouží podle ní nejen fyzikům, ale i biochemikům a dalším odborníkům.


Přečtěte si esej: Tichá hrůza datokracie

 Tichá hrůza datokracie, ilustrační kresba


Podle Carla Rizzuta, ředitele konsorcia pro ELI, podpořila Evropa síť těchto center i proto, aby pomohla střední Evropu „vrátit do hry“ po událostech, které nastaly po druhé světové válce. To se podle něj daří, projekt ELI je významný nejen pro Evropu, ale pro celý svět.

Výnosný smluvní výzkum

Zájem firem a výzkumných institucí o vývoj speciálních laserů nebo o testování materiálů v centru HiLASE roste. Smluvní výzkum přinesl centru v posledních letech celkem zhruba 10 milionů korun.

Zákazníky má HiLASE z řad českých a japonských firem, ale také z univerzit či výzkumných ústavů v Evropě i ve světě. Kromě stavby a vývoje laserů se odborníci v centru zabývají také využitím laserů pro průmysl. Například pro společnost Meopta, která je výrobcem optiky, testují nové optické materiály a povrchy. Pro jiné firmy vyvíjejí zdejší odborníci metody pro efektivnější laserové řezání a sváření. Příkladem je řezání krystalů nebo speciálních slitin, které běžně používané kontinuální lasery nedělají a ani by ho nezvládly provést čistě. „Předností našich laserů je krátká doba pulzu, což znamená velkou přesnost, rychlost, při které se zúročí vysoká opakovací frekvence a to, že naše lasery mají kvalitní svazek, který jde zfokusovat do malé stopy,“ vysvětlil ředitel Tomáš Mocek.

Zájem o smluvní výzkum je podle něj rok od roku vyšší.“Od roku 2013, kdy jsme začali z nuly, to postupně roste. Tento rok bychom opět chtěli překonat číslo z minulého roku,“ řekl ředitel. Loni si centrum na smluvním výzkumu vydělalo přes 3,4 miliony korun, což tvořilo tři procenta financování jeho provozních nákladů. Pro letošní rok jsou odhady částky ze smluvního výzkumu dvojnásobné. „V dlouhodobé perspektivě jsme přesvědčeni, že je možné se dostat na 20 procent i na více,“ uvedl ředitel. Celkový roční provozní rozpočet centra je 110 milionů korun.

Čtěte také:

Umělá inteligence se vymyká kontrole, varuje kanadský vědec

Pavěda, nebo seriózní výzkum? Umělá inteligence rozpozná homosexualitu

Úsvit digitálního rasismu? Ruský software rozpozná etnický původ člověka


Ohodnoťte tento článek
Diskuze