Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Ministerstvo průmyslu poradí, jak podnikat na vnitřním trhu EU

Ministerstvo průmyslu a obchodu zve na cyklus regionálních seminářů Vnitřní trh EU z…

Blíží se oslavy čínského nového roku 2019 ve znamení zemského vepře 25.- 28.1.2019

Široké veřejnosti se v Praze, Ostravě a Olomouci představí nevšední kultura Číny, její…

7 bodů, jak vybrat to správné MBA studium a nenaletět

Každý, koho zajímá celoživotní vzdělávání nebo jehož kariérní metou jsou manažerské…

Škola základ obce. Stát hasí důsledky první vlny suburbanizace

 Boříková 29. prosince 2018, 18:03  -  Hana Boříková
29. prosince 2018, 18:03

Do nových budov v okolí metropole natečou z eráru miliardy. Přesto se některé obce silně zadluží.

S necelými čtyřmi tisícovkami obyvatel patří Psáry mezi největší obce na západ od Prahy. Mají tu krásnou školu z roku 1693, ale nevejde se do ní ani první stupeň. V Psárech se učí děti na čtyřech místech a starosta Milan Vácha se směje, že je jedním z prvních průkopníků PPP projektu, když nechal pro tři třídy základky a jednu třídu mateřinky vystavět objekt od soukromníka, který si od něj pronajal. Ten už ale brzy nebude potřebovat. Několikaletý sen starosty - nová škola s 18 třídami pro 540 dětí - právě dostala střechu.

Psáry jsou jednou z deseti obcí v prstenci kolem hlavního města a v jeho okrajových částech, která díky státní dotaci ve výši stovek milionů bude mít plnohodnotnou školu. Kromě radosti však Váchovi přidělává i vrásky podobně jako dalším představitelům obcí, kterým speciální program ministerstva školství pomohl vyřešit jeden z palčivých důsledků divoké suburbanizace posledních dvou dekád. Investiční záměry nových škol dohromady za miliardy korun se totiž schvalovaly před dvěma lety a dnes jsou ceny úplně jinde, takže se obce dramaticky zadlužují. Hlavní zpráva z nové vlny výstavby škol je ale pozitivní - někteří starostové pořádají na budovy architektonické soutěže, a jiní se zase spojují a vznikají tzv. svazkové školy.

Miliardy do škol

Milan Vácha se o novou školu pro Psáry začal snažit už v roce 2011, a tak dokáže detailně popsat trnitou cestu k ní i důvody, proč musel v okolí Prahy kvůli akutnímu nedostatku míst pro školáky zasáhnout stát. Starost o to, aby měli žáci kde absolvovat povinnou školní docházku, je totiž plně na obcích. Psáry měly ještě v roce 1991 zhruba 1300 obyvatel, dnes jsou jich čtyři tisícovky a Vácha pochopil, že záplatování stávajících škol nemůže stačit. Z kontaktů s dalšími starosty v okolí Prahy věděl, že tamní školy začínají pod náporem žáků také kolabovat. Problémy se přelévaly z jedné obce do druhé. Jenže nová škola s dvěma třídami v ročníku obnáší stamilionové investice, což bylo zcela mimo možnosti vesnic měnících se v městečka. A tak začal Vácha spolu s ostatními starosty hledat pomoc u ministerstva školství. Výsledkem byl nový dotační titul, do kterého bylo zařazeno osm projektů příměstských škol a dvou v okrajových pražských částech.


Umělecká, speciální, montessori. V Praze se postaví školy za miliardy


„Během léta 2016 nechalo ministerstvo provést podrobnou demografickou analýzu a vytipovat lokality s nedostatečnou kapacitou pro zajištění školní docházky. Z programu Podpora vybraných projektů rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání zřizovaného obcí by do roku 2023 mělo vzniknout celkem 115 nových učeben pro 3400 žáků základních škol v lokalitách kolem Prahy,“ uvádí ministerstvo školství. Konkrétně by měly nové školy vyrůst v obcích Rudná, Jesenice, Psáry, Čelákovice, Říčany, Ondřejov, Úvaly a v území svazku obcí Jenštejn, Podolanka a Přezletice. Z pražských městských částí by měly být ze státních peněz podpořeny Praha-Řeporyje a Praha-Čakovice.

V Psárech vyhlásil starosta Vácha na novou školu architektonickou soutěž. „Dostali jsme kvalitu za přijatelnou cenu a máme následovníky,“ libuje si. V Psárech porota vybírala z 59 návrhů a vybírat si mohli i v Říčanech. „Rozhodli jsme se pro architektonickou soutěž a rozhodně nelitujeme. Vyhrála architektonická kancelář Rusina-Frei a nemůžu si ji vynachválit. Škola bude pohledná, hravá, vzdušná a s velkým množstvím zeleně,“ říká starosta Říčan Vladimír Kořen.

Architekti do lavic

Čerstvou zkušenost s architektonickou soutěží mají v pražské Troji a v Praze 5. Na přístavbu základní školy a gymnázia se v Troji sešlo 28 návrhů, zvítězilo italské studio Ravagnani Vecchi Architects. Novou školu v lokalitě smíchovského nádraží, které by se mělo proměnit v novou moderní čtvrť Smíchov City, zase navrhnou architekti z Kanady a Polska. Soutěže se zúčastnilo 66 architektonických kanceláří, 45 jich bylo ze zahraničí. Extrémní zkušenost pak mají v Louňovicích, kde se jim pro svazkovou školu Lošbates sešlo 120 návrhů.

Smíchov City navrhnou architekti z Kanady a Polska.

Všechny tyto tři architektonické soutěže organizovala kancelář CCEA Moba. „Už samotný vzhled školy je vzdělávací nástroj. Investice na počátku je zásadní pro to, jak celý projekt dopadne. Ze skvělé myšlenky může být auto bez blatníků. Školu nemůžete soutěžit na základě nejnižší ceny za projekt,“ podotýká ředitel CCEA Moba Igor Kovačevic. Architektonických soutěží na školy se koná v posledních letech celkem dost, ale hlavní město jako investor touto cestou nešlo. Nová škola v jeho režii roste na Zličíně, kde už místní starostka nechce nikdy zažít losování prvňáčků, kteří by měli tu čest chodit do školy blízko domova. Další školy magistrát připravuje v Kolovratech, v Dolních Počernicích a v Uhříněvsi.

V Uhříněvsi je projekt plánované školy s poetickým názvem Romance s 27 třídami pro 800 dětí tím prvním, čím se zabýval nový starosta Vojtěch Zelenka hned po volbách. „Nejenže se Uhříněves, která se v posledních letech rozrostla o pět tisíc obyvatel, zbavila v minulosti všech svých pozemků a pro školu musela jeden nepříliš vhodný koupit. Navíc máme mít tzv. školu ve slevě. Připravovaný projekt, který vysoutěžilo město za nejnižší cenu, ignoruje současné trendy ve školství, je to klasická budova ze 70. let. Musíme zvážit všechna rizika, ale naší ambicí je do projektu vstoupit, aby byl kvalitnější,“ deklaruje. Pozitivní zprávou do budoucna je, že k novému projektu umělecké školy s kapacitou tisíc žáků s koncertním sálem, divadlem, galerií a knihovnou, která vyroste v blízkosti metra Stodůlky, se už město staví jinak. „Vzhledem k lokalitě a charakteru budovy bude na stavbu vypsána architektonická soutěž ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje,“ slibuje mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Svazkové školy

Kromě spolupráce starostů s architekty přinesla nová vlna výstavby základních škol ještě jednu novou zkušenost - starostové se začínají domlouvat s podobně „postiženými“ kolegy a zakládají pro nové školy dobrovolné svazky. Tzv. svazkových škol je v republice zatím jen pár. Jedna taková pro 540 žáků z investičního programu ministerstva školství nyní vyroste v Přezleticích. Svazek založily Přezletice s Podolankou a Jenštejnem. „U nás nikdy žádná škola nebyla, přitom máme 280 až 300 dětí školou povinných a každý rok přibude celá jedna třída prvňáčků. Děti z Jenštejna jezdily vždy do okolních škol, kde bylo místo, tedy do Vinoře, Satalic, Dřevčic, část obyvatel měla děti i v jiných pražských částech. Jenže všechny okolní obce či městské části nám postupně odmítly garantovat, že budou umísťovat všechny naše děti, protože svých mají dost,“ vysvětluje Norbert Hlaváček, starosta Jenštejna, jehož obec se začala prudce rozrůstat před 11 lety. Od té doby v Jenštejně vyrostly tři stovky nových domů a v územním plánu jich je naplánovaných dalších 450. S Podolankou a Přezleticemi, které na tom byly podobně, proto Jenštejn v roce 2015 založil dobrovolný svazek. Ten si už v minulém roce pronajal dvě třídy v Brandýse nad Labem, odkud děti přejdou do nové školy.

Svazková škola obcí Přezletice, Podolanka a Jenštějn

„Svazkově“ na to šly také v Úvalech, byť vlastní školu mají, a měly dokonce i projekt na její rozšíření; a ta by pro Úvalské stačila. „My jsme si ale řekli, že bychom měli řešit víc než jen náš problém - okolním obcím bychom museli říci, že nemáme kapacitu přijímat jejich děti,“ podotýká starosta Petr Borecký. V roce 2016 proto založil spolu s Květnicí, Dobročovicemi, Zlatou, Sibřinou a Přišimasy svazek obcí Povýmolí, který má od ministerstva školství přislíbenu dotaci na novou školu pro 600 žáků. Tím by měl být region s 12 tisíci obyvateli na nějakou dobu saturován.

Stejně uvažuje i starosta Líbezníc Martin Kupka, který aktuálně přistavuje školu pro 500 žáků za 228 milionů korun. Už ale ví, že v roce 2024 bude potřebovat novou, aby Líbeznice nenechala na holičkách okolní obce. „Líbeznice jsou spádová obec pro okolní obce. My potřebujeme najít dobré řešení pro nás, pro ně i pro stát, proto jsme na jaře založili dobrovolný svazek. Jde o tisíc dětí z osmi spádových obcí, kdyby si měla každá postavit a řídit vlastní školičku, bylo by to neefektivní a drahé,“ popisuje Kupka rozbíhající se přípravy na stavbu nové svazkové školy.

Školní sekera

Bitva o nové školy v prstenci kolem Prahy zdaleka není vítězně dobojována. Starosty, které stát vyslyšel, aktuálně trápí, že i přes masivní dotace budou muset svoje obce zadlužit v desítkách milionů. Investiční záměry totiž schválila vláda v roce 2016, kdy se ceny stavebních prací a materiálu pohybovaly někde úplně jinde, než jsou dnes na vrcholu stavebního boomu. „Právě upravujeme projektovou dokumentaci a investiční záměr prochází revizí. Dostali jsme zpřesněné údaje o nákladech. To, co se děje na stavebním trhu, je pro veřejné investory krajně nevýhodné. Drama je pomalu i stavba obyčejného chodníku, chybějí obrubníky. Před čtyřmi lety jsme byli zvyklí, že jsme soutěžili za 60 procent ceny podle ceníku stavebních prací. Teď jsme na 110,“ vysvětluje starosta Říčan Vladimír Kořen.

Původní cena říčanské školy byla vypočítaná na 280 milionů korun, teď je někde mezi 360 až 430 miliony a v Říčanech hledají cesty, jak se dostat na přijatelnou úroveň. „Variant je několik, včetně škrtání či etapizace některých objektů, rozhodne zastupitelstvo,“ dodává Kořen. Psáry, které aktuálně stavějí, si musely vzít úvěr 80 milionů korun, což obec zadluží na roky. V Úvalech měli spočítáno, že škola bude stát 313 milionů, teď to ale vypadá na 410 milionů. Starostové se proto znovu chtějí obrátit na stát, ten jim ale už asi nepomůže. Ministerstvo školství o problému ví, v tuto chvíli prý ale nemá nástroj, jak vládou schválené částky navýšit.

Druhá vlna suburbanizace

„Vím, že to může vypadat, že se do problémů s nedostatkem škol dostali starostové sami, když dovolili masivní osídlovaní svých obcí, aniž by mysleli na to, kam půjdou děti nových obyvatel do školy,“ připouští starosta Psár Vácha. V posledních dvou dekádách prošla Praha překotnou suburbanizací - stěhováním obyvatel z centra na periferii či těsně za perimetr města. Ale ještě v 90. letech všechno vypadalo jinak. Praha se zdála daleko a starostové se báli vylidňování, ve svých územních plánech rozvoj a exodus z hlavního města nedokázali předvídat, jednat s developery se učili za pochodu. Problém jedné obce se přeléval do další. Selhal i kraj, který měl koordinovat rozvoj obcí a v celkovém kontextu předvídat, co všechno bude novým obyvatelům chybět. Svou roli sehrává i nastavení rozpočtového určení daní - mnoho nových obyvatel periferie si totiž ponechává trvalé bydliště v Praze, a tam také pak natečou peníze z rozpočtu. „Já vím, že v Psárech žije 600 až 700 nehlášených lidí. Na každého z nich dostává Praha 27 tisíc ročně, místo aby šlo do Psár 11 tisíc,“ říká starosta Vácha.

Starosta Líbeznic Martin Kupka aktuálně přistavuje školu pro 500 žáků za 228 milionů korun.

Někteří starostové se obávají, že by se za pár let mohla situace opakovat. „Cítíme, že přichází druhá vlna suburbanizace - hlad developerů po zastavování obcí kolem Prahy je extrémní. Jsou vyhladovělejší než v minulosti. Je mnohem jednodušší měnit územní plány ve středních Čechách než v Praze, a to může vyvolat další osídlování prstence kolem metropole,“ upozorňuje starosta Líbeznic Kupka. Může mít pravdu. Jestliže na přelomu tisíciletí lákal Pražany ven z města sen o vlastním domku se srnkou za plotem, dnes je důvod stěhování mimo metropoli prozaičtější - ceny pražských bytů kolem sto tisíc za metr čtvereční. Domek pak vychází levněji než malý pražský byt. A ve Středočeském kraji se poslední tři roky vydává dvojnásobek stavebních povolení než v Praze.

Dějiny naší školy

Jako centra vzdělanosti sloužily v historii kostely nebo kláštery. Protipól představovaly světské správní budovy, nejdříve dvorec, následně rychta nebo radnice. Školní budovy se objevují až s počátkem renesance. S laicizací vzdělání a zavedením povinné školní docházky se staly školy dalšími hlavními obecními objekty.

Potřeba nových školních budov se objevila po zavedení povinné školní docházky roku 1774. Většina lidí tehdy žila na venkově a vesnické školy byly často k nerozeznání od obyčejných chalup. Ani tyto jednoduché stavby ale nevznikaly snadno, na jejich financování se kromě obce podílela i místní vrchnost a takzvaný „patron školy“, kteří se často neshodli, kolik peněz na školu dát. Situace se zjednodušila ve druhé polovině 19. století, kdy už stavbu škol platily jenom obce. V této době se také změnil přístup ke vzdělání - společnost ho začala považovat za něco dobrého a škola měla sloužit jako výkladní skříň obce.

Za první republiky byl tlak na výstavbu základních škol enormní. Do roku 1925 se postavilo 104 škol. Zlom potom přišel v roce 1948 se zákonem o jednotné škole, který vlastně školství zestátnil. To znamenalo i typizaci škol, kterou dostaly na starost projektové ústavy - proto jsou si tak podobné včetně interiérů. Panelové školy se mnohdy stavěly i v místech, která zůstala unifikovanou bytovou výstavbou nedotčena. V 90. letech potom přišel demografický pokles, školy se rušily, slučovaly, nové se hromadně nestavěly. Výjimečná je teď situace v okolí velkých měst, kam se lidé stěhují i z jiných regionů. Tam se znovu po letech stavějí ve větším množství velké školy na zelené louce.

Česku hrozí nedostatek učitelů i po zvýšení platů. Velké riziko, říká šéf odborů Dobšík

Dále čtěte:

Zakonzervovat sídliště by byla chyba, shodli se územní plánovači Prahy a Brna

Komentář: Neprostupné české kasty

Reforma financování škol o rok odložena. Fungovat má od ledna 2020


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Kdy si můžete a kdy nemůžete odečíst hypotéku z daní?
Diskriminace v práci už neexistuje, ale stále na ni narazíte
Podnikající invalidní důchodci a daně za rok 2018
Jakou zvolit délku fixace úroků u hypotéky?
4 případy, kdy bude mít důchodce nárok na vrácení daní
Auta
Nejen Raptor. I běžný Ford Ranger dostal nové bi-turbo a 1…
Chystaný malý crossover Škoda dostane jméno podobně velkého čínského SUV
Právě vychází časopis Motocykl 1+2/2019
Opel Vivaro třetí generace
Toyota připomíná víc než 60 let existence modelu Land Cruiser limitovanou Heritage Edition
Technologie
Honor představil první hodinky. Nabídnou GPS i dlouhou výdrž
6 zajímavých forků Firefoxu, které se snaží vyplnit mezery na trhu
Takhle by mohla vypadat nejvýkonnější konzole. Mad Box na prvních obrázcích
Xiaomi potvrdilo, že pracuje skládacím mobilu. Ohýbá se ze dvou stran
Samsung vyrobil první 4K OLED pro notebooky. Prodávat se budou ještě letos
Hry pro příležitostné hráče