Před 56 lety začala stavba Berlínské zdi. Jedné z nejpřísněji střežených hranic studené války

13. srpna 2017, 06:25 - čtk
13. srpna 2017, 06:25

Berlínská zeď oddělující Západní Berlín od komunistického východního Německa patřila k nejpřísněji střeženým liniím studené války. Před 56 lety, v noci na 13. srpna 1961, začala její výstavba. Dnešní německou metropoli protínala až do roku 1989. O její překonání na cestě za svobodou se pokoušela řada lidí, 140 jich zemřelo.

Už od vzniku dvou německých států v roce 1949 se komunistická vláda Německé demokratické republiky (NDR) potýkala s odlivem převážně mladých obyvatel na Západ. Počátkem 50. let proto nechala hranici se západním Německem obehnat plotem. Železná opona však měla trhlinu, kterou byl Západní Berlín. Ten vznikl spojením okupačních sektorů západních mocností a byl ze všech stran obklopen územím NDR.

V noci na 13. srpna 1961 proto armáda zablokovala překážkami z ostnatého drátu a kamennými náspy přístup do západní části Berlína. Postupně bylo zabezpečení hranice vylepšeno a v 80. letech jej tvořila čtyřmetrová betonová zeď.

Jako první byl u zdi zastřelen čtyřiadvacetiletý krejčí Günter Litfin. Jeho život ukončila 24. srpna 1961 kulka vypálená z policejní pistole, když se pokoušel přeplavat kanál spojující řeky Sprévu a Havelu. Úplně poslední obětí byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Zahynul při nehodě během pokusu přeletět hranici v balonu. Sedm měsíců poté berlínská zeď padla.

Letos v červnu byl v Berlíně odhalen pomník k uctění příspěvku Česka, Slovenska, Polska a Maďarska k pádu zdi. Abstraktní ocelovo-betonová skulptura stojí na ulici Bernauer Strasse v bezprostřední blízkosti pozůstatků zdi. Pomník iniciovaly nadace Bethel a Vojtěchova nadace Krefeld, podle jejíhož šéfa Hanse Süssmutha hrála spolupráce opozičníků v socialistických režimech důležitou roli v pádu zdi.

Na celé vnitroněmecké hranici zahynulo v letech 1949 až 1989 podle nejnovějšího výzkumu 327 osob. Další stovky zahynuly při snaze uprchnout z NDR přes Baltské moře.

Přečtěte si také:

Komentář: Jak nám svět drobet zvlčel

Kam dopadne příští atomovka? V posledních letech se scénáře mění

Možná to bouchne. Historie Projektu Manhattan, největšího vědeckého podniku všech dob



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Konstantní symboly: co který znamená a proč je už nepotřebujeme?
V práci se řeší problémy v kuchyňce. Začátek konce
Rozdílný výpočet sociálního a zdravotního pojištění v příkladech
Chystáte se do zoo? Kolik stojí vstupné a kde můžete kouřit?
České neprůstřelné vesty chrání od Keni po Austrálii
Auta
Retro: Mazda RX-7 je mezi sportovními auty unikát už 40 let
Dacia jako ojetina: Kterou chtít, kterou nebrat a jak nakupovat?
Abt přidal pětiválci v Audi RS3 dalších 100 koní. Teď už jich má 500
Sedm slepých uliček automobilového vývoje: Tudy ne, přátelé
Ford Focus bude „číst“ silnici a vyhlazovat díry pomocí adaptivních tlumičů
Technologie
TSMC pokračuje v jízdě. Za rok už mu má běžet zkušební výroba na 5nm procesu
Nová várka oprav pro Windows 10 verze 1709 a 1703 a Windows 7
Z FreeSync 2 se stane FreeSync 2 HDR. Monitory musí umět aspoň DisplayHDR 600
Steam zahájil tradiční letní výprodej her. Můžete ušetřit spoustu peněz
Američan vyrobil robota na kompletní přípravu burgerů
Hry pro příležitostné hráče