Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Průmysl není jen továrna s komínem

Proběhla konference k tématu podpora kulturních a kreativních průmyslů.

Potřebujete pro své plány peníze skutečně rychle? Rychlá půjčka to umí

Rychlá půjčka bývá obvykle spojována spíše s mini úvěry na pár dnů, které sjednáte online…

Vychází druhý díl sběratelské lahůdky Kronika první republiky 1919

Na půdě České národní banky byla slavnostně představena Kronika první republiky, díl 1919…

 Nejen u nás. Toto není záběr odněkud z Jeseníků či Beskyd, ale z Rocky Mountains v Coloradu. Práce severoamerického lýkohuba Dendroctonus ponderosae, který v důsledku zvýšených teplot a suchých let proniká do oblastí, ve kterých nikdy nebyl
Nejen u nás. Toto není záběr odněkud z Jeseníků či Beskyd, ale z Rocky Mountains v Coloradu. Práce severoamerického lýkohuba Dendroctonus ponderosae, který v důsledku zvýšených teplot a suchých let proniká do oblastí, ve kterých nikdy nebyl
Autor: Profimedia.cz

Kůrovci se chystají posvačit. Přemnožení škůdci všech zemí se spojili a berou světové lesy útokem

 Zámečník 17. března, 08:30  -  Miroslav Zámečník
 Nejen u nás. Toto není záběr odněkud z Jeseníků či Beskyd, ale z Rocky Mountains v Coloradu. Práce severoamerického lýkohuba Dendroctonus ponderosae, který v důsledku zvýšených teplot a suchých let proniká do oblastí, ve kterých nikdy nebyl
Nejen u nás. Toto není záběr odněkud z Jeseníků či Beskyd, ale z Rocky Mountains v Coloradu. Práce severoamerického lýkohuba Dendroctonus ponderosae, který v důsledku zvýšených teplot a suchých let proniká do oblastí, ve kterých nikdy nebyl
Autor: Profimedia.cz
17. března, 08:30

Když se seznámíte s biologií brouků podčeledi Scolytinae, nemůžete nežasnout nad tím, jak dokonale dovedou kůrovcovití využít příležitosti, které jim klimatická změna připravila. Mazaní jak Čingischán a stejně tak připravení dobýt svět. Proti nim stojíme my a nejsme na tom líp než národy v raném středověku marně čelící invazi jezdců z mongolských stepí.

Toto přirovnání není až taková hyperbola. Za obojím totiž stojí změna klimatu, akorát že na přelomu 12. a 13. století jí nikdo nepřipisoval antropogenním faktorům. Tehdy totiž po velmi suchých létech s extrémně studenými zimami, které nomády závislé na pastvě musely decimovat, přišla období s vysokými srážkovými úhrny, díky nimž se zazelenaly i do té doby vyprahlé oblasti. Zatímco sucho a hlad Mongoly vystavily mimořádnému stresu, následná šťavnatá léta umožnila jejich jízdě pohyb na dlouhé vzdálenosti, aniž by museli složitě řešit základní logistické potíže armád té doby: kde sehnat vodu a krmení pro koně.

Jsou všude

Klimatická změna nahrává hmyzím škůdcům, houbám a bakteriím a stojí za masovým vymíráním lesů nejen v Česku, nejen v Evropě, ale také na Sibiři, v Austrálii nebo třeba na západě Severní Ameriky. Zvláštní kapitolu představují nepůvodní invazivní druhy, které se působením člověka (obchod komoditami včetně dřeva, obaly) dostávají do různých částí světa, kde nalézají prostřený stůl v podobě nových hostitelů, jež nemají proti invazivním organismům vyvinuté obranné mechanismy. Jenže masové odumírání lesů mají často na svědomí druhy, které se vyvíjely spolu se svými hostiteli odnepaměti a periodicky při vhodných podmínkách dokázaly zdecimovat část populace jednotlivých dřevin.

Výkyvy klimatu včetně dlouhých suchých nebo naopak vlhkých období nejsou v dějinách ničím výjimečným (viz příklad mongolského vpádu) a přirozené ekosystémy se s nimi dokázaly popasovat právě díky často velmi bohaté druhové skladbě, kdy každý chvilku tahal pilku. Kůrovci, ale i motýli, dřevokazné houby a mikroorganismy byli součástí evoluce přírodního lesa, na níž se podílejí nejen živé organismy a období s měnícím se klimatem, ale i požáry, vichřice a další jevy.