Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

 České lesy bez smrků a bez miliard, ilustrační foto
České lesy bez smrků a bez miliard, ilustrační foto
Autor: Tomáš Novák/Euro

České lesy bez smrků a bez miliard

 Zámečník 19. května 2018, 11:05  -  Miroslav Zámečník
 České lesy bez smrků a bez miliard, ilustrační foto
České lesy bez smrků a bez miliard, ilustrační foto
Autor: Tomáš Novák/Euro
19. května 2018, 11:05

Klimatická změna ohrožuje budoucnost českých lesů. Na miliardové zisky může lesnictví možná na velmi dlouho zapomenout.

Na mnoha místech republiky najdete památné stromy, které zapouštěly kořeny v dobách vrcholného středověku. I v hospodářských lesích se těží porosty, jež se zakládaly kolem druhé světové války a nesou dobový rukopis. Sazenice v dnešních lesních školkách se budou muset vypořádat s výraznou proměnou klimatu v následujících desetiletích. V nich přijdou větší extrémy, než na jaké jsme byli donedávna zvyklí - a stromy před nimi nemají kam utéct.

Postihne to především smrk ztepilý, který byl a je mezi lesníky i pilaři oblíbený jako rozhodující tržní dřevina, zastoupená v lesích 52 procenty. Díky svým ceněným vlastnostem byl v posledních dvou stoletích vysazován i tam, kde není původní - typicky v nižších nadmořských výškách, kde se mu podle všech možných klimatických modelů bude dařit ještě méně než dnes. Zranitelnost celého ekonomického modelu českého lesnictví spočívá v nárocích smrku na vláhu, špatně snáší místa, kde naprší v úhrnu méně než 600 milimetrů za rok.

Suché roky

A s tím může být problém. Připomeňme dlouhotrvající sucha, jež postihla sever Moravy a Slezsko v roce 2015 a Olomoucký kraj v roce 2016. Když se sucho spojí s vysokými teplotami a výparem vody i v souvislých porostech, smrk trpí stresem, protože nemá hluboký kořenový systém a k vodě ve větších hloubkách půdního profilu se prostě nedostane. Mělké kořeny také znamenají, že je citlivý na vítr.

Intenzita sucha v půdním profilu ( Zdroj: InterSucho.cz, Autor: InterSucho.cz )

Takto podlomené porosty smrku jsou velmi snadnou obětí škůdců, především kůrovce. Přesně to se stalo v Jeseníkách, kde vypukla kůrovcová kalamita se silou, proti níž byla mediálně hodně sledovaná „bitva s broukem“ na Šumavě před pár lety (2008-2012) jen slabou předehrou té současné severomoravské, v jejímž rámci bylo do roku 2017 odtěženo asi pět milionů kubíků kůrovcem znehodnoceného dřeva. Jen pro představu o rozsahu suchem indukované kůrovcové pohromy - tento objem představuje asi dvě třetiny ročního objemu plánované těžby největšího správce lesa u nás, státního podniku Lesy České republiky.

Daň za monokulturu

Před 50 lety bylo zastoupení smrku ještě cca o nějakých deset procent vyšší než dnes a pod vlivem hromadných úhynů již v minulosti přistoupili lesníci k postupnému zvyšování podílu listnáčů (zejména buku) v obnovovaných lesích. Snaží se vysazovat dříve hojné (a rovněž ceněné) jedle bělokoré. Nicméně pro hospodářskou efektivnost se ještě před pár lety počítalo s vysokým zastoupením smrku (cca 37 procent). To je dneska passé.


Přemnožená divoká prasata působí miliardové škody. Čtěte více


V případě Jeseníků je třeba se vyrovnat s masivní kůrovcovou kalamitou a následným odlesněním tisíců hektarů v nižších nadmořských výškách, kde by na holinách měl vzniknout smíšený les s převahou listnáčů; nikdo ale neví, jak a zda se to s využitím tradičních lesnických metod hospodaření podaří.

A tak se množí silná slova, vysoce postavení činitelé hovoří o nedbalosti a zanedbání situace na hranici trestního práva. Situaci na severu Moravy nedávno popsal náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský jako „katastrofu v krajině“, která postihla i nejcennější lesní partie na území chráněných oblastí. „Šíří se to dál, a bude to pokračovat jako několikaletý příběh s velmi vážnými důsledky,“ tvrdí.

Nejen hrozba, ale i příležitost

Mezitím v odborných časopisech jako Ochrana přírody vycházejí články, které řádění lýkožrouta v horských smrčinách vidí nejen jako hrozbu, ale takřka jako příležitost. „Uchovávání starých porostů při životě neustálou intervencí dochází k posunu jejich vývoje do dlouhodobě neudržitelného stavu… Nevíme sice kdy, na jaké ploše nebo jak rychle se budou staré horské smrčiny v CHKO Jeseníky rozpadat, ale víme jistě, že tento rozpad je nevyhnutelný a že k němu v dohledné době dojde,“ píšou v Ochraně přírody Miroslav Havíra a Vojtěch Čada. A teď ten rozdíl mezi pohledem ekologa a lesníka: „Pokud by následně došlo k lesnickému zpracování důsledků disturbance, byly by zničeny pralesovité hodnoty, které vznikaly stovky let.“

Smrk ztepilý ( Zdroj: Shutterstock, Autor: Shutterstock )

Situace kolem Šumavy se tak opakuje v Jeseníkách a má smysl se podívat na to, jak se s bezzásahovým režimem vyrovnaly horské smrčiny. Přesně tímto tématem se z pohledu různých odborností zabýval průřezový projekt, vedený hydrobiologem profesorem Jiřím Kopáčkem. Jak se ekosystém po kůrovcové kalamitě dovede zregenerovat přirozenou cestou? Jak se to promítne do chemismu půdy, vodního režimu v krajině, rizika eroze a povodní?


Jak bojovat se suchem? Propojením vodovodů za 22,7 miliardy


Jeden by čekal pravý opak, ale ani rozsáhlé odumření více než 90 procent stromového patra v povodí šumavského Plešného jezera nevedlo k masivnímu odtoku vody a vysychání půdy. Mrtvé stromy přestaly vodu odčerpávat (odparem) a půdní vlhkost neklesla, ale naopak stoupla, takže ani extrémní sucho v roce 2015 díky zamokření půdy nevedlo k úhynu semenáčků. Vědci ani v nejstrmějších horských partiích nepozorovali žádné známky půdní eroze, což přikládají minimu vývratů odumřelých stojících stromů a tomu, že povrch nebyl narušen zásahy mechanizace asanační těžbou. Biologové jsou nadšeni, když mohou sledovat přirozenou obnovu lesního ekosystému, jednotlivá stadia sukcese a proměny biodiverzity.

Sbohem miliardám z Lesů

Jenomže to, co jedni odborníci shledávají nadmíru zajímavým a z hlediska přirozené obnovy překvapivě úspěšným procesem, představuje pro ekonomiku lesního hospodářství mimořádnou ránu. O tom, s jakým odporem se na umírání lesa dívá veřejnost, není třeba se rozepisovat, stačí se podívat, jak mnohahektarové holiny vypadají.

Lesníci nejsou od toho, aby se dívali a nezasahovali. Kalamitní těžby znamenají vyšší náklady a neskonale nižší tržby, neboť dříví z kůrovcem zasažených stromů se zpeněžuje za zlomek ceny. Loni se ve státním podniku takto vytěžilo 3,5 milionu kubíků dřeva, mnohonásobek někdejší průměrné roční úrovně. Nehledě na to, že na trhu dříví je tak jako tak přebytek. V podmínkách klesajících cen tržního dříví a rostoucích nákladů (včetně těch mzdových) se dostaly do cenově nákladových nůžek těžařské společnosti, takže loni houfně odstupovaly od „komplexní zakázky“, pětiletého kontraktu kombinujícího těžbu, prodej dříví a pěstební činnost, uzavřeného s Lesy ČR.


O suchu čtěte více:

Bez vody. Krize se rodí na severovýchodě země


Státní podnik měl nárok na vysoké sankce za předčasné odstoupení od smlouvy, které však na základě loňského usnesení Sobotkovy vlády neuplatnil - v opačném případě by se celý smluvní model položil a většina těžařů skončila v bankrotu. Nové smlouvy budou pro Lesy ČR podstatně méně výhodné, neboť si do nich protistrana již zakalkulovala podstatně jiné nákladové relace.

Sucho pokračuje a přizpůsobení nebude snadné ani levné

Letošní dubnová sucha znamenají, že se neuchytí ani nové sazenice, takže výsadbu bude nutné opakovat na podzim, což jsou další náklady, k nimž se načítají ještě nemalé peníze na ochranná opatření v podobě lapačů a ochranných sítí. A výsledek? Perspektiva miliardových zisků, jakých dosahovaly Lesy ČR v první polovině druhé dekády tohoto století, je passé a státní rozpočet si bude muset nadlouho nechat zajít chuť na miliardové roční odvody z Lesů ČR. Státní podnik je sice za hospodaření v kůrovcem zasažených lesích kritizovaný z různých stran již několik let, jenže problém je obecného charakteru a nezná hranice.

Stačí přejet do Německa a podél dálnice z Rozvadova do Norimberku vidíte postižené smrkové porosty také. Problémy mají i v Rakousku, Polsku a na Slovensku. Přizpůsobení se klimatické změně bude znamenat mimo jiné i potřebu podstatně větších investic do vodohospodářských opatření v lesích (Lesy ČR obhospodařují 38 tisíc kilometrů vodních toků) a velmi radikální obměnu druhové skladby porostů. Na místo smrkových monokultur přijdou naprosto dominantní listnáče, pokud možno v bohatší druhové skladbě, a tedy s perspektivou, že alespoň některé druhy budou i při vyšších teplotních extrémech a proměnách vodního režimu prosperovat. Lesníci doufají, že by smrk mohla ekonomicky nahradit douglaska tisolistá, ale ta je nepůvodní a ekologové ji nevidí rádi.

Jistě to dopadne dobře a naši vnuci budou chodit do lesa, ale do jiného, než jaký známe dnes. Mnohem větší roli budeme nuceni přiznat jeho ochranným funkcím, už kvůli vodě. O penězích to samozřejmě bude také a určitě se budou počítat v miliardách. Jenže ty budou ve vynaložených nákladech, nikoli v inkasovaných ziscích. Na rentabilitu, jaká tady byla, na pár generací zapomeňme.

Čtěte také:

Česko přichází o to nejcennější - o vodu. Zadržet ji mají opatření za miliardy

Kůrovcová kalamita: Babiš kritizuje bývalé vedení ministerstva zemědělství, podle něj zaspalo

Lesům ČR klesl zisk o čtvrtinu, také kvůli nižším cenám dřeva

Lesy ČR a Budvar měly posílit v zahraničí. Nový ministr plánu nefandí



Čtěte také

Ilustrační foto

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,5 procenta

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,5 procenta, oproti…

před 3 hodinami

 Banka ČSOB, ilustrační foto

ČSOB stoupl letos čistý zisk o více než čtvrtinu na 14,7 miliard korun

Čistý zisk skupiny ČSOB za tři čtvrtletí letošního roku stoupl o 28 procent na 14,7…

před 3 hodinami

Německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier, ilustrační foto

Výstavba větrných turbín v Německu vázne. Ministři se hádají, kdo za to může

V německé vládě panuje silné napětí ohledně toho, kdo brzdí rychlý přechod k obnovitelným…

před 6 hodinami

Události  Bývalý ministr dopravy Vít Bárta

Exministr Bárta a policista Petržílek čelí obžalobě kvůli odposlechům Béma a Janouška

Státní zástupce podal obžalobu v kauze vynesení odposlechů bývalého pražského primátora…

před 6 hodinami

Praha  Stávkující studenti v Karolinu požadují odstoupení rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy (vpravo)

Stávkující studenti okupují Karolinum. Požadují odstoupení rektora UK Zimy

Vysokoškoláci stávkující v Karolinu za lepší klima a proti rektoru Tomáši Zimovi dnes…

před 6 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 4 | Průměrné hodnocení: 3.75

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
O kolik se v roce 2020 zvednou platy ve veřejné sféře?
Jaké příjmy může mít předčasný důchodce?
HDP ČR rostl o 2,5 %: jak jsme na tom ve srovnání se sousedy?
Vánoční přehled: zimní prázdniny, zavřené obchody, práce ve svátek a kvíz
Jak vzrostou minimální zálohy pro OSVČ v roce 2020?
Auta
Setrvačník nemusí být jen součást motoru. Lze s ním i…
Ferrari Roma je kupé s parádním designem a výkonem 620 koní
Honda S-MX vznikla jako milenecký azyl na kolech. Značka se tím nijak netajila
Videodojmy Audi SQ8 TDI – Sem se dívej, BMW
Elva je moderní interpretací monopostů McLaren-Elva z 60. let. Vznikne v sérii 399 kusů
Hry pro příležitostné hráče