Tady máte 400 milionů dolarů, a čiňte se. NASA vyzývá soukromé firmy k výstavbě nových vesmírných stanic - Euro.cz

Přihlášení

Tady máte 400 milionů dolarů, a čiňte se. NASA vyzývá soukromé firmy k výstavbě nových vesmírných stanic

,
Tady máte 400 milionů dolarů, a čiňte se. NASA vyzývá soukromé firmy k výstavbě nových vesmírných stanic
Zdroj: Kennedyho vesmírné středisko na floridském Mysu Canaveral, které spravuje NASA. Foto: Depositphotos
  • Celkem 400 milionů dolarů (přibližně 8,85 miliardy korun) hodlá americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) rozdělit mezi čtveřici soukromých firem, které v nadcházejících letech vybudují na oběžné dráze kolem Země nová obyvatelná zařízení

  • Ty zde budou koexistovat společně s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Nejedná se tedy o její přímé nástupce

  • Konec životnosti ISS je aktuálně naplánován na rok 2024. Co bude poté, NASA zatím stále vyřešeno nemá

Časy, kdy byly kosmické technologie výhradní záležitostí vládních agentur, jsou dávno ty tam. Prosazování soukromých subjektů ve vesmíru je čím dál běžnější. Potvrzuje to i samotná NASA, která během minulého týdne přišla s plánem na vybudování nepřímých nástupců dosluhující Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Že bude potřeba postavit novou kosmickou laboratoř, se ví už dlouho. Že by za jejím návrhem i následnou stavbou měly stát v převážné míře soukromé firmy, a nikoliv americký, potažmo jiný státní úřad, je však relativní novinkou.

„Pokud by to tak mělo zůstat navždy, naše ambice na nízké oběžné dráze Země by byly neustále limitovány velikostí rozpočtu NASA,“ řekl podle CNBC Phil McAlister. Ten má v rámci národního úřadu na starost realizaci nově představeného programu Commercial Low-Earth-Orbit Destinations (CLD). Právě v jeho rámci plánuje NASA do konce letošního roku rozdělit částku 400 milionů dolarů mezi nanejvýš čtyři soukromé společnosti, které budou vybrány k výstavbě nových, trvale obydlitelných objektů na orbitu Země.

„Pokud do těchto oblastí přivedete soukromý sektor, coby dodavatele i uživatele, získáte tak víc peněz i lidí,“ dodal trefně McAlister.

Přechodné období

ISS slouží lidstvu nepřetržitě již od konce roku 1998. Trvale obydlena pak je od listopadu 2000. A právě to je její největší problém. Přestože svůj hlavní účel vědeckého kosmického zařízení stále plní na jedničku, začíná, obrazně řečeno, rezavět.

Původně měla sloužit jen do roku 2016, díky sérii několika dodatečných investic se však podařilo její životnost prodloužit o dalších osm let. O tom, co se stane, až se její čas definitivně nachýlí ke konci, nicméně v NASA prozatím příliš jasno nemají.

Brno jako kosmická velmoc. Ruský Sojuz vynesl do kosmu další zařízení z moravské metropole

Jisté každopádně je, že nové vesmírné stanice vzniknuvší na základě programu CLD ISS nenahradí. Objekty mají v kosmu existovat nezávisle na ní s tím, že by na nízké oběžné dráze měly vydržet ještě mnoho let po jejím zániku. A podobné je to i v případě modulů vyvíjených texaskou společností Axiom Space. Ta u NASA před časem vysoutěžila zakázku za 140 milionů dolarů na výstavbu zcela nových oddělitelných částí ISS, které mají být potenciálně schopny vytvořit samostatné vesmírné zařízení.

„Postupujeme vpřed a velmi nás to těší,“ popsal McAlister aktuální situaci v oblasti vývoje soukromých kosmických stanic. „Rádi bychom měli konkurenci na straně dodavatelů, a proto děláme tento CLD program. Od samého začátku bylo naším plánem mít jak připojitelné modely, tak samostatné létající objekty.“

Sázka na filozofii, která se již osvědčila

Prostřednictvím CLD chce NASA navázat na své jiné dlouhodobé programy určené soukromým společnostem typu SpaceX či Boeing, které se chopily (respektive mají chopit) role dodavatelů potřebné technologie a přepravců zásob a lidí na ISS. Právě využíváním jimi zkonstruovaných vesmírných modulů na místo stavby vlastních by americká vládní agentura mohla podle loňských odhadů v budoucnu ušetřit 20 až 30 miliard dolarů (zhruba od 420 do 630 miliard korun).

Ve srovnání se čtyřmi miliardami dolarů (přes 84 miliard korun), které musí NASA každoročně vynaložit na samotný provoz ISS, se sice jedná jen o „drobné“, i tak je to ale vítaná úspora, která může být potenciálně využita na zcela jiné projekty.

Další úspěch SpaceX. Muskova vesmírná společnost dopraví do kosmu základy měsíční stanice Gateway

O účast v programu na výstavbu nových vesmírných stanic už vyjádřila předběžný zájem celá řada známých společností. Vedle zmíněné SpaceX miliardáře Elona Muska a Boeingu se na seznamu nacházejí například konkurenční Airbus, Blue Origin Jeffa Bezose, společnosti Virgin Galactic a Virgin Orbit patřící pro změnu britskému vizionáři siru Richardu Bransonovi, firmy General Dynamics, Lockheed Martin či Northrop Grumman, které mají bohaté zkušenosti v oblasti vývoje nadzvukových bojových letounů, či třeba společnost Sierra Nevada Corporation.

Poslední jmenovaná firma už dokonce zašla tak daleko, že se během posledního březnového dne chystá představit první návrhy své plánované SNC Space Station. Jestli s ním v očích NASA uspěje, bude známo v následujících měsících. První peníze mezi čtyři vybrané společnosti začne americký úřad rozdělovat během letošního podzimu.