Čím větší, tím lepší. Čína by chtěla na orbitu vybudovat stanici s vlastní elektrárnou, má být aspoň třicetkrát delší než ISS - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Čím větší, tím lepší. Čína by chtěla na orbitu vybudovat stanici s vlastní elektrárnou, má být aspoň třicetkrát delší než ISS

,
Čím větší, tím lepší. Čína by chtěla na orbitu vybudovat stanici s vlastní elektrárnou, má být aspoň třicetkrát delší než ISS
Zdroj: Depositphotos
  • Státní organizace The National Natural Science Foundation of China představila světu projekt, v rámci něhož by chtěla vybudovat „míle dlouhou“ kosmickou stanici

  • Slibuje si od toho, že tak vytvoří zařízení pro využívání vesmírných zdrojů, zkoumání vesmírných záhad a dlouhodobý pobyt na orbitě

  • Stanice má vedle zázemí pro své obyvatele disponovat i několika vesmírnými teleskopy nebo vlastní elektrárnou

  • Za daných okolností se však její zhotovení z technologického i finančního hlediska nejeví v brzké budoucnosti jako příliš reálné

Čínské vesmírné ambice se zvyšují tempem rychlejším, než jakým se sám vesmír stíhá rozpínat. Během loňského roku se jí zásluhou sondy Čchang-e 5 podařilo teprve jako druhému národu světa zapíchnout svoji vlajku na povrchu Měsíce. Letos v květnu pak její další kosmická družice, označovaná jako Tianwen-1 (Tchien-wen), dopravila vozítko Zhurong (Ču-žung) dokonce až na Mars. A ve zbylých měsících tohoto roku pak Peking zaměřil svoji pozornost na program nového Nebeského paláce, kteréžto obytné zařízení aktuálně vzniká na oběžné dráze Země.

Všechny tři výše uvedené projekty by však mohlo zastínit něco daleko většího. A to doslova. Podle listu South China Morning Post, jenž jako takový spadá pod společnost Alibaba miliardáře Jacka Ma, se tamní státní organizace The National Natural Science Foundation of China (NSFC) zabývá myšlenkou na výstavbu zbrusu nové „ultra dlouhé“ vesmírné stanice, jejíž rozměry by se neudávaly v metrech, nýbrž v jednotkách kilometrů, respektive mil.

Přitažlivý Měsíc. Japonský startup chce vydělat na programu Artemis, staví modul schopný vydržet studené lunární noci

Jen pro představu: Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která se po oběžné dráze Země bez přestávky pohybuje už od roku 1998, měří na šířku (její nejdelší osa) celých 109 metrů. Příliš krátké by bylo ale i jiné ikonické vesmírné plavidlo, a sice slavný Imperial Star Destroyer z fiktivního světa Star Wars. Ten na délku měří „pouhých“ 1600 metrů. Řečeno jinak, aby Číňané dostáli svým slovům o „mílích dlouhé“ kosmické stanici, museli by na zemské orbitě vybudovat zařízení, které bude zhruba dvakrát takové co ikonický křižník z předaleké galaxie nebo při nejmenším třicetkrát větší než pomalu dosluhující ISS.

Stanice, která je zatím v nedohlednu

Ačkoliv se představitelé nadace nechali slyšet, že jimi navržené kosmická stanice poslouží jako „hlavní strategické zařízení pro budoucí využívání vesmírných zdrojů, zkoumání vesmírných záhad a dlouhodobý pobyt na orbitě“, mnoho informací o tom, jak si její zhotovení představují, do světa nepustili. Ví se pouze jen to, že navrhované řešení je jedním z deseti projektů, jimiž se organizace aktuálně zabývá. A pokud by se snad Peking v horizontu příštích pěti let rozhodl, že se jej nakonec vážně pokusí proměnit ve skutečnost, dostane nadace na vývoj částku 2,3 milionu dolarů.

Jenže právě už jen výše slíbené finanční podpory naznačuje, jak moc, totiž málo důvěry sama vláda do zmíněného projektu vkládá a jak je pravděpodobné, že by se něco podobného mohlo v takto brzké budoucnosti stát realitou. Náklady na výstavbu zmíněné ISS dosáhly v minulosti úrovně nějakých 150 miliard dolarů, připomíná server Screenrant.com. Oněch 2,3 milionu se proto jeví jako pomyslná kapka v moři, respektive prachová částice v nekonečně dlouhém vesmíru.

Také po technické stránce by bylo navrhované řešení poněkud těžko proveditelné. Stanice totiž počítá se zázemím pro taikonauty, několika vesmírnými teleskopy, ba dokonce i vlastní elektrárnou.

Když vznikala ISS, z kteréhožto projektu Spojené státy Čínu před časem vyloučily, neboť jim Peking odmítal prozradit své další kosmické plány, musela NASA, Roskosmos a další vládní agentury zrealizovat celkem 40 vesmírných letů. Píše o tom britský web Sky News. V případě čínského kolosu by jich bylo zapotřebí násobně víc, což by celý projekt velmi prodražilo. A pramálo by na tom změnil fakt, že už i sama Čína nyní disponuje znovupoužitelnými raketami, které mají náklady na vesmírné mise značně zredukovat.

Stavba Nebeského paláce úspěšně pokračuje

Kdy přesně, potažmo zda vůbec se lidstvo „míle dlouhé“ čínské vesmírné stanice dočká, je v tuto chvíli ve hvězdách – tím spíš když její výstavba by se pravděpodobně nepočítala na roky, nýbrž celá desetiletí. Co naopak ale dostává daleko reálnější obrysy, je Pekingem budovaná nová verze již zmíněného Nebeského paláce.

Historický okamžik pro Čínu. Asijská země vyslala taikonauty k vlastní vesmírné stanici na dosud nejdelší misi

První dvě stanice vyslala Čína do kosmu v letech 2011 a 2016, ani jedna z nich však už nefunguje. Ze „třetího“ Nebeského paláce zatím existuje jen jedna část, a to konkrétně základní, 18 metrů dlouhý modul Nebeská harmonie. Ten Peking na oběžnou dráhu vypustil letos v dubnu. První tajkonauté k němu pak dorazili v průběhu června, přičemž jejich dosud poslední výstup do volného prostoru, během něhož stihli nainstalovat mimo jiné i regulační čerpací soustavu, se uskutečnil v druhé půlce srpna. S odkazem na čínskou kosmickou agenturu CMSA o tom informoval web Space.com.

Stanice jako taková má být hotova do konce příštího roku a její životnost by měla činit alespoň deset let.