Je půjčka „bez registrů“ obcházením zákona? - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Je půjčka „bez registrů“ obcházením zákona?

, Infinea Finance,
Je půjčka „bez registrů“ obcházením zákona?
Zdroj: Infinea Finance

Tuto otázku si pokládáme, kdykoliv zahlédneme reklamu na tzv. půjčky bez registrů, tedy na úvěry, u nichž není dlužník prověřován v registrech dlužníků. Zákon o spotřebitelském úvěru zpřísnil nebankovním společnostem povinnosti související s poskytováním úvěrů a ověřováním bonity žadatele. Proč jsou půjčky bez registrů i nadále otevřeně nabízeny?

Co je vůbec půjčka bez registrů?

Pojem půjčka bez registrů nemá v české legislativě žádné formální zakotvení. Jde o marketingový název pro všechny typy nebankovních půjček, kde jejich poskytovatel pracuje s ověřováním žadatele v registrech dlužníků jinak, než bychom u procesu schvalování úvěrů očekávali.

Tito poskytovatelé totiž buďto vůbec nenahlížejí do žádného z registrů dlužníků (a ani nejsou jejich členy), nebo do registrů sice nahlédnou, ale neposuzují případné negativní zápisy natolik přísně jako většina bank. Jsou pak ochotni poskytnout půjčku i lidem, kteří již dluží jinde.

Nutno dodat, že jde většinou o úvěry krátkodobé, navíc v poměrně nízkých částkách. Poskytovatelé takových půjček si jejich vyšší riziko vynahrazují vyšší cenou úvěru, ale také například ověřením, že v případě exekuce bude klientovi co zabavit.

Které registry dlužníků u nás fungují?

V České republice jsou provozovány čtyři dlužnické registry, z toho tři jsou spotřebitelské a jeden podnikatelský. Ten nejstarší registr nese název SOLUS a jde o čistě negativní registr, což znamená, že se sem zapisují jen dlužníci, kteří nezvládají řádné splácení.

Další dva registry, BRKI (Bankovní registr klientských informací) a NRKI (Nebankovní registr klientských informací), jsou pozitivní i negativní, takže sem jsou zapisováni téměř všichni dlužníci. Evidují se tu veškeré dluhy klientů, jež vznikly vzetím úvěru u těch z poskytovatelů půjček, kteří jsou členy některého z obou uvedených registrů.

Pozitivní zápis je zde pouhou evidencí dluhu a sledováním tempa splácení (úvěrová historie). Negativní zápis pak je záznamem o potížích se splácením, a to mnohdy již od měsíčního zpoždění se splátkou. Negativní zápisy se přesouvají i do SOLUSu a mohou klientům do budoucna zkomplikovat případné další žádosti o úvěry.

Čtvrtý registr dlužníků provozuje přímo ČNB. Ten eviduje pouze dluhy podnikatelů a firem. Spotřebitelů se vůbec netýká. Zbývá zmínit provozovatele spotřebitelských registrů dlužníků, kterými jsou zájmová sdružení s názvy Czech Banking Credit Bureau (v případě BRKI), Czech Non-Banking Credit Bureau (v případě NRKI) a Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům (v případě registru SOLUS).

A jak je to s povinností poskytovatele půjčky nahlížet do registru dlužníků?

Povinnosti bank i nebankovních společností v oblasti nabízení a poskytování spotřebitelských úvěrů jsou v základu shrnuty v Zákonu o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb.), který byl novelizován v prosinci roku 2016.

Mimo jiné jsou v něm stanoveny povinnosti pro poskytovatele úvěru v oblasti zjišťování úvěruschopnosti, čili bonity žadatele o úvěr. Jenže výčet povinností je celkem vágní. Věnuje se mu zejména § 84 nazvaný Informace poskytované spotřebitelem.

Zákon zde říká pouze to, že poskytovatel půjčky je povinen si ověřit do „přiměřené a nezbytné“ míry jak informace poskytnuté žadatelem o úvěr, tak i informace z jiných zdrojů. Informace z jiných zdrojů jsou tu nazvány jako „nezávisle ověřitelné údaje“.

Taxativní vyjmenování zdrojů, kde musí poskytovatel půjčky hledat, však v zákoně chybí. Půjčky poskytované bez nahlížení do registrů tak nelze považovat za obcházení zákona, zejména pokud si jejich poskytovatelé najdou jiný zdroj pro zákonem požadované „nezávisle ověřitelné údaje“, než jsou zmiňované registry dlužníků.

Je však nutno podotknout, že v žádosti o úvěr musí žadatel pravdivě uvést všechny okolnosti, které mají vliv na posuzování jeho úvěruschopnosti – vedle výše příjmů se jedná zejména o splátky současných úvěrů a informace o případné exekuci či insolvenci. Pokud tyto skutečnosti žadatel neuvede pravdivě, může se dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Z tohoto pohledu je pak případný náhled do registru jen dokreslením celkového obrazu bonity žadatele.

Je půjčka „bez registrů“ obcházením zákona?
5 (100%) 1 hlasování
Diskuze