Co udělá koronavirus s českou ekonomikou? Může ji přidusit nebo poslat do recese - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Co udělá koronavirus s českou ekonomikou? Může ji přidusit nebo poslat do recese

, PNM International,
Co udělá koronavirus s českou ekonomikou? Může ji přidusit nebo poslat do recese
Zdroj: PNM International

Nový druh koronaviru, který způsobuje nemoc Covid-19 děsí svět. Poprvé se objevil na konci roku 2019 v čínské provincii Chu-pej v jedenáctimilionovém městě Wu-chan. V současné chvíli si vyžádal na 21 000 obětí. Spousta zemí – a Česká republika není výjimkou – zavedla nouzový stav. Omezila tak volný pohyb osob, uzavřela restaurace i obchody a přistoupila k dalším opatřením, které mají šíření virové nákazy zastavit, nebo alespoň zpomalit. Co na to ekonomika? Odborníci té české předpovídají zpomalení nebo dokonce recesi.

Je potřeba vrátit lidem důvěru

Pokud bychom se v první linii zaměřili na banky, může u těch tuzemských nastat podobná situace jako několik let zpět zpátky u jedné z bank v sousední zemi. Na základě falešné zprávy o jejím špatném stavu začali klienti houfně vybírat uložené vklady. Situace byla špatná. Zastavit paniku se nepodařilo ani odborníkům nebo manažerům banky. Bance tak hrozil zánik.

Run na banku – jak se říká situaci, kdy v ní klienti ztratí důvěru a začnou uložené peníze houfně vybírat, zažila dříve i její sesterská pobočka. Odborníkům se tak v hlavě začal rodit plán. Svolali obří tiskovou konferenci, na které promluvil ředitel dané banky, který stál v obrovském trezoru plném peněz. Hned druhý den klienti přehodnotili své chování a paniku i blížící se katastrofu se podařilo zažehnat. Co na tom, že záběry na balíky bankovek nepocházely ze zmíněné banky, ale její sesterské pobočky?

A podobný úkol čeká také naše politiky, ekonomy a odborníky. Je nejvyšší čas vrátit lidem důvěru a donutit je k tomu, aby začali opět utrácet, investovat a kola tuzemské ekonomiky, která novým typem koronaviru neuvěřitelně trpí, začít opětovně roztáčet. Pokud se to nepodaří, reálně hrozí obří ekonomický propad a situace, ve které jsme se naposledy ocitli po druhé světové válce.

Zpomalení růstu ekonomiky až o polovinu

Jak velké budou škody způsobené koronavirem? To zatím nevíme. Můžeme ale odhadovat. Například analytik jedné z tuzemských bank prohlásil: „(…) pokud bychom předpokládali, že opatření na zpomalení šíření epidemie potrvají zhruba dva měsíce, naše prognóza letošního růstu HDP by byla snížena do pásma 1,0 – 1,4 procenta.“ 

K odhadům se připojil i uznávaný ekonom a exprezident České republiky Václav Klaus, který nevyloučil, že by Česko mohlo spadnout do recese. V rozhovoru pro Českou televizi zároveň zmínil těžce zasažený sektor hoteliérství a cestovního ruchu, který má nemalý podíl na HDP. Nevyloučil ani krachy některých cestovek, které vzhledem k situaci budou nuceny ukončit svou činnost.

Situaci v cestovním ruchu řeší Asociace hotelů a restaurací (dále jen AHR ČR), která předložila dva možné scénáře. V obou variantách se bohužel hoteliéři a restauratéři nedočkají plného objemu turistů ani na Vánoce a ztráty počítají na stovky miliard korun. První variantu studie, kterou vypracovala asociace se společností Economic Impact, počítá s ukončením restrikcí dotýkajících se cestovního ruchu a služeb do konce dubna. Druhá pracuje s možností, že zákaz prodeje ubytovacích služeb a uzavření restaurací potrvá až do konce června letošního roku.

Cestovní ruch může přijít až o 202 miliard korun

Pokud by se potvrdil první zmíněný scénář, pak reálně hrozí, že se spotřeba cestovního ruchu v letošním roce propadne zhruba o 47 procent. Poskytovatelé služeb tak mohou přijít o 142 miliard korun. Pokud bychom k této částce přičetli i odvětví, která sice do cestovního ruchu nespadají, jsou na ně ovšem vázaná, pak se škoda vyšplhá až na 286 miliard korun.

V případě druhého zmíněného scénáře by pak mohly být dopady ještě bolestivější. Pokud by se restriktivní opatření uvolnila až na konci června, přijde cestovní ruch o 202 miliard korun. V případě započítání dalších odvětví nepřímo vázaných na turismus klesnou tržby o zhruba 408 miliard korun.

Odborníci z AHR ČR se dále shodují na tom, že česká klientela výpadek cizinců v Praze a dalších velkých a turisticky významných měst v České republice nenahradí. O práci tak může přijít až 246 tisíc osob zaměstnaných v cestovním ruchu. Asociace navíc upozorňuje, že po ukončení restrikcí bude trvat ještě dlouho, než se situace vrátí do starých kolejí.

Těžce zkoušení živnostníci

Náročná je situace také pro živnostníky a drobné podnikatele. Těch se totiž dotkla opatření vlády nejbolestivěji. Prakticky ze dne na den přišli o svůj zdroj obživy. Drtivá většina z nich navíc nemá dostatečné rezervy, kterými by nastalou situaci vykryla.  

Vláda sice zareagovala poměrně rychle a živnostníkům na pár měsíců odpustila minimální zálohy na pojistném, odložila podání Přehledů i daňových přiznání, umožnila získat zvýhodněné půjčky, odložila další vlnu EET nebo přiřkla ošetřovné, živnostníci se ale shodují, že by jim mnohem více pomohla spíš jednorázová a nevratná finanční injekce bez složitého papírování nebo náhrada ušlého zisku. Na tu ale nově nárok nemají. Podívejte se, kdo na co má aktuálně nárok.

Co tak drobným podnikatelům zbývá? Buďto mohou požádat o bankovní nebo nebankovní půjčku (srovnání nabízí třeba portál pujcky.cz, nebo pujckyhned.cz), využít pomoci od blízkých nebo přátel nebo v krajním případě živnost přerušit, či zrušit a oficiálně tak pověsit podnikání na hřebík. Důsledkem posledního rozhodnutí bude ale zvýšený nárůst nezaměstnanosti, což současné ekonomice rozhodně nepřidá. 

Jak jsou na tom české domácnosti?

Situace okolo koronavirové epidemie postihla kromě výše zmíněných také domácnosti. Část zaměstnanců vykonává svou dosavadní pracovní činnost z home office. Podle analýzy dat z mobilní sítě, kterou provedl operátor T-Mobile ve spolupráci s ostravskou technickou univerzitou, zůstává doma zhruba 47 % obyvatel Česka. Analýza pracuje s anonymizovanými provozními daty z mobilní sítě operátora. 

Bohužel je i řada těch, kteří pečují o dítě a musí tak zůstat doma „za ošetřovné,“ které v současné době činí 60 procent redukovaného vyměřovacího základu (nově ho rodiče získají za celou dobu pobytu dítěte doma), což není mnoho. Zvlášť pokud jde o rodiče samoživitele. Těm tak nezbývá nic jiného, než řešit situaci pomocí darů nebo finanční injekce od příbuzných, či sáhnout po půjčce. Krajním řešení mohou být půjčky zdarma, ty jsou bezplatné na 30-60 dní. Do této doby by se mohla již situace uvolnit. 

Pravidla běžných spotřebitelských úvěrů jsou ale v současné situaci nastavená jinak. 

Mnozí poskytovatelé půjček a hypoték totiž přistoupili k bezprecedentnímu kroku, který umožňuje tříměsíční odklad splácení. Podobná pravidla platí také pro hypoteční úvěry. Mluvčí ČBA Monika Petrásková k této situaci uvedla: „Banky se primárně zaměří na klienty z řad zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, protože lze předpokládat, že právě na ně dopadne epidemie nejtíživěji.“ Zda budou vládní opatření a další úlevy (třeba od zmíněných bank) dostatečné, či nikoli ale stejně ve finále ukáže jen čas.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze