Jak si udržet vědecké pracovníky? Láká je pružná pracovní doba a možnost růstu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Jak si udržet vědecké pracovníky? Láká je pružná pracovní doba a možnost růstu

,
Jak si udržet vědecké pracovníky? Láká je pružná pracovní doba a možnost růstu
Zdroj: Contipro

Řada vědeckých firem a institucí řeší problém, že nadějní mladí vědci z České republiky často odcházejí do zahraničí za lepšími pracovními podmínkami. Tento fenomén se obvykle označuje jako „brain drain“, česky „odliv mozků“. Firmy i vědecké instituce hledají cesty, jak si talentované pracovníky udržet. Ukazuje se, že kromě financí a kvality laboratorního vybavení je pro mladé vědce důležitý také osobní přístup, flexibilní pracovní doba nebo dostupné a kvalitní bydlení.

V posledních letech se v České republice daří odliv mladých vědců zastavit. Ukazují to například data Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2017, která sleduje příchody a odchody autorů vědeckých článků z jednotlivých zemí. Zatímco v letech 2002 až 2006 zaznamenalo tuzemsko desetiprocentní pokles těchto vědeckých kapacit, mezi lety 2011 a 2016 naopak došlo k jejich nárůstu o 83 procent. Celkově přibylo do České republiky v tomto sledovaném období 400 vědců.

„Ač tato čísla vypadají optimisticky, firmy zabývající se vědou a technologiemi nesmějí usínat na vavřínech a dál podporu svých vědců prohlubovat. Vědci a odborníci tvoří naši budoucnost, proto je nejen nesmírně důležité mladé nadané vědce udržet v zemi, ale také si pečlivě vychovávat jejich nástupce v dalších generacích,“ podotýká Zuzana Bubnová, výkonná ředitelka ryze české biotechnologické firmy Contipro, která se již 30 let věnuje výzkumu a vývoji medicínských produktů a léčivých látek. Do jejího portfolia patří léčivé látky na bázi kyseliny hyaluronové, ale i zdravotnické prostředky, které pomáhají při hojení ran.

Skvělé podmínky pro výzkum i život

Východočeská společnost zaměstnává více než 100 vědeckých kapacit z různých oborů a zároveň hledá způsoby, jak pro vědu nadchnout mladou krev a udržet ji v zemi. Contipro přitom nesídlí v žádném z velkých českých měst, ale v Dolní Dobrouči asi hodinu cesty autem od Pardubic. V této malé obci vybudovalo vlastní výzkumné a vývojové centrum, které se rozprostírá na téměř 4 000 m2 a láká ty největší špičky v oboru. Proč se firma s renomé po celém světě rozhodla zůstat právě tam? Jedním z důvodů byla i touha poskytnout mladým vědeckým pracovníkům skvělé prostředí pro rodinný život.

„Dlouhodobě zastáváme filozofii, že velká města nejsou pupek světa. Ve velkých městech mladí lidé obvykle studují, ale jakmile založí rodinu, často se začnou poohlížet po klidnějším životě v menším městě nebo na venkově. Někdy kolem roku 2000 jsme se zabývali myšlenkou, zda firmu nepřesunout alespoň do Hradce Králové. Ale nakonec jsme si řekli, že doma máme úžasné lidi, mnoho z nich tam už ‚zakořenilo‘ a nám je tam konec konců také dobře,“ vysvětluje Zuzana Bubnová.

Potvrzuje to i výzkumnice Iva Dolečková, pro kterou jsou zásadní dobré vztahy s kolegy. „Oceňuji, že ve firmě máme v kolektivu dobré vztahy, a to mezi nejbližšími spolupracovníky i s vedením. I přes rostoucí velikost firmy se tu stále udržuje osobní přístup. Také se mi líbí, že Contipro umožňuje hlavně mladým výzkumníkům relativně rychlý profesionální růst v porovnání například s univerzitami,“ říká Dolečková, která v Contipru pracuje jako vedoucí vývoje kosmetických surovin.

Contipro se soustředí i na region, ve kterém působí, a to prostřednictvím podpory zájmů svých zaměstnanců. Každoročně vyčleňuje přibližně tři sta tisíc korun na to, aby si zaměstnanci podávali vlastní projekty a byli aktivní v oblasti sociální odpovědnosti. Ať už jde o zaměstnance, kteří pracují s dětmi, nebo vodáky, kteří se rozhodli pustit do čištění řeky Orlice. „Prostřednictvím příspěvků na takové aktivity dáváme lidem možnost, aby se věnovali i jiným činnostem než jen práci. My jim dáme podporu a oni tomu dají svoje srdce a čas. Doufám, že se nám bude dařit postupně získávat na svou stranu více a více lidí, kteří se těchto aktivit zúčastní,“ přeje si Bubnová.

Zvýhodněné půjčky i startovací byty

To, zda zaměstnanci v kraji zůstanou, je však často i otázkou financí. V Contipru proto zaměstnance motivují několik nástroji. „Zaprvé je to finanční pomoc, konkrétně zvýhodněné půjčky, které jsou hojně využívány, právě mezi mladými zaměstnanci – na úpravu bydlení nebo složení jistiny,“ popisuje Bubnová. Ve svých dalších „benefitech“ společnost v podstatě jde v osvědčených stopách baťovského podnikání.

Svým zaměstnancům například nabízí bydlení ve vlastní mini rezidenční zóně v Žamberku s byty o rozloze od 90 do 120 m2 se zahradou i dětským hřištěm. Zaměstnanci mají k dispozici rovněž menší byty či sdílené bydlení pro stážisty nebo „trainees“.

Ve svých aktivitách však šla společnost ještě dál a pro veřejnost vybudovala základní školu Erudio, která navazuje na školku dotovanou z financí společnosti. Důraz v ní kladou na jazykové vzdělání v angličtině a menší třídy. V současnosti pochází polovina pedagogů ze zahraničí.

Mladí lidé poznají, že vědecká práce je zábavná a má budoucnost

Společnost si ovšem dala za cíl také nadchnout pro přírodní vědy středoškoláky v regionu. Prvním krokem bylo spuštění vzdělávacího programu FYBICH. Na začátku firma oslovila čtyři gymnázia v nejbližším okolí, dnes s Contiprem spolupracují i školy z Pardubic či Olomouce a vědecké osobnosti z celé republiky. Firmě se studenty podařilo zaujmout do takové míry, že do malé obce jezdí pravidelně na sobotní odborné semináře.

„Mladé generaci ukazujeme, že věda je zajímavá a má budoucnost. Vidí i to, že je firma nová, prostředí hezké, pracují tu nadšení mladí lidé, že věda dává možnost cestovat, poznat svět, pracovat na něčem novém,“ dodává Bubnová. Contipro nezapomíná ani na vysokoškoláky. Pro ně firma připravila program pod názvem INSTITUT, díky němuž se už během svého studia aktivně zapojí do řešení reálných vědeckých projektů.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze