Vnitro chce omezit právo na informace. Větší moc by získali úředníci - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Vnitro chce omezit právo na informace. Větší moc by získali úředníci

,
Vnitro chce omezit právo na informace. Větší moc by získali úředníci
Zdroj: Shutterstock

Informace o šíření pandemie, o místech, kde se lze nejsnáze nakazit, nebo o tom, na základě čeho vláda přijímá jednotlivá omezující opatření. V době nouzového stavu jde o klíčová data, pomocí nichž může veřejnost kontrolovat, zda vedení státu nezneužívá své pravomoci. Ministerstvo vnitra teď ale navrhuje tyto informace skrýt před občany prostřednictvím novely krizového zákona, která už prošla připomínkovým řízením.

„Informace, které jsou orgány krizového řízení využívány pro přípravu na krizové situace a jejich řešení, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření… se neposkytují.“ Tak zní nové ustanovení paragrafu 38a, který chce ministerstvo vnitra do zákona vložit. Úřadům by se tak rozšířila možnost na některé otázky veřejnosti neodpovídat.

Poskytnutí způsobilé ohrozit

Úředníci přitom mají už dnes několik možností, jak informace o krizovém řízení neposkytovat. Mohou informaci převést do tajného režimu nebo ji podle krizového zákona označit jako „zvláštní skutečnost“ či ji podle zákona o svobodném přístupu k informacím vymezit jako informaci „přímo ohrožující účinnost bezpečnostních opatření“. Jenže ke všem těmto krokům je třeba zdůvodnění a hlavně práce navíc. Ministerstvo chce dát novelou úředníkům do ruky zbraň, díky níž by mohli poskytnutí informace odmítnout mnohem častěji.

„V rámci úvah o vyřízení žádosti o poskytnutí informací bude orgán krizového řízení vždy posuzovat, zda je poskytnutí těchto informací skutečně způsobilé ohrozit uvedené chráněné zájmy a zda je z důvodu zajištění bezpečnosti státu a ochrany práv třetích osob nezbytné přistoupit k omezení práva na informace,“ uvádí ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k novele. Podle ministerstva současné znění informačního zákona „nenaplňuje požadavky na ochranu citlivých informací, zejména se vztahujících k bezpečnostním opatřením“.

Novela krizového zákona obsahuje i další snadno zneužitelný paragraf. Nově by vláda mohla libovolně prodloužit některé lhůty, což by mohlo dopadnout právě i na žádosti o informace, které za normální situace musí úřad zodpovědět do 15 dní.

„Veřejná sféra hluboce nesnáší zvědavost občanů a dělá proti tomu všechno možné,“ komentuje snahy o omezení práva na informace jeden z autorů informačního zákona a pražský informační ombudsman Oldřich Kužílek. Podle něj se ministerstvo vnitra v posledních dvou letech soustavně snaží omezit v Česku právo na informace.

Obstrukční žádost o informace

Předchozím ministerským pokusem je novela informačního zákona, která už rok leží v Poslanecké sněmovně. Jejím hlavním cílem je „poskytnout povinným subjektům přiměřenou možnost obrany proti zjevně obstrukčním žádostem o informace“.

Ministerstvo v ní navrhuje, že povinný H subjekt bude moci poskytnutí informace odmítnout zejména, pokud je cílem žádosti způsobit buď „nátlak na osobu, jíž se týká požadovaná informace, nebo způsobit nepřiměřenou zátěž povinného subjektu“.

V návrhu se obecné pojmy „nátlaku“ a „nepřiměřeného zatížení“ nekonkretizují a ani není zřejmé, proč ministerstvo dopsalo do návrhu slovo „zejména“, které prakticky umožní úředníkům odmítat žádosti o informace od občanů, aniž by muselo nutně jít o nátlak nebo nepřiměřenou zátěž.

Nově by povinný subjekt rovněž měl moci žádat zaplacení zálohy na úhradu nákladů spojených s mimořádně rozsáhlým vyhledáním informací. Ministerstvo také navrhuje prodloužení některých lhůt jako například lhůty pro rozhodnutí o odvolání, která se zdvojnásobuje na 30 dní. Účelem práva na informace je přitom co nejrychlejší vyřízení žádosti, informace poskytnutá za měsíc už může být bezcenná.

Kromě této novely předložilo ministerstvo vnitra vládě další novelu informačního zákona. Transpozici evropské směrnice ale využilo k výrazným změnám. V prvé řadě nově definuje povinné subjekty vyčerpávajícím výčtem, který sice vychází z aktuálního stavu judikatury, ale zavádí řadu nových pojmů a kvůli tomu bude například podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) „nesrozumitelný a bude činit aplikační potíže“.

Na výslovnou žádost kancléře prezidenta republiky Vratislava Mynáře, který se musel v minulosti vypořádat například s žádostmi o informace o svém platu, ministerstvo vnitra do novely navíc zakotvilo změnu v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti. V případě Kanceláře prezidenta republiky by o odvolání či stížnosti při poskytování informací už neměl rozhodovat nezávislý ÚOOÚ, ale ten, kdo stojí v čele povinného subjektu, tedy v tomto případě Vratislav Mynář.

Vnitro chce omezit právo na informace. Větší moc by získali úředníci
3.8 (76%) 5 hlasování
Diskuze