Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Průmysl není jen továrna s komínem

Proběhla konference k tématu podpora kulturních a kreativních průmyslů.

Potřebujete pro své plány peníze skutečně rychle? Rychlá půjčka to umí

Rychlá půjčka bývá obvykle spojována spíše s mini úvěry na pár dnů, které sjednáte online…

Vychází druhý díl sběratelské lahůdky Kronika první republiky 1919

Na půdě České národní banky byla slavnostně představena Kronika první republiky, díl 1919…

 Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)
Autor: čtk

Třes se, osle. Kvůli vyšším platům státních zaměstnanců porostou daně

 Páral 12. května, 15:00  -  Pavel Páral
 Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)
Autor: čtk
12. května, 15:00

Mzdové zvýhodnění zaměstnanců státu se neustále zvyšuje. A celé to budou muset zaplatit soukromníci vyššími daněmi.

Výdaje státu na platy zaměstnanců narostly za posledních pět let zhruba o polovinu a letos dosáhnou neuvěřitelných 209 miliard korun. A to se samozřejmě projevuje i na výdělcích, které ve státním sektoru trhají rekordy a vysoce převyšují mzdy lidí v privátní sféře, která na státní utrácení generuje zdroje. Průměrný plat podle státních tabulek byl za rok 2018 o 2116 korun vyšší než privátní mzda. V mediánu je potom rozdíl brutálních 4885 korun. A v tom není započítáno letošní zvýšení mezd, které je zdaleka nejvyšší. Odměňování vrchnosti tak dorůstá téměř feudálních rozměrů.

Růst platů ve státním sektoru hájí a dále prosazují zejména odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů, kde je organizováno zhruba tři sta tisíc členů ve 29 svazech. Těžko odhadnout, kolik z nich je zaměstnáno ve státním sektoru, ale zřejmě to bude hodně významná část. Základem odborářské argumentace je tvrzení o vysokém podílu vysokoškoláků mezi státními zaměstnanci a z toho vyplývající potřeba je řádně ohodnotit.

To má na první pohled logiku. Ve státním sektoru je zhruba třicet procent vysokoškoláků a v privátním jen patnáct. Ale stačí se trochu ponořit do dat, které shromažďuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém Informačním systému o průměrném výdělku, a vidíme, jak je tento argument lichý. Ve skutečnosti jsou totiž vysokoškoláci placeni státem o trochu méně, ale naopak lidé s nižší kvalifikací jsou silně přepláceni. Platí to všude, s výjimkou zdravotnictví (viz tabulky).

Mzdová politika státu je z tohoto pohledu zcela otřesná a vzniká otázka, proč Jana „Venezuela“ Maláčová ten systém vůbec provozuje, když z něj není schopna vyvodit elementární závěry. Neexistuje žádný racionální důvod, proč by měly státní sekretářky vydělávat v průměru třicet tisíc a privátní jen šestadvacet. Takové rozdíly existují v naprosté většině administrativních profesí, ale třeba také u řidičů.

Naopak srovnání platů šéfa velké státní a nestátní instituce vychází jednoznačně ve prospěch privátního sektoru, který je schopen ocenit odpovědnost.

Opačná je situace u učitelů, jejich ohodnocení je v současnosti zásadním politickým tématem. Nutno říct, že zde platy nejsou rozhodně nějak oh