Slovenská veřejnoprávní média na rozcestí. Jakým směrem se vydají? - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Slovenská veřejnoprávní média na rozcestí. Jakým směrem se vydají?

Barbora Doubravová,
Slovenská veřejnoprávní média na rozcestí. Jakým směrem se vydají?
Zdroj: Shutterstock

S prací pod tlakem mají novináři slovenské televize i rozhlasu zkušenosti již z éry mečiarovských devadesátých let. Boj o jejich nezávislost se však v zemi svádí stále znovu. V době letošních parlamentních voleb Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) čelily obviněním z protežování Slovenské národní strany (SNS). Instituce přišla v poslední době o desítky kvalitních redaktorů i lidí na vedoucích pozicích.

Aktuální dění vrcholí kritikou RTVS ze strany mediálního výboru slovenského parlamentu. Objevují se stále výraznější návrhy na změnu fungování RTVS s cílem snížit riziko, že si koncesionáři budou platit zpravodajství ušité na míru té které politické straně. Již před zásadními parlamentními volbami v únoru tohoto roku, kdy byla od moci odstavena stálice politické scény strana Směr-SD, se Rozhlas a televize Slovenska dostaly pod palbu kritiky.

Důvodem byla Slovenská národní strana (SNS) a její údajně privilegované místo ve vysílání. Zaujatost ve prospěch SNS potvrdila i analýza organizace MEMO98, jež se už přes dvacet let celosvětově zabývá působením médií v době voleb. „RTVS nesplnila svoji veřejnoprávní funkci, protože zákonný požadavek nestrannosti v době volební kampaně kompromitovala podporou stran vládní koalice, konkrétně SNS a Směru-SD. Ředitel Rezník ukazuje až obdivuhodnou schopnost vyjít s každou vládou, protože už v roce 1998, kdy šéfoval Slovenskému rozhlasu, v jeho vysílání značně dominovaly zprávy o Mečiarovi a jeho HZDS,“ říká výkonný ředitel MEMO98 a mediální analytik Rasťo Kužel.

Analýza letos také svým způsobem spustila vlnu, která dala dění kolem RTVS do pohybu, a podezření z porušení nestrannosti a poskytování nadstandardního prostoru SNS se dostalo na stůl mediálního výboru slovenského parlamentu. Ředitel RTVS Jaroslav Rezník výtky o neobjektivitě odmítl. Ale „přešlapy“ se začaly nabalovat. Během koronavirové krize odvedla kvalitnější a pohotovější práci soukromá média, veřejnoprávní rozhlas a televize často jen vysílaly vyjádření politiků bez hlubší analýzy problému. Dále pak byla v květnu v souvislosti s parlamentním návrhem na změnu zákona o interrupcích v RTVS odvysílána relace Do Kríža. Její moderátor dával nepokrytě najevo svůj konzervativní postoj k umělému potratu a projevoval souhlas s hostem z konzervativního politického spektra, zatímco druhého pozvaného, který byl liberálního smýšlení, urážel i ironicky zesměšňoval.

Během koronavirové krize odvedla kvalitnější a pohotovější práci soukromá média, veřejnoprávní rozhlas a televize často jen vysílaly vyjádření politiků bez hlubší analýzy problému.

Letošní rok je také ve znamení personálních turbulencí v instituci. Výpověď podal například šéfdramaturg (znovuobnovené) relace Reportéri Richard Bolješik, který jako důvod uvedl neprofesionalitu a zastrašování ze strany nadřízených. V únoru pak odešel například Michal Katuška, který pro RTVS pracoval devět let jako televizní redaktor, později v rozhlase.

Katuška pro týdeník Euro přibližuje dění poslední doby: „V RTVS jsem zůstal i po nástupu ředitele Rezníka, protože jsem měl stále prostor udržet standardy novinářské práce alespoň ve svých příspěvcích. Nadřízení se mě víckrát snažili ‚usměrnit‘, vulgárně mi nadávali za hosty, které jsem si zval. Alternativní ‚odborníci‘ z dezinformačních webů, které jsou vedení blízké, přese mě neprošli. A tak mě pak ‚uklidili‘ z televize zpět do rozhlasu. S hrstkou kolegů jsme se snažili nedovolit politicky motivovaným vlivům ve prospěch SNS o ovlivňování zpravodajství. Vydržel jsem to do února 2020, kdy rozhlas neodvysílal připravenou zprávu o komunikaci šéfa SNS Andreja Danka s Alenou Zsuzsovou (obžalovanou z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka). Bylo krátce před parlamentními volbami a RTVS se všemožně snažila protlačit Andreje Danka s jeho SNS do parlamentu.“ Katuška popisuje i to, že zkušení novináři museli snášet agresivně formulovanou kritiku na poradách a tlak ze strany vedení, který měl podle něj za cíl dovést redaktory k autocenzuře. „Některé zkušené kolegyně chodily do práce s pláčem. Šlo o psychologický nátlak,“ dodává.

Rezník u kormidla

Velká část žurnalistické obce i odborné veřejnosti vidí za dnešním neslavným stavem veřejnoprávního vysílání oddanost současného ředitele RTVS Rezníka politikům namísto zásadám novinářské profese. S novou vládou přichází na Slovensku téměř pravidelně i výměna ředitele telerozhlasu, post je tak často předmětem politických šarvátek. Ve vládní koalici, které dominuje hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO), se objevují hlasy i pro odvolání Rezníka. Toho v roce 2017 protlačila do funkce Slovenská národní strana (SNS) spolu s poslanci Směru a už tehdy vzbuzoval kontroverze. Například list Sme upozornil, že měl Rezník v devadesátých letech coby ředitel rozhlasu blízko k Mečiarovu HZDS a později jako šéf veřejnoprávní tiskové agentury TASR zase poskytoval nadstandardní prostor právě SNS.

Rezník v roce 2017 nahrazoval Václava Miku, o jehož působení v čele telerozhlasu se mluví jako o světlých chvílích instituce. „Pod vedením Miky se vytvořil silný a nezávislý zpravodajský tým, který byl kritický i vůči vládním politikům – a oprávněně,“ vysvětluje pro týdeník Euro politolog Pavol Baboš z Univerzity Komenského v Bratislavě důvod, proč Mika pravděpodobně přestal na postu ředitele politikům vyhovovat a nebyl znovu zvolen.

Jaroslav Rezník prakticky od svého nástupu do funkce prováděl řadu nestandardních personálních změn, například ve vedení zpravodajství. Na významné posty v RTVS se už v roce 2017 dostali třeba bývalí mluvčí z ministerstev. V roce 2018 však vedení přitvrdilo, nečekaně neprodloužilo smlouvy čtyřem novinářským špičkám. Z úst více redaktorů začala padat slova o zasahování do redakční nezávislosti i cenzuře.

Atmosféra v telerozhlase se výrazně zhoršila hlavně v první polovině roku, kdy se celé Slovensko navíc vzpamatovávalo z deziluze kolem vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Téměř šedesát novinářů se podepsalo pod otevřený dopis kritizující vedení. Vyvrcholením krize roku 2018 byl hromadný odchod zkušených novinářů z této instituce.

Kam dál?

V důsledku posledního dění a nástupu nové vlády se začalo diskutovat o změnách fungování RTVS. Ministerstvo kultury také prosadilo audit prověřující hospodaření instituce. Dle mnohých by médiu pomohl i odpolitizovaný model financování. Věčným tématem jsou koncesionářské poplatky, institut, z jehož principu mají média veřejné služby sloužit lidem, protože občané si je zjednodušeně řečeno platí. Financování je jedním z klíčových problémů RTVS už delší dobu. „Kvůli SNS se za minulé vlády nepodařilo prosadit zvýšení poplatků, které jsou při 4,64 eura měsíčně skoro o euro nižší než v Česku a patří k nejnižším v rámci EU,“ poznamenává mediální analytik Rasťo Kužel z MEMO98.

Mnohým odborníkům vadí i způsob volby ředitele televize a rozhlasu. Zatímco Česká televize získává svého šéfa volbou v Radě ČT, Slovensko výběr nechává na poslancích. Alternativním scénářem by tedy mohlo být přenesení volby ředitele z půdy parlamentu právě na kontrolní orgán RTVS. „Volba ředitele by také měla být změněna z tajné na veřejnou, aby lidé viděli do pozadí dohod,“ doplňuje Kužel. Ze strany vládní koalice pak v poslední době sílí hlasy, že je třeba zbavit se lidí nominovaných stranou Směr. Není tak vyloučeno, že ředitel Rezník nedokončí svůj pětiletý mandát. Je však otázkou, zda by takový krok neznamenal jen novou demonstraci síly aktuálního vládního kabinetu spolu s opětovným politickým ping-pongem o ředitelský post.

„Jestli Rezníka odvolají z politických důvodů, budou jen pokračovat v tom, co předvedli jejich předchůdci. RTVS zoufale chybí kontinuita. Té se bez změny volby ředitele dosáhnout nedá,“ myslí si bývalý novinář RTVS Katuška. Politolog Baboš podává pesimističtější náhled: „Pro tuto vládu je též komplikací, že má před sebou hodně reforem a hodně oblastí veřejného života, které chce měnit (školství, zdravotnictví…). Může se tak stát, že na změny v oblasti médií veřejné služby už nenajde vůli nebo politický kapitál.“

Slovenská veřejnoprávní média na rozcestí. Jakým směrem se vydají?
5 (100%) 2 hlasování
Diskuze