Oříšek pro Babiše. Musí připravit zákon, který odtajní vlastníky firem a svěřenských fondů - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Oříšek pro Babiše. Musí připravit zákon, který odtajní vlastníky firem a svěřenských fondů

,

Vláda Andreje Babiše musí řešit velmi delikátní úkol. Na stole má evropskou směrnici proti praní špinavých peněz, která ukládá zveřejnit skutečné majitele firem včetně svěřenských fondů.

Zajímavé je to hned ze dvou důvodů. Česku patří čtvrté místo v Evropě mezi zeměmi, jejichž úřady obchodují s firmami z daňových rájů, a těm teď bude vidět otevřeně pod ruce. V druhém případě jde přímo o premiéra. Miliardář Andrej Babiš vložil firmy do svěřenského fondu a ten bude muset zveřejnit jméno svého konečného vlastníka. Tedy toho, kdo zaručeně není Andrej Babiš.

Co registr ukáže

Směrnici musí Česko zanést do svého právního systému tak, aby platila od ledna příštího roku. Času není moc. Už teď se chystá připomínkové řízení a v červnu by měl o konečné podobě dokumentu jednat kabinet, aby vše do konce roku schválil parlament a podepsal prezident.

„V případě skutečných majitelů právnických osob musí být veřejnosti přístupné jméno a příjmení skutečného majitele, měsíc a rok jeho narození, země bydliště a údaj o tom, na čem je pozice skutečného vlastníka založena,“ vyjmenovává Martin Bačkovský z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

Aby nedošlo k mýlce, registr skutečných vlastníků už existuje. Jen není veřejný a také není jisté, jak přesné jsou v něm informace. Respektive jestli nejde jen o splněnou povinnost. Jak to v praxi může vypadat, ukázal nedávný příklad.


Svěřené Česko: tuzemští boháči se zbláznili do uklízení majetku

 ilustrační foto


Jiří Skuhrovec, který stojí za spolky Datlab či EkonLab, jež analyzují data o veřejných zakázkách, se oficiálně zeptal Lesů ČR, jestli znají skutečného vlastníka společnosti Uniles, když už mu dávají zakázky. V podniku se podívali do registru a poslali odpověď, která není úplně zřejmá. Za skutečného majitele Unilesu lze považovat buď společnost Agrofert, nebo Zbyňka Průšu, svěřenského správce fondu AB privat trust I. „Takhle ten registr ale vypadat nemá. Skutečným majitelem je fyzická osoba na konci řetězce,“ oponuje Jiří Skuhrovec.

Dostáváme se tu k samotnému sporu o to, jestli je Andrej Babiš konečným beneficientem svých svěřenských fondů, a tudíž se od nich stále neodtrhl. České pojetí dosud neveřejného registru skutečných majitelů je oproti tomu, co si představovala Evropa, poněkud gumové a umožňuje určité manévry, jak je patrné výše. Tím se také vysvětluje překvapení Andreje Babiše ze stopky, kterou dostal od Evropy na dotace. Českému předpisu totiž plus minus vyhověl, ale Evropa si představovala něco jiného. Konkrétně to, že v registru skutečných vlastníků budou napsána jména skutečných vlastníků. Pochopitelné, že.

Je to kampaň

Novou směrnicí o praní špinavých peněz dostává Česko vlastně druhou šanci napsat zákon správně. Vzhledem k tomu, že Evropa svůj imperativ ještě zpřísnila, od ledna příštího roku by mělo ve veřejném registru být napsáno jméno Andrej Babiš, jako to stojí ve slovenské databázi, která se jmenuje Registr partnerů veřejného sektoru.„Je to nesmysl. Já jsem odešel z Agrofertu v roce 2014 a podle lex Babiš jsem se zbavil Agrofertu,“ reagoval po zjištěních premiér. Koncern Agrofert poté doplnil, že pojem „konečný uživatel výhod“, kterým je Babiš na Slovensku označen, není možné zaměňovat s takzvanou ovládající osobou, kterou prý Babiš není

Registr počítá se zveřejněním jména a příjmení skutečného majitele, měsíce a roku jeho narození, zemí bydliště a údaji o tom, na čem je jeho pozice coby skutečného vlastníka založena. Nyní ovšem situace nezavdává věřit tomu, že by mělo být v zákonech jasno.

 Nejoblíbenější daňové ráje pro české firmy

Nejoblíbenější daňové ráje pro české firmy

Nový zákon má platit už za deset měsíců, přičemž není jasné, jak přesně bude vypadat. Pokud bude opět nejasný, času na opravu bude velmi málo nebo spíše žádný. Není také zřejmé, jaké budou padat sankce za to, když firma uvede do registru nesprávné informace. Nyní jsou nulové, takže ač se třeba data od Unilesu někomu nemusejí líbit, sankce za to nehrozí. „Otázka sankcionování, jakož i ostatní aspekty nové úpravy evidování skutečného majitele jsou aktuálně v rámci příprav zvažovány a diskutovány,“ říká Martin Bačkovský z ministerstva spravedlnosti. Jasno sice začíná být v tom, jak postupovat, je-li konečných vlastníků více, ale ani tento bod nevzbuzuje tlak státu na velkou transparentnost. Adam Hexner, jeden z tvůrců nového zákona na ministerstvu spravedlnosti, před pár dny Hospodářským novinám řekl, že je záměrem tvůrců definici zpřesnit tak, aby bylo jasné, že zveřejněn bude pouze ten konečný vlastník s vyšším podílem.

Jména ostatních tak zůstanou skrytá. Mimochodem: na transpozici spolupracují Finanční analytický úřad, ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti, vše v přímé či nepřímé gesci politiků hnutí ANO Andreje Babiše.

Ač může veřejný registr konečných vlastníků dělat problémy českému premiérovi, Evropa s návrhem nepřišla kvůli němu. Jak už z názvu směrnice vyplývá, jde o zabránění praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Jak čile evropské země obchodují s firmami z daňových rájů, ukazují výsledky studie z roku 2017. Abychom byli fér. Mít firmu v daňovém ráji automaticky neznamená nic špatného. Je to ale indikátor, stát by měl před uzavřením kontraktu s takovou společností dvakrát přemýšlet.

 Počet svěřenských fondů registrovaných v jednotlivých měsících roku 2018.

Počet svěřenských fondů registrovaných v jednotlivých měsících roku 2018.

Registr veřejných vlastníků by ale dal odpovědi nejen u svěřenských fondů, ale mohl by i rozklíčovat horké kauzy.

Například stopy majitele původních bytů OKD končí kdesi na Kajmanských ostrovech. V obdobných destinacích se pak ukrývají i firmy takzvaných solárních baronů. Zajímavé bude se podívat i na strukturu německé společnosti Viktoriagruppe, která stát prostřednictvím Správy hmotných rezerv pravděpodobně připravila o naftu za desítky milionů korun.

„Chybějící funkční rejstřík vlastníků způsobil českému státu škody v řádech desítek miliard korun. Stávající rejstřík byl na podzim 2016 přijat v doslova tragické podobě“ říká předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Otevřený rejstřík funguje už ve Švédsku, Dánsku či na Slovensku, schválen byl i v Polsku.

327 miliard v daňových rájích

Podle studie Datlabu, která se zaměřila na zadávání veřejných zakázek v celé Evropské unii, včetně Česka v letech 2006 až 2017, končilo necelých sedm procent veřejných zakázek v Česku u firmy z daňového ráje typu Švýcarska nebo Bermud. Celkem je to zhruba 18 miliard korun ročně. Česká republika je tak na nelichotivém čtvrtém místě v mezinárodním srovnání. Nejhůře si v tomto srovnání vede Británie, kde končí v daňových rájích zhruba 13,4 procenta zakázek. Dále je to Portugalsko (7,6), Španělsko (7,3 ) a Česko (6,8).

Svá data má i poradenská společnost Bisnode. Podle ní byl počet českých společností, které mají vlastníka se sídlem v daňovém ráji, ke konci loňského roku lehce pod 13 tisíci. Majitelé z destinací považované za daňový ráj kontrolovali 2,59 procenta českých firem a do jejich základního kapitálu investovali 326,6 miliardy korun.

 Kolik českých firem sídlí v daňových rájích

Kolik českých firem sídlí v daňových rájích

Analytici registrují lehký pokles počtu firem i kapitálu. „Pozlátko tradičních daňově zvýhodněných destinací se pozvolna vytrácí tak, jak se mění podnikatelské prostředí – od prolomení bankovního tajemství po zavedení registru konečných vlastníků“ uvedla analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová. Nejde podle ní o masivní úprk, nýbrž o postupné přehodnocování nastavení majetkových struktur. Objem kapitálu z daňových rájů investovaný do základního jmění českých firem v posledních letech kolísá kolem 400 miliard korun. Mezi lety 2015 a 2016 jeho objem klesl ze 417 miliard na 377 miliard korun, zatímco ke konci roku 2017 dosáhl 409 miliard korun. Mezi populární země paří Nizozemsko, Kypr či Lichtenštejnsko, mezi daňové ráje se počítá i USA, jejichž obliba je v Česku rovněž velká.

Ano, dá se polemizovat s tím, jestli je nutné jména konečných majitelů firem i svěřenských fondů dávat do veřejných registrů. Dá se polemizovat s tím, že firma z daňového ráje automaticky neznamená podvod. Ale pokud se má zřetelně oddělit politika od podnikání, je jakákoliv funkční podoba registru přínosná. Alespoň do té doby, než se to naučí rozlišovat sami politici.

Přečtěte si:

Průšvih na druhou – ten, u kterého Andrej nebyl

Politika dotací skosila třetinu evropských rodinných farem. Peníze shrábl Agrofert a spol.

 Film Selský rozum nabízí mimo jiné podrobné vysvětlení toho, proč na českých polích roste ve výrazném podílu řepka

Ohodnoťte tento článek
Diskuze