Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Astratex posiluje management, novým ředitelem je Ladislav Bárta

Lídr na středoevropském trhu se spodním prádlem a plavkami Astratex posiluje svůj…

Zahradní domky dají vaší zahradě nový rozměr

Na konci zimy opět plánujeme zahradní práce. Avšak zahrada bez místa na relaxaci není…

Nebankovní půjčky prolamují svou neblahou pověst

Ještě nedávno bylo spojení nebankovní půjčky téměř sprostým slovem. Lidé se na ně dívali…

Marný arménský boj. Pašinjanův převrat nechal Rusko v klidu

Daniel Deyl 12. května 2018, 12:06  -  Daniel Deyl
12. května 2018, 12:06

Proč Moskva zůstala pro jednou zticha, když jejího koně v Jerevanu zastavily pouliční protesty.

Jedno nelze Nikolu Pašinjanovi upřít: smysl pro dramatickou gradaci událostí mu nechybí. Třiačtyřicetiletý arménský novinář a dnes už premiér se prakticky sám postaral o vznik největšího - a dost možná nejúspěšnějšího - lidového hnutí své země, co paměť sahá. Mistrným způsobem ve své osobě koncentroval široce sdílené antipatie vůči odstupujícímu prezidentovi Serži Sargsjanovi.

Prezident, jemuž 9. dubna vypršelo druhé funkční období, si zjevně vzal za příklad Vladimira Putina. Nechal svoji Republikánskou stranu, aby v parlamentu prosadila převod klíčových oblastí prezidentských pravomocí na funkci předsedy vlády. Podle plánu jej měl parlament do funkce zvolit a Sargsjan měl v klidu vládnout dál.

Protest na 120 kilometrů

Jenže plán nepočítal s Pašinjanovým charismatem. Když 31. března vycházel od své redakce ve městě Gjumri na protestní pochod do 120 kilometrů vzdáleného Jerevanu, šlo s ním jen pár kolegů-novinářů. Když o dva týdny vcházel do centra metropole, následovaly jej tisíce a později s ním protestovaly desetitisíce lidí. Situace se uklidnila až za tři dny, kdy Pašinjan předstoupil před stopadesátitisícový dav v centru Jerevanu a řekl, že už „si mohou odpočinout“. Přesvědčil prý zákonodárce, aby v další parlamentní volbě premiéra hlasovali pro zástupce lidu, čímž měl na mysli sebe. To se nakonec také stalo a Pašinjan se stal premiérem.

Protesty proti promoskevským vládcům v zemích bývalého SSSR nejsou nic neobvyklého. Že Moskva vůči nim zůstává de facto bez reakce, je však věc nová. Co odlišuje arménskou situaci od Ukrajiny, Gruzie nebo Kyrgyzstánu, kde Rusové nenechali nikoho na pochybách, že jim na výsledku vnitropolitických tahanic velmi záleží? Odpověď není z těch, jež by Armény mohly těšit.

Arménie je z téměř všech stran sevřena nepřáteli. Češi si často stěžují na geografickou nepřízeň osudu, jenž neuváženě vrazil jejich zemi mezi Rusy a Němce. Sotva by však měnili s Armény. Ovládají je Rusové a jejich největší soused - Turci - si osvojil zvyk systematicky je masakrovat a pak tvrdit, že je to o. k. Dalšími sousedy jsou z jedné strany Azeři (de facto Turci), s nimiž jsou Arméni posledních pětadvacet let ve válce o kus polopouště jménem Náhorní Karabach, a z druhé… inu z druhé také Azeři, pro změnu v exklávě Nachičevanské autonomní republiky. Vedle toho vypadá sousedství s Íránem na jihu a Gruzií na severu jako výhra.

Zamrzlý konflikt

Klíč k souvislosti mezi zdrženlivou reakcí Moskvy a geopolitickým černým Petrem drží Náhorní Karabach. Rusové vesele prodávají zbraně do Baku i Jerevanu a občas je pošťouchnou (naposledy se tak stalo v roce 2016, kdy bylo tamní napětí nejhorší za poslední čtvrtstoletí). Tamní „zamrzlý konflikt“, jak jej nazývají učebnice politologie, jim velmi dobře vyhovuje.

Jerevan je na ruské vojenské pomoci zcela závislý. Moskva má sice v zemi pouze zhruba pět tisíc vojáků, ale ovládá veškeré tamní strategické komunikace. Bez ruských zbraní, logistické pomoci a především diplomatické váhy by Náhorní Karabach rychle přestal být „spornou oblastí“, nýbrž by prostě připadl Azerům. Proto kdyby arménští vůdci chtěli provést nějakou vylomeninu, jako třeba podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, Rusové jim velmi rychle vysvětlí, jak se věci mají (stalo se v roce 2013, kdy prezident Serž Sargsjan již připravenou dohodu smetl se stolu).

Jediná cesta, jak se závislosti na ruské pomoci zbavit, by byla nechat Karabach Karabachem. To však není realistické. Říct v Jerevanu „vzdejme se Karabachu“ se rovná politické sebevraždě. Koneckonců i Pašinjan se během minulého týdne setkal s ruskými diplomaty a dal si záležet, aby zdůraznil svůj úmysl vztahy s Moskvou nekazit. Naopak, ačkoli předtím coby novinář volal po užší ekonomické provázanosti s Evropskou unií, minulý týden už se nechal slyšet, že „na problém by musel nahlížet z premiérské pozice jinak“. I jemu je jasné, že v Jerevanu se hraje podle not psaných v azbuce, ať už je premiérem ten, či onen Sargsjan. V Kremlu to vědí ještě lépe.


Průvodce Sargsjany

Odstoupivší arménský premiér se jmenuje Sargsjan; dříve byl prezidentem. Současný prezident se jmenuje Sargsjan a dříve býval premiérem. (Někdy bývá přepisován jako Sarkisjan.) Za posledních dvaadvacet let poznala Arménie pět premiérů a dva prezidenty téhož jména; z posledních šesti nejvyšších vůdců je nesli hned tři. Celkem jde o šest lidí:

Aram Gašpar Sargsjan (*1949) - komunista, vedl zemi v letech 1990 až 1991, dodnes je sociálnědemokratickým poslancem

Serž Sargsjan (*1954) - premiér v letech 2007 až 2008 a na týden letos v dubnu, prezident v letech 2008 až 2018, pevný spojenec Moskvy

Armen Sargsjan (*1952) - premiér v letech 1996 až 1997, prezident od 9. dubna 2018

Tigran Sargsjan (*1962) - premiér v letech 2008 až 2014, proreformní ekonom, úhlavní sok Serže Sargsjana

Vazgen Sargsjan (*1959, +1999) - premiér sedm měsíců v roce 1999 (zavražděn)

Aram Sargsjan (*1961) - premiér v letech 1999 až 2000, bratr Vazgena Sargsjana


Dále čtěte:

Rusko nemá stejné hodnoty jako Západ, proto je konfrontační, tvrdí generál Pavel

Kyjev nepustil do země redaktora Parlamentních listů. Je prý prorusky orientovaný

Bývalý gruzínský prezident Saakašvili byl po zatčení v Kyjevě deportován do Polska

Mírotvorce Lukašenko. Na východ Ukrajiny chce vyslat 10 tisíc vojáků

Kalašnikov a vlastní tablet. Vyčerpané ukrajinské armádě pomáhají studenti

Podivný případ Michaila Saakašviliho



Čtěte také

 Páral

Španělská Omladina a Evropa

„Proevropské síly" sklízejí plody svého konání v posledních třech desetiletích.

před 8 hodinami

 Muži s bitcoinem. Ondřej Klofáč (vlevo) a Pavel Pulkráb se postili do zprostředkování obchodu s virtuálními měnami. Zabývají se zhruba dvacítkou z nich s největší kapitalizací.

Po padesátce zrychlit: zkušení byznysmeni vydělávají na kryptoměnách i aplikacích

Tyhle padesátníky ještě nikdo z oběhu nestáhl a chystají se znovu měnit svět.

před 9 hodinami

 Americký prezident Donald Trump

Zklidnění na frontě: Čína nakoupí americké zboží za 1,2 bilionu dolarů

Čína v rámci obchodních rozhovorů se Spojenými státy souhlasila, že nakoupí americké…

22. února 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 4.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Poradna plná daňového přiznání
Kouříte zdravě aneb jakým rizikem jsou náhražky cigaret?
Přes 371 tisíc domácností loni změnilo dodavatele. I proto, že se zdražovalo
Neomezená mobilní data nejsou a ani nebudou
Otcovská dovolená v roce 2019
Auta
Volvo XC90 se po faceliftu nezměnilo, nově ale maskuje…
První opravdová Cupra se jmenuje Formentor a sází na plug-in hybridní pohon
Audi Q8 může mít výkon 330 koní také v kombinaci s dieselem. Stačí vznést požadavek na obvyklé místo
Jak chrání SUV chodce? Forester a RAV4 na výbornou, BMW X1 v podstatě vůbec
Srovnání pokut u nás, v Rakousku, Německu a na Slovensku: Koho bolí nejvíc?
Technologie
Srovnání pokut v sousedních zemích. Kde řidiči platí nejvíc?
Nvidia vydala GeForce GTX 1660 Ti: Turing s „RTX Off“, ale levnější. Jak dopadl?
Cnews FM: Strach z vývoje Windows 10 a protispotřebitelské výroky ministerstva [podcast]
Moneta ještě pořád chce koupit Air Bank, zaplatila by ale méně
Šeptanda: Microsoft ukáže nový Xbox již v červnu na E3
Hry pro příležitostné hráče