Léčba Babišem. Smutná pravda o zázračném zotavení veřejných financí

19. října, 16:05 - Pavel Páral, David Tramba
19. října, 16:05

Chlubení se vládních stran dobrou kondicí české ekonomiky vrcholí jako vždy před volbami. A tak se týdeník Euro podíval na to, co za touto vládou skutečně zůstalo a zda je opravdu čím se chlubit. Pohled zblízka vypadá dost smutně a je zjevné, že vláda dobré období, které prožívá česká ekonomika, promarnila.

Hospodaření státu a snížení státního dluhu je v těchto dnech jedním ze žhavých argumentů volební kampaně Andreje Babiše a výkladní skříní hnutí ANO. Ve skutečnosti v té výkladní skříni stojí tak akorát Potěmkinova vesnice, což je nakonec jasné každému, kdo se veřejnými financemi alespoň trochu zabývá. Zázračné snížení dluhu je pouhou účetní hrou a před čtyřmi lety slibovaný výběr desítek až stovek miliard navíc od lumpů, co daně neplatí, se také nekoná. A co více, zdá se, že vykazované výsledky pokladního plnění jsou manipulovány tak, aby sloužily stranické propagandě.

Je samozřejmě objektivní skutečností, že výše státního dluhu se snížila nejen relativně, tedy v poměru k rostoucímu hrubému domácímu produktu, ale dokonce i nominálně. Ke konci roku 2013 činil dluh České republiky 1683,3 miliardy korun, zatímco ke konci loňského roku to bylo už jen 1613,4 miliardy. Rozdíl činí téměř sedmdesát miliard korun. S čím se ovšem ministerstvo financí ani bývalý a současný ministr nechlubí, je fakt, že na konci roku 2012 bylo na rezervním fondu ministerstva 140 miliard korun a na konci loňského to byly už jen miliardy tři.

Rozpuštění rezerv tak dokázalo pokrýt schodky hospodaření v letech 2014 a 2015, ale po přebytkovém hospodaření v roce 2016 to stačilo srazit nominální hodnotu státního dluhu. Stát totiž v letech 2014 a 2015 kumuloval rozpočtový deficit ve výši právě zhruba oněch 140 miliard korun a loňský přebytek činil necelých 62 miliard.

Rezervy byly vytvořeny za ministrování Miroslava Kalouska a samozřejmě opticky zvyšovaly státní dluh. Kalousek využíval v období dluhové krize v eurozóně příznivou situaci, kdy České republice finanční trhy věřily, a shromáždil hotovost pro případ, že by najednou bylo obtížné a nákladné získat na trhu prostředky na refinancování splatných státních dluhopisů.

Zároveň vytvářel cashový polštář pro výkyvy v daňových příjmech pro financování rovnoměrně čerpaných výdajů. Dohromady byl tak nashromážděn polštář dosahující až 360 miliard korun.

S tím, jak se rozeběhla Státní pokladna vyrovnávající toky hotovosti mezi jednotlivými resorty a zlepšila se situace na finančních trzích, nastal čas rezervu rozpouštět.

Babiš se chlubí prací „satana“ Kalouska

To, čím se nyní na předvolebních mítincích chlubí Andrej Babiš, udělal zcela potichu v roce 2012 Miroslav Kalousek, když z rezervy rozpustil do výdajů 110 miliard korun, a poprvé tak nominálně snížil státní dluh a nechal v kase dalších 140 miliard pro Babiše, který s nimi nyní sehrál poutavé maňáskové divadlo pro voliče, jimž není shůry dopřáno pochopit fungování státních financí. Samotné řízení státního dluhu je pak za Babišovy éry velmi krátkozraké a nezodpovědné.

Při obměně splatných dluhopisů je na rozdíl od ostatních zemí Evropy zkracována splatnost. Krátkodobé půjčky byly totiž výhodné, protože při aukcích bylo možné dosahovat negativního úročení a investoři platili za to, že mohou půjčit české vládě, zatímco u dlouhodobých půjček bylo úročení kladné. Stát tak vydělal stamiliony, ale v budoucnu za to, že nevydával dlouhodobé cenné papíry, prodělá miliardy. Protože úroky již začaly růst a lze čekat jejich další výrazný vzestup.

Slíbené miliardy nedorazily

A ani s tím každoročním rozpočtovým hospodařením to není takový zázrak, jak je ministerstvem financí prezentováno a jak naznačil výsledek loňského hospodaření v podobě přebytku 61,8 miliardy korun. Loni šlo především o dočerpání fondů EU na projekty schválené a zahájené za minulých vlád a nyní pouze vyfakturované a uzavřené. Skutečností je, že vláda významnou část čerpání evropských fondů vůbec není schopna prognózovat, a tak je nerozpočtuje. Během roku pak přicházejí „překvapivě dobrá čísla“, což je vidět i letos.

Podstatné ale je, že vývoj daňových příjmů neprokazuje zázračné zlepšení výběru daní a je významně předurčen pozitivním vývojem ekonomiky, ale také z nemalé části zvýšením daní, které provedla Nečasova vláda jako dočasné opatření, jež se za této vlády stalo trvalým.

V roce 2014 činily daňové příjmy státu zhruba 570 miliard korun, letos to má být přibližně o 110 miliard více. Příjmy z pojistného stouply za stejné období o 65 miliard. Obě částky nakonec budou nejspíše překonány. Když si spočteme nominální růst HDP za stejné období a vydělíme ho přibližnou souhrnnou daňovou kvótou, vyjde nám, že jen z ekonomického růstu by měl stát zvýšit své příjmy mezi lety 2014 a 2017 o více než dvě stě miliard korun.

Je možné, že se letošní příjmy na takto navýšenou úroveň dostanou. Protože růst je vyšší než plánovaný. Je tak zcela prokazatelné, že žádné významné zlepšení výběru daní se nekoná a není to proto, že berňáky spí, ale že dlouhodobě je výběr daní v Česku na solidní úrovni, a nikoli v chorvatských plenkách, jak nám před minulými volbami vykládal Andrej Babiš.

Zavedení nových kontrolních a šikanózních mechanismů se tak míjí účinkem. Což samozřejmě ministerstvo financí nepřiznává.


Podle náměstkyně ministra financí zajišťovacích příkazů ubývá:

Náměstkyně Schillerová: Každý zajišťovací příkaz se schvaluje na deseti úrovních


Kontrolní hlášení DPH podle něj loni přineslo více než dvanáct miliard korun navíc. Ve skutečnosti celkové zvýšení výběru DPH činilo 18 miliard korun, zatímco plánováno bylo navýšení o 21 miliard a v tom bylo započteno šest miliard korun navíc právě z kontrolních hlášení. Čerstvě zavedená EET prý přináší za tři kvartály navíc asi pět miliard. Ale toto tvrzení není možné seriózně verifikovat.

A boj s karuselovými podvody? Ten je asi nejsměšnějším výsledkem působení Andreje Babiše. I když objektivně úsměv mrzne na rtech, když kvůli brutálním zajišťovacím příkazům bylo získáno údajně kolem tří miliard. Nicméně náhrada škody za likvidaci firem nezákonným postupem finančních úřadů přijde erár v blízké budoucnosti s velmi vysokou pravděpodobností na mnohonásobek.

Když vláda zaklekne na firmy

Optimisté před čtyřmi lety věřili, že se hnutí ANO 2011 vedené Andrejem Babišem ve vládě zasadí o zlepšení podnikatelského prostředí v zemi, omezí byrokratickou zátěž a zlepší fungování státní správy. Vždyť Babiš je koneckonců také byznysmen a reformy jsou i v jeho zájmu. A výsledek? Promarněná příležitost a spousta nové zátěže navíc.

Pokud máme vybrat jedno hlavní selhání koaliční vlády ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL, tak je to kriminalizace podnikání a přístup k firmám ve stylu všichni mohou být daňoví podvodníci. Vina padá hlavně na bývalého ministra financí Andreje Babiše a šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka. Právě oni zavedli v rámci tažení proti karuselovým podvodům a daňovým únikům cosi, co bychom mohli nazvat kolektivní vinou firem za neodvedenou daň, a zahájili vůči dosud bezúhonným podnikům daňový džihád.

V čele Generálního finančního ředitelství je „džihádista“ Martin Janeček

Symbolem, který po této vládě nadlouho zůstane v paměti manažerů a podnikatelů, jsou zajišťovací příkazy a jejich nadužívání ze strany Finanční správy. Nový šéf resortu financí Ivan Pilný v září s ledovým klidem přiznal, že „zajišťováky“ vedly k likvidaci 19 nevinných firem. To, co by jinde ve světě způsobilo skandál a odvolání všech viníků z funkce, u nás prošlo jen tak. To ovšem neznamená, že na skandály nedojde, až bude stát platit poškozeným náhradu škody.

Čtvrtá koaliční strana ČMKOS

Podnikatelské asociace vládě vyčítají, že se dostala pod nezdravý vliv odborářských bossů. „I přestože se podařilo nakonec smést zákoník práce ze stolu, došlo k realizaci řady opatření, která zhoršila flexibilitu trhu práce. Jedná se například o každoroční významné zvyšování minimální mzdy, snahu o zavádění nových sociálních výhod pro zaměstnance či návrh na zrušení karenční doby. Odbory se de facto staly další koaliční stranou, což mělo silný vliv na výše zmíněné kroky,“ tvrdí analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák se diví, proč stát za stavu téměř úplné zaměstnanosti dál štědře rozdává pobídky novým investorům do výroby. Pouze tím prohlubuje krizi na pracovním trhu. „Stávající podmínka pobídek - vznik nových pracovních míst - v aktuální situaci na trhu práce, kdy nové zaměstnance již tři čtvrtě roku získáte prakticky jen dovozem ze zahraničí, prostě nefunguje,“ říká Hanák.

Podobně hovoří i ředitelé a majitelé jednotlivých firem. „Skoro jako smrtelný hřích vnímáme tlak vlády na růst mezd spolu s uvolněním kurzu koruny. To nás žene do postupné automatizace, kdy budeme muset propouštět nekvalifikované manipulanty a zároveň povedeme vražedný mzdový boj se zahraničními majiteli montoven o techniky, seřizovače a programátory strojů, kterých je na trhu proklatě málo,“ postěžoval si majitel karlovarské porcelánky G. Benedikt Marek Stanzel.

Jako naprosté zklamání hodnotí protikorupční organizace - Nadační fond proti korupci a Transparency International - vládní koalicí protlačený způsob evidence koncových vlastníků společností s nejasnou majetkovou strukturou. Posbírané informace budou sloužit pouze úředníkům, nikoli širší veřejnosti.


Více k tématu evidence koncových vlastníků společností:

Komu doopravdy patří Metrostav či Škoda Transportation? Víme, kde to zjistíte


Hlavně žádné zásadní reformy

Bídné výsledky postoje současné vládní koalice vůči byznysové sféře vystihuje nejen to, co ministři udělali, ale i to, co neudělali. Co se týká zásadních strukturálních reforem - důchodové, zdravotní, školské a tak dále - tak je pokrok nulový. V případě důchodů dokonce negativní, protože Sobotkova vláda zařízla i skromný pokus předchozího pravicového kabinetu o penzijní reformu.

Oba hlavní podnikatelské svazy upozorňují na minimální pokrok v oblasti digitalizace státní správy. „Bohužel musíme konstatovat, že elektronizovat se podařilo pouze to, co se týká represivních opatření směrem k podnikatelům. Není tedy divu, že většina našich členů se domnívá, že jim regulatorní zátěž dále vzrostla,“ říká Karina Kubelková z Hospodářské komory.

Slabinou České republiky v mezinárodním srovnání nadále zůstávají dlouhé povolovací procesy s nejistým výsledkem. Schváleny byly čtyři novely zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí s rozporuplným dopadem na investory. Moderní stavební zákon přinášející zásadní zjednodušení a zkrácení povolovacích procesů ministerstvo pro místní rozvoj pouze naslibovalo, ale nikdy nedodalo.


Globální celebrity:

Populisté Babiš s Okamurou „proslavili“ Česko až v Nigérii


Sobotkův kabinet příliš nepohnul ani s další slabinou naší země, kterou je nedokončená síť dálnic a rychlostních silnic spolu s obchvaty velkých měst. „Za čtyři roky vládnutí této koalice se u nás postavilo pouze 35 kilometrů nových dálnic, což je nevyhovující a je to smutný rekord,“ dodává Jaroslav Hanák.

Body za ekonomickou diplomacii

Pro úplnost dodáváme, že i současná vláda učinila směrem k byznysu řadu vstřícných a prospěšných kroků. Podnikatelské svazy kladně hodnotí změnu přístupu ministerstva zahraničních věcí, které výrazně posílilo ekonomickou diplomacii. Výsledkem je výrazný nárůst exportu do Číny, zemí bývalého Sovětského svazu i na arabské trhy od Maroka po Omán.

Svaz průmyslu a dopravy vítá aspoň částečné snížení administrativní zátěže firem díky zavedení e-neschopenky a ulehčení administrace exekucí. Vládu chválí také za nový zákon o veřejných zakázkách a novelu insolvenčního zákona.

Michal Hrnčíř z právní kanceláře Vilímková Dudák & Partners chválí Sobotkův kabinet za koncepci modernizace železnic i dohodu s Německem o vybudování první vysokorychlostní tratě z Drážďan do Prahy. Zmínil také vznik Rady Energetického regulačního úřadu, která po velmi divokém šestiletém funkčním působení Aleny Vitáskové umožnila návrat k věcnému a férovému fungování úřadu.

Čtyřleté působení Sobotkovy vlády tak lze s jistou nadsázkou shrnout následovně: Velkým i malým firmám škodila, ale ne tak silně, aby pokazila pozitivní dopady globálního ekonomického boomu. Jindy jim zase pomáhala, ale k zásadnímu posunu směrem k moderní znalostní ekonomice to nestačilo.

A po sobotě už jen:

Dobrou noc a pevnou naději


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 49 | Průměrné hodnocení: 4.22

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce…
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Pokuta za pád z kola? Absurdní, ale ne víc než jiné pokuty za nehodu [komentář]
Technologie
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Nereferenční Radeony Vega konečně tady? PowerColor chystá vydání před koncem listopadu
Cnews FM: Platíme mobilem s Android Pay. Vydrží nám to? [podcast]
Desky platformy Intel Z390 už existují. V Sandře se objevil model od SuperMicro
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít