Esej: Kreml versus vědci - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Esej: Kreml versus vědci

DANIEL DEYL,
Esej: Kreml versus vědci
Zdroj: Vojtěch Velický

Střetne-li se ekonomický zájem lidí blízkých Vladimíru Putinovi s potřebami ruské vědy, kdo vyhraje? A proč se vůbec ptát?

Když 30. října ráno vtrhli po zuby ozbrojení policisté do kanceláří prestižního moskevského Lebeděvova fyzikálního institutu, nikdo nevěděl, oč jim jde. Nikolaje Kolačevského, šéfa institutu, jenž Rusku obstaral sedm Nobelových cen (poslední v roce 2010), policisté sebrali a dva dny vyslýchali; mezitím mu obrátili byt vzhůru nohama.

Časem vyšlo najevo, že zájem policie se soustředí na firmu Trioptics, která dováží z Číny optické sklo a upravuje jej podle potřeb klientů, jako jsou meteorologové, zhusta zahraniční. Obrat Trioptics není znám, ale podle všeho se pohybuje v nízkých stovkách tisíců dolarů.

Firma původně vznikla jako společný podnik státní firmy Rusnano a podnikatelky Olgy Kanorské (36). Ta předloni státní podíl vykoupila; firma dál sídlí v budově Lebeděvova ústavu, kde pracuje i její otec. To jsou také jediné spojnice mezi Kanorskou a Kolačevským i mezi jejich organizacemi.

Nebezpečné sklo

Loni firma Trioptics vyvezla čtyři kusy skla do Německa klientovi v Bavorsku, přičemž požadovaná úprava spočívala v potažení antireflexní vrstvou. Celková tržba čítala zhruba 60 tisíc dolarů. Když však v létě chtěla Kanorská poslat stejnému příjemci poslední dvě skla, stejná jako všechna předcházející, obdržela od úřadů výzvu, aby doložila, že sklo nemůže mít vojenské využití.


Esej: 20 let Vladimira Putina Ilustrace k eseji 20 let Vladimira Putina


Kanorská osvědčení sehnala, ale namísto aby zásilka v klidu dorazila do Německa, dorazil na celní úřad dopis od hospodářské kriminálky, že prý policisté mají podezření, že Trioptics nezákonně vyváží „kontrolovaný“, tedy potenciálně vojenský materiál.

To bylo začátkem října. Pak se pár dnů nedělo nic, až na konci měsíce přišla výše popsaná razie. Vyšlo najevo, že policisté s případem nakládají jako s trestným činem, ačkoli proti Kanorské, jejímu otci, řediteli Kolačevskému ani nikomu jinému dosud nikdo nevznesl žádné formální obvinění.

Případ tou dobou vypadal jako jednoznačná zvůle moci – jen nebylo jasné, komu a jak by ona zvůle měla posloužit.

Jako nejpravděpodobnější vysvětlení se nabízel konkurenční boj. Tak se to v roce 2017 stalo fyzikovi Dmitriji Trubicynovi, jenž si na Sibiři založil úspěšnou firmu na výrobu zařízení čistícího vzduch pro domácnosti a nemocnice. Konkurenční výrobce jej nařkl z obcházení předpisů a trvalo rok, než jej soud očistil; mezitím však Trubicyn o byznys samozřejmě přišel.

V případě malé firmy Trioptics však žádný konkurent nebyl na obzoru. Postupně začalo vycházet najevo, že případ zapadá do širšího kontextu tažení, jež se ruská moc zdá vést proti svým vlastním vědcům.

Bankéřův bratr

Gradace pnutí mezi mocí a vědci se datuje do roku 2017, kdy volila své vedení Ruská akademie věd (RAN). Jedním z kandidátů byl relativně neznámý fyzik ze Sanktpetěrburské státní univerzity Michail Kovalčuk. Tedy celkem neznámý je právě jako fyzik, jinak má status celebrity coby bratr Jurije Kovalčuka, šéfa banky Rossija, jemuž se v Rusku neřekne jinak než „Putinův privátní bankéř“. Tlak na jeho zvolení byl, jak vědci v soukromí novinářům přiznávají, obrovský. Akademici se však vzepřeli a Kovalčuka nezvolili.


Přečtěte si také:Ruské aplikace jsou v hledáčku FBI, představují bezpečnostní hrozbu FaceApp, ilustrační foto


Reakce na sebe nenechala čekat dlouho. Loni na jaře přišel prezident Vladimir Putin s programem modernizace ruské vědy. Pamětníci už už čekali, že se znovu doslechnou, jak Rusko dožene a předežene Západ, ale samotnému záměru podpořit vědu jistě nelze nic vytknout.

Konkrétní opatření však vypadala úplně jinak než podpora. Akademie věd měla být rozpuštěna a sloučena s novým střešním vědeckým orgánem, Federálním úřadem pro vědecké organizace (FASO), jenž by samozřejmě přímo podléhal Kremlu. Autorem návrhu byl – kdo byste řekli? -Michail Kovalčuk.

Změny by však nadělaly v ruské vědě takovou paseku, že prezident Putin plán v půli cesty opustil a FASO nechal zrušit. Prosadil však zákon, jenž ukládá vědcům nejrůznější legrační omezení, například že nesmějí být sami v jedné místnosti s cizincem – to aby nevyzrazovali obchodní, technologická a především vojenská tajemství. Jiné ustanovení nechává vládní komisi schvalovat všechny budoucí kandidáty členství v akademii. (Výraz „legrační“ platí pro nás, kteří to sledujeme zvenčí.)

Zásadní dopad nového uspořádání věcí je v tom, že peníze od státu nemá dostávat jako dosud akademie, nýbrž rovnou univerzity, které budou předkládat své projekty do výběrových řízení. Všeobecně se očekává, že hlavními příjemci budou dvě státní univerzity, sanktpetěrburská (pochopitelně) a moskevská.

Poslušný rektor

Rektorem Moskevské státní univerzity je jistý Viktor Sadovničij, jemuž letos vyprší služební období. Kandidátem číslo jedna na jeho post je fyzik Alexej Chochlov, jenž byl prorektorem do roku 2017, kdy se stal – navzdory vůli moci – viceprezidentem akademie. Je to trochu zamotané? Jistě, jsme nakonec v Rusku; ale vydržte, rozuzlení se blíží.

Chochlov je blízkým spojencem šéfa Lebeděvova institutu Nikolaje Kolačevského, který nejspíš bude napřesrok kandidovat na funkci prezidenta akademie (stejně jako Kovalčuk). Naopak on – Chochlov – a jeho donedávna šéf Sadovničij si navzájem nemohou přijít na jméno.

Ilustrace k eseji Kreml versus vědci

Proč to může být důležité? Mimo jiné proto, že nejbohatším recipientem státních peněz Státní moskevské univerzity byl loni ústav Innopraktika, jenž se zabývá skenováním mozkové aktivity. Zároveň – a nelze než obdivovat šíři záběru mozkových skeneristů z Innopraktiky – však má týž ústav prima lukrativní zakázku bokem v jiné branži.

„Náplní práce institutu je vývoj zařízení na čtení mozkových aktivit. Innopraktika však také dohlíží na všechny developerské činnosti na obrovské stavební parcele, jež sousedí s ústředím tajné služby FSB,“ popsala potenciálně klíčovou souvislost pro Project Syndicate Nina Chruščovová, vnučka sovětského vůdce Nikity Chruščova, jež přednáší mezinárodní vztahy na newyorské The New School a o Rusku je dobře informovaná. (Biologicky vzato je Chruščovovou pravnučkou – když jeho syn zemřel, Chruščov úředně adoptoval jeho dceru, Nininu matku.)

Toto uspořádání věcí funguje dobře, dokud moskevskou univerzitu vede rektor Sadovničij. Lze však předpokládat, jak napsaly newyorské Timesy s odvoláním na nejmenované ruské akademiky, že jeho nástupce Chochlov by takovému stavu věcí nemusel být nakloněn.

Prezidentská dcerka

Halasně provedená razie v Lebeděvově ústavu tak může mít prosté vysvětlení. Cílem může být nejen zlikvidovat ambice Kolačevského ve volbách do vedení vědecké akademie, nýbrž také zároveň potažmo zdiskreditovat i jeho největšího tamního spojence Chochlova. Namísto neposlušného Kolačevského by se mohl stát šéfem vědců bankéřův bratr Kovalčuk a namísto Chochlova by se rektorátu Moskevské státní univerzity mohl ujmout někdo vstřícnější zájmům ústavu Innopraktika.

V takovém případě by se nabízela logická otázka, jaký zájem by na prosperitě Innopraktiky měla mít státní moc. A tam se odpověď nabízí ještě rychleji: ředitelkou ústavu je jistá Katerina Tichonovová (33). Pokud vám to jméno nic neříká, možná pomůže vědět, že se narodila jako Jekatěrina Vladimirovna Putinová.

Máme tu čest s mladší dcerou ruského prezidenta, jež do sedmadvaceti let byla akrobatickou tanečnicí a posléze udivila celý vědecký svět raketovým akademickým vzestupem. Dnes vede na téže univerzitě kromě Innopraktiky také Nadaci pro národní intelektuální rozvoj a Středisko národních intelektuálních rezerv.


Přečtěte si esej: Hledání bájného dubiska  Ilustrace k eseji Hledání bájného dubiska


Vezměme to popořádku řečí čísel. Loni v listopadu se počet členů Ruské akademie věd rozšířil o 229 na 2042. U šestapadesáti z nich našli jejich kolegové vážné podezření z plagiátorství; vládní komise za tím účelem zřízená však prohlásila, že to samo o sobě nemá být překážkou jejich účasti v akademických volbách. (Co už by člověk musel udělat, aby ho to diskvalifikovalo, ptáte se? Těžko odpovídat.)

Těchto 2042 akademiků dohlíží na vynaložení 900 milionů dolarů, jež jim stát pro letošní rok přiřkl. Jde o to, že v roce 2013 slíbil Putin utratit na vědecké účely do konce roku 2020 celkem 3,7 miliardy dolarů. Z této částky akademici už do konce roku 2019 vyčerpali 3,1 miliardy dolarů.

Že to nesedí? Inu, nesedí: vědcům pro letošek zbývalo již jen 600 milionů, ale Putin jim loni přislíbil dalších 300 milionů navrch. „Navyšujeme financování vědy na 150 procent,“ zněla oficiální linie.


Přečtěte si:Všechno do Sber.ru. Banka se chce stát ruským Amazonem Sberbank, ilustrační foto


Je to hodně peněz, nebo málo? Pro srovnání, Innopraktika, mozkoskenovací ústav v čele s Tichonovovou, má pod palcem developerské projekty za 1,7 miliardy dolarů. Trochu to připomíná aktuální ruský vtip: Kolik je čtyři děleno dvěma, Vladimire Vladimiroviči? „Jako vždycky,“ odpoví Putin. „Jeden tobě, tři mně.“

Až v první řadě

A aby se kruh uzavřel, Katerinin exmanžel Kirill Šamalov (rozvedli se loni po pěti letech svazku) to také s penězi umí: je spoluvlastníkem banky Rossija. Ano, téže banky, kterou vede Jurij Kovalčuk, bratr řečeného vědeckého funkcionáře s ambicemi přesahujícími kvalifikaci. Svět je i v Rusku malý.

Jak však píše analytička Chruščovová, příběh vědeckých dolarů směřujících do kapes Putinových blízkých lze číst i tak, že kremelskému bossovi stále méně záleží na tom, co se děje s Ruskem, jen když to jemu osobně vydělává. To by byl ve srovnání s minulostí jemný, ale podstatný posun.

Je to prostě vlastenec, jemuž kágébácká minulost zbytečně a jen jaksi mimochodem kazí renomé? Je to reformátor kalibru Petra Velikého, jemuž došel dech, když se chytil do vlastních sítí mocenských vztahů, které již nedokáže ovládat beze zbytku? Je to muž prostě posedlý touhou po s(o)větské moci? Nostalgický imperialista, ideolog, který se nikdy nezbavil sovětského komplexu méněcennosti?

Během posledních dvaceti let takové a podobné otázky zaznívaly ze Západu často. Obvykle neměly jednoznačné odpovědi, ale bylo možné klást je seriózně.

Dnes by však každá odpověď, která by nebrala v potaz prezidentův osobní materiální prospěch, zněla nesmyslně naivně. Není to zase takové překvapení; vždyť jak víme i z místních poměrů dobře, o peníze jde až v první řadě. Ale pro Putina je to rozhodně ústup z pozic, byť – zatím – jen těch abstraktních.

Čtěte také:

Komu věří Češi? Nejdůvěryhodnějším světovým lídrem je pro ně Putin

Putin v novoročním projevu vyzval Rusko k jednotě. Ocenil předchozí generace

Putin napsal Zemanovi. Stojí o jeho účast na oslavách v Moskvě

Putin a Merkelová budou nadále podporovat plynovod Nord Stream 2

Ohodnoťte tento článek
Diskuze