Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Průmysl není jen továrna s komínem

Proběhla konference k tématu podpora kulturních a kreativních průmyslů.

Potřebujete pro své plány peníze skutečně rychle? Rychlá půjčka to umí

Rychlá půjčka bývá obvykle spojována spíše s mini úvěry na pár dnů, které sjednáte online…

Vychází druhý díl sběratelské lahůdky Kronika první republiky 1919

Na půdě České národní banky byla slavnostně představena Kronika první republiky, díl 1919…

Kdyby Masaryk sám od mladočechů neodešel, nejspíš by ho vyhodili
Kdyby Masaryk sám od mladočechů neodešel, nejspíš by ho vyhodili
Autor: čtk

Kdo uteče prohraje. Odštěpeneckým stranám česká historie nepřála

 Drchal 31. března, 09:03  -  Václav Drchal
Kdyby Masaryk sám od mladočechů neodešel, nejspíš by ho vyhodili
Kdyby Masaryk sám od mladočechů neodešel, nejspíš by ho vyhodili
Autor: čtk
31. března, 09:03

Pokud Václav Klaus ml. založí novou stranu, bude to mít těžké. Nejspíš ho čeká smutný osud prvorepublikového národoveckého bouřliváka Jiřího Stříbrného.

První Masarykova zkušenost s politikou skončila zle. K mladočechům se v roce 1890 přidal, aby se stal vůdcem a změnil českou politiku, jenže po třech letech musel ze strany odejít. Kdyby neodešel, nejspíš by ho vyhodili. Budoucí prezident nebyl zrovna loajální straník, kritizoval vedení, na všechno měl vlastní názor a nakonec se ještě zapletl do Šromotovy aféry, která mu zlomila vaz.

Co se tenkrát stalo, není úplně jasné. S odstupem času lze však říci, že se Masaryk provinil - když ničím horším -těžkou indiskrecí a ještě k tomu lhal. Ve zkratce šlo o to, že se Masaryk na jaře 1892 potkal s místodržitelem Františkem Thunem, který mu ukázal dopis mladočeského předáka Julia Grégra a doplnil to komentářem, který později noviny interpretovaly tak, že mu Češi neimponují a nic si z nich nedělá, protože „Čech je buď hulvát, nebo líbá ruku“. Vedení strany o tom Masaryk neřekl, ale svému známému - novináři Janu Herbenovi - ano. Ten nelenil a v hostinci vše „vyžvanil“ moravskému staročechovi - tedy přímé politické konkurenci - Františku Šromotovi.

Šromota poté v červnu 1893 obvinil Grégra a mladočechy z toho, že se navenek tváří radikálně, ale ve skutečnosti potají a devótně plní místodržitelovy příkazy. Opřel se přitom o onen Masarykem viděný dopis, jenž měl dokazovat, že se Thun v době Jubilejní zemské výstavy, na kterou měl přijet sám císař, dohodl s Grégrem na klidu „zbraní“. Byl z toho prvotřídní skandál. Masaryk ne zrovna věrohodně trval na tom, že žádný dopis neviděl ani o něm nemluvil, přesto se na červencovém zasedání výkonného výboru strany ocitl v roli obžalovaného. Julius Grégr se do něj pustil, jak plyne z Masarykových zápisků zpracovaných historikem Stanislavem Polákem, bez slitování: hulákal, křičel, spílal, a když Masaryka obvinil ze špiclování, budoucí prezident se slovy - „Poroučím se, pánové!“ - odešel.


ODS