Jádro zase chceme. Premiér Saska Kretschmer hovoří o výzkumu jaderné energie - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Jádro zase chceme. Premiér Saska Kretschmer hovoří o výzkumu jaderné energie

,
Jádro zase chceme. Premiér Saska Kretschmer hovoří o výzkumu jaderné energie
Zdroj: Profimedia.cz

Pokud by se německá energetická koncepce nedařila, bylo by možné se k jádru vrátit, navrhuje saský ministerský předseda Michael Kretschmer z CDU.

V době odpojování posledních reaktorů v Německu se stále častěji objevují mezi odborníky i politiky názory, že by se země neměla úplně a definitivně vzdát jaderné technologie a využívání jaderné energetiky v budoucích letech.

Zvláště, když se k tomu přidá i odpojování uhelných zdrojů, mohlo by mít Německo problém s bezpečností dodávek elektřiny. Někteří se dokonce obávají i výpadků proudu.

Naposledy se rázně proti konci jádra v německé ekonomice vyslovil i ministerský předseda Saska Michael Kretschmer z vládní CDU. Přitom právě kancléřka Angela Merkelová z této konzervativní strany je dlouhodobě proti jaderné energetice. Po havárii v elektrárně v japonské Fukušimě v roce 2011 její vláda prosadila úplný konec jádra v Německu. Poslední bloky se mají odpojit ze sítě na konci roku 2022.

„Zda to bude nutné, bude záviset na tom, zda energetický přechod k obnovitelným zdrojům bude fungovat. Zda náklady zůstanou v rozumných mezích a zda bude zaručena bezpečnost dodávek,“ řekl saský politik novinářům. Dodal ale, že návrat k atomové energii připadá v úvahu v časovém horizontu 10 až 15 let. O další budoucnosti jádra v největší evropské ekonomice by podle něj měli rozhodnout kromě politiků i občané.


Kdo zaskočí za reaktory, když nebude foukat a svítit, ptá se vlivný německý ekonom Sinn

Německý ekonom Hans-Werner Sinn, ilustrační foto


Je přesvědčen, že Německo nesmí přijít o své jaderné know-how. „Jaderný výzkum musí být nadále prováděn a propagován, musíme být otevřeni všem technologiím. To ale neznamená, že musíme stavět nové jaderné elektrárny. Ale tuto schopnost si musíme i nadále udržet,“ doplnil.

V zemi byl v prosinci ukončen provoz výzkumného reaktoru v Berlíně. V provozu zůstává jen výzkumný reaktor v Mnichově. Zejména politici německých Zelených žádají, aby ani výzkumné a univerzitní reaktory německý stát nepodporoval.

Ani v rámci Evropské unie nepanuje shoda na tom, zda mají být v budoucnu finančně podporovány nové jaderné projekty. Jádro jako zelenou variantu v energetice, jež neprodukuje emise CO2, podporuje především Francie, která z atomu vyrábí více než dvě třetiny své elektřiny.

Další čtěte:

Reaktor v Bádensku končí. Zelení slaví, místní ale budou odebírat elektřinu z francouzských bloků

Větrníky, kam se podíváš. Odpor lidí k turbínám chtějí němečtí politici zlomit penězi

Bod zlomu: dánský Ørsted staví pro Němce první větrný park bez státní pomoci

Výstavba větrného parku, ilustrační foto

Ohodnoťte tento článek
Diskuze