Menu Zavřít

Indián na útěku. V Bolívii vládne po Moralesově rezignaci chaos

23. 11. 2019
Autor: čtk

Pěstitel koky, socialista a jediný indiánský prezident Evo Morales prchnul po zmanipulovaných volbách do Mexika. Bolívie se zatím potácí v chaosu.

Jak chutná moc? Moc. Tohle prověřené pravidlo je leitmotivem strmého vzestupu i pádu jedné z nezajímavějších figur západní polokoule. Evo Morales se narodil jako chudý indián Aymara, vypracoval se na šéfa odborů pěstitelů koky a pak na lídra socialistické strany hájící zájmy indiánů. Ti tvoří v Bolívii jako v jediné zemi na světě většinu populace - asi dvě třetiny z celkového počtu 11 milionů obyvatel. V roce 2006 díky jejich podpoře Morales završil svou kariéru vítězstvím v prezidentských volbách a u moci se udržel až do začátku letošního listopadu.

Doplatil na to, že se stůj co stůj nechtěl pustit moci. Nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl kandidovat na hlavu státu už počtvrté v řadě. A když letos v říjnu hrozilo, že by nezvítězil už v prvním kole voleb, došlo při sčítání hlasů k náhlému „výpadku systému“, načež se Evo prohlásil vítězem.


Jak proměnit bezcenný bolívar ve zlato. Maduro nechává amatéry drancovat minerální bohatství

 Venezuelský prezident Nicolás Maduro


Následovaly masové protesty v ulicích, při nichž zemřelo nejméně sedm lidí a dalších 400 bylo zraněno. Jak to, že nakonec na svržení bolivijského autokrata stačily pouhé tři týdny, zatímco jeho souputníka ve Venezuele Nicoláse Madura se Venezuelanům nedaří zbavit už mnoho let? Rozdíl je v tom, že proti Moralesovi se postavila i armáda a policie. Evo tak konečně musel rezignovat a minulý týden uprchl do Mexika, které mu udělilo politický azyl. „Brzy se vrátím s větší silou a energií,“ vyhrožoval ovšem okamžitě na svém twitterovém účtu.

A teď pro změnu v Bolívii demonstrují indiáni na podporu uprchlého vládce. Bezvládí a chaos v ulicích zkusila ukončit místopředsedkyně bolivijského senátu Jeanine Áňezová, která se prohlásila dočasnou prezidentkou poté, co všichni výše postavení ústavní činitelé podali demisi. Nyní chce dovést zemi k novým volbám. Ty se mají konat na konci ledna. Morales z exilu její krok a podíl armády nazval pokusem o puč a sám sebe pasoval do role oběti. „To je stejně tak falešné, jako byly volební výsledky 20. října,“ reagovala Jeanine Áňezová.

„Evonomika“ byla na dluh

Moralesův vzestup i pád souvisí nejen s jeho hladem po moci, ale i se stavem hospodářství. Na počátku své vlády postupoval Morales obdobně jako socialistický režim ve Venezuele. Znárodnil těžební průmysl a vyštípal zahraniční investory. Z prodeje nerostných surovin - zejména plynu do Brazílie - začal tučně dotovat sociální programy, adresované především původním obyvatelům z aymarské a kečuánské jazykové skupiny. Některé nápady byly značně bizarní. Morales třeba zvažoval dodávat dětem do škol na svačinu kokové lístky s tím, že jsou velmi výživné.

Přístup přezdívaný „Evonomika“ přinesl chudé zemi některá nesporná zlepšení. HDP roste rychlostí kolem pěti procent ročně. Počet lidí, kteří musejí vystačit s méně než 5,5 dolaru na den, klesl během Evovy éry z poloviny populace na čtvrtinu.


Chaos v Bolívii ohrožuje německou e-mobilitu. Morales před svým pádem zastavil projekt těžby lithia

Solné jezero v Bolívii Salar de Uyuni, ilustrační foto


To všechno je ale na dluh, což se projevilo zejména v poslední době po propadu cen ropy a plynu. Podle Světové banky narostl v uplynulých pěti letech veřejný dluh Bolívie z 38 na 53 procent HDP. Devizové rezervy země se naopak ve stejném období scvrkly z 15 na osm miliard dolarů.

Velké schodky veřejných financí pranýřoval například někdejší šéf bolivijské centrální banky Juan Antonio Morales, který sdílí s exprezidentem shodou okolností příjmení, ale na vedení ekonomiky se dívá jinak. „Nedá se žít pět let po sobě každoročně se sedmiprocentním deficitem rozpočtu,“ říká finančník.

Analytik Gonzalo Chávez zkritizoval ve španělském vysílání televizní stanice CNN to, že je Bolívie téměř výlučně závislá na prodeji surovin. „Je to země, která i přes hospodářskou prosperitu, kterou zažívala posledních 12 let, nedokázala diverzifikovat hospodářství. Pořád jsme velmi zranitelní výkyvy cen plynu, ropy, dalších nerostných surovin a sóji,“ uvedl.

Konec socialismu v Andách

Otázkou je, co teď s Bolívií bude. Morales měl každopádně jednu výhodu -přese všechno znamenal aspoň stabilitu a poměrně čitelnou vládu v zemi, která v minulosti překonávala všechny světové rekordy v počtu převratů a změn režimu. Okolní latinskoamerické země se tedy bojí, aby momentální bezvládí nevedlo k nástupu nějaké nové vojenské junty nebo k občanské válce. Tím spíše za stavu, kdy je bolivijská společnost dramaticky polarizovaná. Pravice a městské obyvatelstvo chce změnu, indiáni na venkově stále zachovávají podporu Moralesovi. Jisté je jedno - s jeho pádem končí poslední socialistický režim v Latinské Americe, který ještě jakžtakž fungoval.

Bolívii zaplavili švábi
Mezi problémy, které přinesla Moralesova vláda, patří velký růst kriminality a drogového průmyslu. Evo vždy vášnivě hájil pěstitele koky, jejíž žvýkání je tradiční součástí bolivijské kultury. Zároveň ze země vykázal specialisty z americké protidrogové agentury DEA s tím, že se dokáže popasovat s narkomafií sám. Hrubě podfinancovaná bolivijská policie ale nemá ani při nejlepší vůli proti bohatým narkobaronům příliš šancí. Jen něco málo přes 30 tisíc policistů má kontrolovat stát o rozloze 1,1 milionu kilometrů čtverečních. Pro srovnání, policie 14krát menší České republiky má přes 40 tisíc příslušníků.

Bolívie se proto stala místem, kam se přemístili někteří narcos z jiných částí Latinské Ameriky. Říká se tomu „švábí efekt“. Jako když člověk v noci posvítí do kuchyně, kde hodují švábi, a ti se ze světla rozutečou do potemnělých koutů. Drogoví bossové takto přenesli část svého byznysu z Kolumbie, kde si na ně vláda s podporou USA notně posvítila, do „potemnělé“ východní Bolívie. Zejména departmenty Cochabamba, Beni a Santa Cruz zažívají léta drogové prosperity. Vede tudy v současnosti hojně využívaná drogová stezka do Brazílie, která je velkým odbytištěm kokainu. Podle odhadů je tak až třetina peněz plynoucích do Bolívie nějak spojena s drogovým byznysem.

Dále čtěte:

Maduro chce peníze Venezuelců z ciziny. Používejte kryptoměnu, vyzývá je

Venezuela reaguje na obří inflaci: minimální mzdu zvedne o 350 procent

Dolar zachránce. Zavedení americké měny uchránilo Ekvádor od osudu Venezuely

BRAND24

Občanskou válku vystřídala chuť utrácet: Kolumbie čeká na investice

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).