Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

 Přístav v Džibuti. ilustrační foto
Přístav v Džibuti. ilustrační foto
Autor: Profimedia.cz

Hedvábné stesky. Základna a nový přístav v Džibutsku je důkazem promyšlené čínské strategie

 Zámečník 11. března 2018, 06:02  -  Miroslav Zámečník
 Přístav v Džibuti. ilustrační foto
Přístav v Džibuti. ilustrační foto
Autor: Profimedia.cz
11. března 2018, 06:02

Být o pár set kilometrů dál na jih bylo by Džibutsko napořád pouštní výhní na břehu moře, obývanou nepočetnými rybáři a kočovnými nomády následujícími stáda velbloudů, koz a oslů. Džibutsko má ovšem jednu výhodu, kterou zná každý developer stejně jako vojenský stratég. Opravdu dobrou polohu v úžině Bab al-Mandab na jižním konci Rudého moře nebo na začátku Indického oceánu.

Každopádně u jedné z nejfrekventovanějších námořních cest, takže se stal francouzskou odpovědí na to, co měli Britové v nedalekém Adenu. Na rozdíl od něj ovšem v Džibutsku nezuří občanská válka, i když nikde jinde nenajdete vedle sebe tak zajímavý mix vojenské přítomnosti od tradičních Francouzů (letecká základna) přes Američany (čtyři tisíce vojáků v bývalé francouzské posádce Camp Lemonnier), Španěly, Italy až po Japonce a od loňského roku také Číňany.

Platí všichni, ale v případě posledně jmenovaných jde o první vojenskou základnu mimo Čínu, údajně s kapacitou až pro deset tisíc vojáků. Kromě nového čínského přístavu a základny tady končí jediná železnice spojující Etiopii s námořním přístavem, na oplátku Etiopané dodávají do žíznivého pouštního Džibutska vodu a stavba plynovodu se plánuje. O pracovní příležitosti by se měla starat zóna volného obchodu.

Maják nad Afrikou

Za vším stojí čínské peníze, kombinace „měkkých“ dlouhodobých úvěrů a zahraniční pomoci. Loni v listopadu se v Pekingu dočkal džibutský prezident Ismail Omar Guelleh nejvyšších poct v rámci státní návštěvy, která se „nesla v duchu strategického partnerství“mezi dvěma státy, z nichž jeden má 1400krát víc obyvatel než ten druhý. Vypadalo by to trochu komicky, jenže tato masivní přítomnost v Džibutsku dává Číně smysl. Nejen z hlediska zajištění bezpečnosti světových obchodních tras, ale také jako výspy, odkud lze bdít nad desítkami miliard dolarů, které Číňané utratili na investicích v Africe. Často v zemích, které stojí v mezinárodním žebříčku vysoce rizikových destinací velmi vysoko.


Čína buduje image světového policajta, začíná v Africe


Každá větší čínská akvizice v zahraničí vyvolá vlnu analýz a komentářů, co tím vlastně Číňané sledují. Zvlášť když jsou investice součástí většího plánu typu nové Hedvábné stezky, z níž je vidět geopolitická strategie srovnatelná s tím, co svého času dovedla brilantně rozehrávat Velká Británie nebo třeba carské Rusko. Ještě na začátku milénia nebylo o Číně jako o zemi, která vyváží ve velkém nikoli revoluci a ideologii předsedy Maa (to dělala v 60. a 70. letech docela snaživě), ale kapitál v jeho fyzické i finanční podobě, téměř slyšet. O to větší na sebe strhává pozornost, když investice státních podniků i soukromých koncernů překročily hranici 100 miliard dolarů ročně.

Expanzi privátního kapitálu sice v posledních dvou třech letech úřady trochu přistřihly křídla - když se ukázalo, že kapitál se z Číny odlévá snad až příliš ochotně. Nicméně národní šampioni pod státní kontrolou dál usilují o získání kontroly nad surovinovými zdroji a nověji také kritické infrastruktury - přístavů, železnic, letišť či elektráren - zastřešených „jedním pásem, jednou cestou“. Džibutsko do tohoto konceptu skvěle zapadá, otázkou je, zda země tohoto typu budou schopny obsluhovat platební kalendáře, až pominou čínské „grace periods“, které vypadají tak lákavě.

Čína jako velký přítel?

Dobře se o té čínské expanzi píše, ale stojí za to si porovnat kumulované hodnoty a vedle sebe seřadit jednotlivé hráče, z nichž mnozí - pravda - začali podstatně dříve. Co se týče samotné Afriky, jde opět o rychlý a hodně viditelný nástup řady čínských koncernů v uplynulém desetiletí, který namnoze souvisel právě se snahou „pojistit si“ surovinové zdroje v období komoditního boomu. V letech 2010 až 2015 stouply čínské investice v Africe z 13 miliard na 35 miliard dolarů, tedy dost daleko za Spojenými státy (64 miliard), Velkou Británií (58 miliard) nebo třetí Francií (54 miliard dolarů).

Do těchto čísel není zahrnuto úvěrové financování ani obchody typu infrastruktura za předplacené budoucí dodávky surovin, v nichž Číňané excelují. Měli je donedávna rádi i Afričané. Když najednou jedete po asfaltu a platby jsou někde v budoucnu, vypadá Čína jako velký přítel. Když se silnice začne po pár letech v důsledku slabé údržby a nepříliš vysoké kvality dodaného díla rozpadat, ale co čert nechtěl, zároveň nastoupí splátky, začíná to připomínat neokolonialismus.

Na opravdu důkladné „ochytření“ budou mít africké vlády ještě pár příštích desetiletí, protože na tak dlouho se Číňanům upsali. Základna v Džibutsku je tu koneckonců od toho, aby se smlouvy braly vážně.

Čtěte dále:

Komentář: Chromý hradní čínský kůň

Fitness aplikace odhalila základnu CIA a ohrozila vojáky. Nejen americké

Dronobití na obzoru: Čína šíří bojové drony s naváděnými střelami

Facebook, Avatar, kasina. Co všechno je v Číně zakázáno?



Čtěte také

 Jaderná elektrárna Temelín

Jádro je nebezpečné a drahé i pro Česko, píše Havlíčkovi německá poslankyně

Šéfka výboru pro životní prostředí v německém parlamentu Sylvia Kotting-Uhlová napsala…

před 2 hodinami

Události  Návrat. Čeští vojáci se vracejí z Mali z výcviku tamních jednotek

Cestování na povel. Čeští vojáci míří nejen do bojových misí

Několik dopravních letadel a vrtulníků, mnoho autobusů, řada ubytovacích zařízení, hotelů…

před 8 hodinami

Události Joe Kaeser

Za podporu uprchlíků e-mail „od Hitlera“. Šéf Siemensu čelí výhrůžkám neonacistů

Generální ředitel německého koncernu Siemens Joe Kaeser svými pozitivními názory na…

18. července 2019

Praha  Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti)

Číně se nelíbí jednání pražské radnice. Nenarušujte vzájemné vztahy, vyzývá primátora Hřiba

Čína vyzvala starostu Prahy Zdeňka Hřiba a vedení města k tomu, aby nenarušovali čínsko…

18. července 2019

Kryptoměny  Facebook, ilustrační foto

Obavy z digitální ekonomiky: ministři G7 vyzvali k přísné kontrole kryptoměn

Digitální měny, jako je i plánovaná libra od Facebooku, vyvolávají vážné obavy a musejí…

18. července 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Zrušili nebo zpozdili vám let? Požádejte o odškodné
Potíže s dodavatelem energií: Kde vám pomůžou?
Jaké doklady vyřídit při bourání starého domu?
Nemějte strach z předmanželské smlouvy
Kolik stojí tepelná čerpadla?
Auta
Autobusy MHD na odpadní kaly budou jezdit v Praze a Brně
Video: Srovnání nového BMW M135i se starší M140i názorně ukazuje, v čem je nová koncepce horší i lepší
Šestikolová monstra stále táhnou, Hennessey představuje už druhé takové auto. Říká mu Goliáš
Také Mercedes-AMG GLC 43 prošel faceliftem. Přeplňovaný šestiválec teď nabídne 390 koní
Test Kawasaki Versys 1000: Hit the Road Jack!
Hry pro příležitostné hráče