Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Výnos z dražby sběratelské kolekce „Muži 28. října“ získají váleční veteráni a děti po úrazech

Unikátní sběratelská kolekce „Muži 28. října“ vytvořená na počest 100. výročí vzniku…

Na internetu můžete díky PayU a Google Pay platit na jedno kliknutí

Budoucnost online plateb na internetu je v jednoduchosti. Zákazník chce zaplatit snadno a…

Kávovar JURA je tradice v moderním obalu

Pokud se řekne švýcarská přesnost, zřejmě si jako první představíte švýcarské hodinky,…

Hedvábná kocovina. Čínské tažení na Západ vyvolává obavy

16. června, 12:30 - Daniel Deyl
16. června, 12:30

Projekt čínské vlády Jeden pás, jedna cesta je na světě pět let a do hrubého dokončení mu jich zbývá ještě dvanáct. Plán však naráží na potíže; po počáteční euforii asijských vlád i západních ekonomů, přichází fáze (zatím mírné) kocoviny.

Problémy jsou dvojího typu. Zaprvé projekt předpokládá investice, pro něž je slovo „mamutí“ příliš slabé (viz graf), ale jejich tempo tomu dosud neodpovídá. Peking do projektu podle Financial Times od roku 2013 nacpal již 900 miliard dolarů, celkové investice však mají být zhruba třicetinásobné.

Kolik peněz OBO spolyká do roku 2030 (v bilionech dolarů)

Pokud však Peking má obavy o podfinancování, úspěšně to tají. Prezident Si Ťin-pching v květnu suše oznámil, jak už to má ve zvyku, že rozšiřuje svoji strategii tažení na Západ o „digitální hedvábnou stezku“. Ať už to znamená cokoli, e-bourci morušoví mají začít její vlákna tvořit ve městě Si-an, kde před zhruba dvěma tisíci lety původní stezka začínala. Tentokrát má Si-an být čínským ekvivalentem Silicon Valley. Těm, kdo se při této představě ušklíbnou, by mohla přijít vhod informace, že v Si-anu sídlí 63 vysokých škol a „stovky výzkumných ústavů“, jak píše týdeník The Economist.

Spojenci jsou nutnost

Oč jsou Číňané sebevědomější, o to více roste nejistota jejich partnerů. Čínský ekonom Chuang Žen-wej (Huang Renwei), šéf Výzkumného ústavu pro pás, cestu a globální správu při šanghajské Fudan University, v tom smyslu na sebe upoutal pozornost na jednom z tisíců sympozií projektu věnovaných. Podle serveru Diplomat.com řekl zhruba, že bez partnerské podpory regionálních mocností -Rusko, Indie a Japonsko - by byl projekt ohrožen. A z těchto mocností je jednoznačně pro pouze Rusko.

Jeho slova ostře kontrastují s chválou, již na OBOR (zkratka anglického výrazu One Belt, One Road) stále pějí oficiální domácí média. Rozsah projektu je podle Chuanga tak obrovský, že kdyby se Indové nebo Japonci chtěli aktivně zasadit o jeho zastavení nebo aspoň zbrzdění či omezení, budou mít šanci uspět. Geopolitická situace tak podle něj může umocnit stávající rizika, jež jsou pro nadnárodní projekt denním chlebem: výkyvy směnných kurzů, nejistý osud úvěrů vystavených přes státní hranice, ekologické problémy a vliv organizovaného zločinu, citoval jej tchajwanský list Liberty Times.

Celkem vzato Chuang přímo neřekl, že prezidentova megalomanie žene zemi do investičního rizika, ale mezi řádky to znamenalo právě tolik. Takové věci neslýchají Číňané každý den.

Japonsko i Indie přitom svoje výhrady vůči OBOR skutečně mají. Indové se připojili ke skupině Shanghai Cooperation Organisation, jež vznikla loni coby fórum pro koordinaci OBOR (a jejímiž neformálními vůdci jsou Čína a Rusko). Ministři zahraničí všech zakládajících členských zemí (mimo uvedených i Pákistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán) letos připojili svůj podpis pod prohlášení, v němž „potvrzovali svoji podporu“ čínskému projektu. Podpis Sušmy Svarádžové, šéfky indické diplomacie, ovšem dodnes chybí.

Trucpodnik

Naopak - Indie a Japonsko začaly letos v únoru jednat se Spojenými státy a Austrálií o vzniku trucpodniku na vytvoření obchodní infrastruktury. Polooficiálně - ústy nejmenovaného amerického činitele, jehož citoval list Australian Financial Review - jde o „alternativní, nikoli konkurenční“ projekt. (Nechme teď stranou pozoruhodný fakt, že Američané nejprve opustí důležitou smlouvu o Transpacifickém partnerství, aby o pár měsíců později horko těžko stavěli ad hoc alianci se stejným předmětem činnosti.) Je to nepochybná známka indické rezervovanosti vůči OBOR, oné rezervovanosti, o níž mluví ekonom Chuang jako o potenciální hrozbě.

Starosti mohou Číňanům dělat i postoje Washingtonu a Bruselu k jejich ekonomické politice. Administrativa Donalda Trumpa je s Čínou v klinči vzájemných protidovozních opatření a OBOR vnímá jako pokus Číny získat kompletní nadvládu nad řečenou oblastí. Německá spolková kancléřka Angela Merkelová kritizuje Čínu obecně a projekt OBOR považuje „za jednu z nejostřejších výzev, kterým Evropská unie dnes čelí“.

Takové reakce jsou pochopitelné, protože projekt dává Pekingu do ruky obrovskou moc. Si a jeho lidé tvrdí, že jejich jedinou motivací je ekonomický rozvoj, nelze však přehlédnout politický a vojenský vliv, jejž realizací OBOR získávají.

Vojenská přítomnost

Tak to alespoň tvrdí americký think tank Center for Global Development. Infrastruktura, kterou Číňané v zemích OBOR stavějí, je podle něho schopná sloužit vojenským účelům stejně dobře jako těm ekonomickým. Někde je to deklarovaný záměr - například v Džibutsku přímo budují vojenskou základnu, jež má za cíl držet v šachu piráty a umožnit Číně účast na mezinárodních mírových operacích (PKO), například v Jižním Súdánu.

Kromě toho tam však Číňané postavili i přístav - samozřejmě na dluh, stejně jako v drtivé většině takových případů. Je nabíledni, že pokud si Čína na jedné straně udrží kontrolu nad přístavem a základnou a na druhé straně bude postupovat netransparentně (jako dosud), může „rámec jejích vojenských aktivit přesáhnout rámec daný PKO“, říká think tank kulantně. Takové moci se těžko odolává; a je to jeden z důvodů, proč OBOR dnes ve světě vyvolává stejně mnoho nadějí jako obav.

Hedvábné stesky. Základna a nový přístav v Džibutsku je důkazem promyšlené čínské strategie

Dále čtěte:

Dronobití na obzoru: Čína šíří bojové drony s naváděnými střelami

Facebook, Avatar, kasina. Co všechno je v Číně zakázáno?

Čína se chce víc otevřít zahraničním firmám. Chystá i změnu daní

Panda go home. Česko už se slibovaných 95 miliard nedočká



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 4.67

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Lucemburčané si odchodem do penze pohorší nejméně
Jak banka rozhodně, jestli vám dá, nebo nedá půjčku?
Jak a kde sehnat výpis z obchodního rejstříku snadno a rychle
3 tipy, jak si snížit daňovou povinnost ještě do konce roku
Kdy potřebujete výpis z katastru nemovitostí?
Auta
V Německu na zemní plyn bez mýta
Sedm ojetých aut, která se vám rozbijí už cestou z bazaru
Největší riziko smrtelné nehody vám hrozí při cestování v Libérii. Nejmenší na Maledivách
„Vodíková“ dobíjecí stanice s prezentací vozidel Zebra
Nejprodávanější značky aut na světě: Vede Toyota, nejvíc roste Mitsubishi a Lada
Technologie
OnePlus 6T přichází v edici McLaren. Má více paměti, rychlejší nabíjení a vyšší cenu
Takhle zní Mars. NASA pořídila první záznam z rudé planety
Spojení Vodafonu a UPC není jisté. Evropská komise zahájila vyšetřování
Vyšel Firefox 64. Umožňuje hromadně pracovat s panely
Instagram teď můžete používat pro hlasové zprávy jako vysílačku
Hry pro příležitostné hráče