Digitalizace služeb státu. Kdy se spustí eGovernment? - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Česko na dálkový ovladač. Spuštění eGovernmentu brání lenost politiků

,
Česko na dálkový ovladač. Spuštění eGovernmentu brání lenost politiků
Zdroj: Profimedia.cz

Překvapivě brzy bychom mohli přestat navštěvovat úřady a začít vyřizovat agendu elektronicky. Brání v tom však lenost politiků a strach úředníků.

Česko je průmyslová velmoc. Má nadprůměrně vzdělanou populaci, která nemá problém s technologiemi. Svědčí o tom i fakt, že Češi patří k přeborníkům v nakupování v e-shopech nebo používání bezkontaktních platebních karet. Internetové bankovnictví či dovoz jídla domů přes internet ovládají náctiletí i důchodci.

Obrovský problém však nastává, když dojde na digitalizaci služeb státu. Podle každoročního průzkumu vyspělosti elektronizace státní správy zemí OSN se Česko od roku 2008 do loňska propadlo z pětadvacáté na padesátou příčku. Kvalita elektronizace české státní správy je srovnatelná s Brazílií a Běloruskem. A dobře si Česko nevede ani ve srovnání zemí podle jednoduchosti založení firmy. Světová banka mu mezi 190 sledovanými ekonomikami přisoudila až 81. pozici. Úřední šiml v Česku pořád vesele řehtá.


Konec papírování? 10 věcí, které vláda musí udělat, aby se Česko stalo civilizovanou zemí

 Digitalizace, ilustrační foto


Po volbách se však situace může konečně změnit. Za své téma si digitalizaci státních úřadů vzala hlavně nově zvolená Pirátská strana a také Starostové a nezávislí (STAN). „Shodli jsme se na prioritách, což je transparentnost, digitalizace, školství,“ uvedl po jednání s Piráty předseda STAN Jan Farský. A zefektivnění komunikace mezi občany a státem se nebrání ani ostatní strany včetně nejsilnějšího hnutí ANO.

Neptej se dvakrát

Na tuzemských úřadech a ministerstvech už nyní existuje poměrně velké množství online služeb. „Celkem jsou jich centrální úřady schopny nabízet 735. Pak jsou ještě kraje a obce, takže dohromady přes tisícovku,“ řekl týdeníku Euro prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček, který se jako náměstek ministerstva vnitra v letech 2006 až 2009 podílel na zavádění Czech POINT a datových schránek. Služby jsou však netříděné, nesrozumitelné a uživatelsky nepříjemné.


Máte datovou schránku? Používejte ji, jinak hrozí pokuty

Datová schránka


Projekt Czech POINT byl první vlaštovkou elektronizace státní sféry. Začal fungovat v březnu 2007 a v současnosti čítá sedm a půl tisíce ověřovacích míst a terminálů. Systémy registrů dat o občanech a datové schránky umožňují v relativně brzké době elektronizovat velké množství státních služeb. Navíc má stát od roku 2012 jednotné místo pro sdílení dat mezi ministerstvy. Využívá se však minimálně, takže lidé musejí dokládat opakovaně stejné údaje, jimiž stát disponuje. Výjimkou je například nahlašování adresy, které stačí udělat na jednom místě a vědí to všechny ostatní úřady v Česku.


Chytré Česko: na smart vesnice si počkáme

Chytrá lavička, která umí dobít mobilní zařízení, byla představena 29. září v Praze. Lavička využívá pouze solární energii a dokáže dobít telefony, tablety, čtečky nebo fotoaparáty, poskytnout internetové připojení či monitorovat znečištění ovzduší. Na snímku je její designérka Zuzana Jirkalová.


Do tzv. základních registrů několik let usilují vstoupit například banky, aby mohly ztotožňovat svůj kmen s aktuálními daty o klientech. „Ale stát se tomu naprosto nepochopitelně brání. Existuje přitom novela zákona, která to umožňuje, ale Česká národní banka ani ministerstvo finance nechtějí postavit komerční systém, v němž by se data zpřístupnila,“ říká Zajíček. Pro občany by to výrazně usnadnilo například proces udělování hypotéky, kde musí klient předkládat řadu dokumentů od výpisu z rejstříku trestů až po výpis z katastru nemovitostí.

Příkladem pro Česko v tomto ohledu může být Estonsko, které si po rozpadu Sovětského svazu zvolilo digitalizaci státní správy za jednu z priorit. Pro tuto extrémně decentralizovanou zemi, kde v jedné vesnici žije často jen několik lidí, představovaly náklady na státní správu velkou zátěž.

Estonci rozhodli, že internet patří mezi základní lidská práva. Záhy také stanovili, že normální podpis má stejnou váhu jako ten elektronický. V zemi platí pravidlo, že na určité věci se vláda může zeptat jen jednou. Například ví, že pohlaví se pravděpodobně nezmění, takže se celý život počítá s tím, že člověk je muž, či žena. Dvakrát v Estonsku nesmí padnout ani dotaz na počet dětí, telefonní číslo, věk, příjem, protože údaje se automaticky evidují. „Nesmírně se od té doby omezila byrokracie, lidé téměř nemusejí chodit na úřady osobně. Bankovní účet si lze otevřít dokonce i přes Skype,“ říká partner společnosti Nortal Andres Raieste, který se patnáct let podílí na digitalizaci Estonska.


Ve státní správě je IT často v havarijním stavu, říká šéf firmy Anect Jan Zinek

Ředitel IT firmy Anect Jan Zinek


Výsledkem je, že v současnosti patří tento baltský stát mezi nejefektivnější země v nakládání s veřejnými prostředky. „Osobně neplatím daně. Vypočítají se mi automaticky na základě mého příjmu, který stát zná. Nikdy jsem také nežádal o řidičák, protože se mi obnovuje automaticky od chvíle, kdy jsem složil zkoušky. Nepotřebuji žádat o sociální dávky, protože vláda ví, že na ně mám nárok,“ dodává Raieste.

Ani digitalizace, ani dálnice

Založení firmy v Estonsku trvá maximálně půl hodiny a firmy vládu vnímají tak, že jim pomáhá dělat byznys, nikoli v něm překáží. Trochu jiná praxe než u nás, kde politici (a hlavně šéf ANO Andrej Babiš) nedokážou vymyslet nic lepšího než EET a likvidační zajišťovací příkazy.

Ty společnosti, které řádně platí daně, dostávají od státu informace o průmyslu, o konkurenci, platební morálce, jež jim pomáhají v obchodu. Vláda ví o tamních firmách často víc věcí než finanční či generální ředitel. Kromě předmětu podnikání sleduje počet zaměstnanců, jaké vazby mají zaměstnanci k jiným firmám apod.


Co vláda ví o občanovi?

Příklad informací, které estonská vláda shromažďuje o jednom člověku

Anna: 32 let, univerzitní vzdělání, vdaná, dvě děti (2 a 8 let), žije v Tallinnu, pracuje ve firmě Tchibo, vydělává 2200 eur měsíčně, vlastní byt, spolu s manželem platí hypotéku, vlastní dva roky starý automobil Toyota, investuje do penzijního fondu, má poradenskou firmu


Podle Raiesta není přitom digitalizace nijak drahá. Osmdesát procent úsilí spočívá v politických rozhodnutích o tom, jak zefektivnit systém, a v modernizaci organizační struktury. Jen 20 procent je záležitostí informační a výpočetní techniky. „Od roku 1992 vydalo Estonsko na IT systémy související s výběrem daní jen zhruba 15 milionů eur (400 milionů korun). Je to jen pár kilometrů dálnic,“ říká Raieste.

Česko nestaví ani dálnice, ani nedigitalizuje státní správu. Překážkou v zavádění novinek v Česku jsou především sami politici, kteří zaspali v minulém století, a úředníci, kteří se bojí, že přijdou o svá místa. „Každá změna znamená, že se po cestě vyskytnou problémy. A největší překážka v úřadech je strach z odpovědnosti,“ myslí si Zajíček.

Čtěte také:

Nástup eGovernmentu. Od příštího července bude s úřady možné komunikovat přes internet

Správa sociálního zabezpečení mění IT systémy. Poslanci se obávají kolapsu

Méně administrativy pro podnikatele. Živnostenský rejstřík si bude sám stahovat některé údaje


Ohodnoťte tento článek
Diskuze