Vedro, kam se podíváš. Světové metropole bojují s nadměrnými teplotami pomocí stromů, bílé barvy i starobylých technik - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Vedro, kam se podíváš. Světové metropole bojují s nadměrnými teplotami pomocí stromů, bílé barvy i starobylých technik

Jan Boháč,
Vedro, kam se podíváš. Světové metropole bojují s nadměrnými teplotami pomocí stromů, bílé barvy i starobylých technik
Zdroj: Depositphotos
  • Při současných extrémních teplotách se velká města stále častěji zabývají tím, jak na svém území snížit teplotu

  • Metropole zkoušejí hlavně vysazování stromů a budování nových vodních ploch, mnohdy ale ani to nestačí

  • Na řadu proto přichází i způsoby využívající lokálních specifik, jako je třeba antický akvadukt

Evropa se v uplynulých dnech a týdnech potýkala s dlouhotrvajícími vlnami veder. Některé zdejší meteostanice v pátek ukazovaly i více než 35 stupňů Celsia, ve Velké Británii padl během druhé půle července nový rekord, to když tam teplota vůbec poprvé přesáhla hranici 40 stupňů, zatímco v takovém Španělsku zemřelo v důsledku extrémně teplého počasí jen mezi 10. a 15. červencem na 360 osob.

Nejvíce nehostinné podmínky během takovýchto teplých dní panují zpravidla ve velkých městech. To proto, že ač klimatizační jednotky jedou naplno, možností schovat se na rozpálené ulici do stínu je vzhledem časté k absenci zeleně poskrovnu. Najdou se však metropole, které s tímto fenoménem bojují relativně úspěšně a z jejichž řešení by si lidé v ostatních koutech planety mohli vzít příklad.

Los Angeles

Některá města už dříve experimentovala s natíráním střech na bílo, což mělo odrážet sluneční světlo a udržovat budovy chladnější. Los Angeles šlo ještě o krok dále a natírá bílou barvou silnice. Tmavé povrchy jako asfalt totiž absorbují sluneční světlo a vyzařují jeho energii zpět do vzduchu ve formě tepla. Výzkumníci Ariane Middelová a Kelly Turnerová zjistili, že tato technika zchladila ulice o přibližně šest stupňů Celsia.

Ideální místo pro pěstování korálů? Turbíny větrné elektrárny, tvrdí dánská společnost bojující za jejich záchranu

Má to však jeden háček, podle vědců je pravděpodobné, že dodatečné teplo odrážející se od bílých silnic je absorbováno lidmi. Pokud tedy stojíte přímo na natřené ulici, může vám být naopak tepleji. Los Angeles chce ale v testování bíle natřených ulic pokračovat i v budoucnu. Město totiž doufá, že se podaří zopakovat výsledky kalifornských výzkumníků z Heat Island Group. Podle jejich údajů je bíle natřená střecha až o 30 stupňů chladnější než střecha tmavá.

Paříž

Kombinace výškových budov, vápencových monumentů a rušných asfaltových silnic francouzskou metropoli pořádně rozpaluje. V centru města bývá v létě až o 18 stupňů Celsia tepleji než na kraji aglomerace. Radnice ale vymyslela rozsáhlý plán, jak s teplem bojovat – vytvořila takzvané chladné ostrovy. Pomocí aplikace s názvem EXTREMA mohou Pařížané přijít na více než 800 míst s nižší teplotou. Patří mezi ně třeba parky, vodní fontány nebo klimatizovaná muzea. Město přitom klade důraz na to, aby byl chladný ostrov vždy vzdálen maximálně sedm minut chůze pěšky.

Pařížský tepelný plán ale zahrnuje mnohem více bodů. Při vysokých teplotách dostávají mateřské školy do tříd dočasné klimatizace, zatímco veřejné parky a bazény pak zůstávají otevřené déle do noci. Město také instaluje mlhovače a obvolává nejzranitelnější lidi. A stejně jako Los Angeles i Paříž se snaží dostat teplo ze svých silnic a chodníků pomocí použití poréznějších materiálů.

Vídeň

Stejně jako ve zbytku střední Evropy má klimatizaci pouze malá část Vídeňanů, rakouské hlavní město proto ke snížení teplot využívá hlavně vodu. Pro ty, kteří nemají čas na koupání v Dunaji, metropole nabízí ochlazovací parky se ,stromy‘ vyrábějícími mlhu. V nich se mohu lidé ovlažit, ačkoliv často jen posedávají v okolí a užívají si chladnějších teplot, které tyto stromy přinášejí. Děti si pak hrají v městských bazénech nebo pobíhají přes různé vodní prvky. Ty radnice v nejžhavějších dnech rozmisťuje po celém městě, třeba i na oblíbeném náměstí Karlsplatz.

Vídeň má také obrovské množství vodních pítek, v metropoli s 1,9 miliony obyvatel jich je více než 1100. Právě to je podle odborníků důležité pro prevenci nemocí souvisejících s horkem. „Klimatizace může znít jako rychlé a snadné řešení. Není to však dlouhodobě udržitelné kvůli neobnovitelným zdrojům energie a odpadnímu teplu, které z jednotky vychází. Proto musíme přemýšlet o tom, jak zajistit větší proudění vzduchu a využít vodní prvky. Přírodní řešení jsou pro extrémní vedra často ta nejlepší,“ řekla CNN Kathy Baughmanová McLeodová z nadace Adrienne Arsht – Rockefeller Foundation.

Abú Dhabí

Teploty v Abú Dhabí se mohou vyšplhat i přes 50 stupňů Celsia, což z něj dělá jedno z nejžhavějších obydlených míst na Zemi. Klimatizace je ve městě považována za nutnost a lidé tráví uvnitř hodně času. Před jejím zavedením si ale místní obyvatelé vystačili se starou arabskou chladicí technikou mašrabíja. Ta označuje typické mřížky, které rozptylují sluneční světlo a udržují budovy chladné, aniž by jej zcela blokovaly. Jsou navrženy tak, aby podporovaly vánek a zabránily přímému slunečnímu záření dopadat do interiéru budovy.

Místo pole střecha parkoviště. V Singapuru vznikají farmy uprostřed městských zástaveb

Mašrabíja se nyní vrací do popředí, ovšem s moderním nádechem. Budovy Al Bahar Towers s 25 patry jsou zahalené do více než tisíce šestiúhelníkových stínidel se senzory, které jim umožňují reagovat na sluneční svit. Po dopadu paprsků se stínidla rozvinou jako deštník a zabrání tak horku dostat se přímo ke stěně budovy. Bez podobných opatření by vnější strana věží mohla dosáhnout teploty až 90 stupňů. Podle architektů tato technika pomohla snížit využití klimatizace o rovnou polovinu.

Sevilla

Poměrně netradiční způsob boje s vysokými teplotami zvolili v hlavním městě španělské Andalusie. Jednotlivé vlny veder tam nově dostávají jména podobně jako u bouří či hurikánu. Podle radnice si díky tomu lidé uvědomí, že vysoké teploty jsou opravdu nebezpečné a že je třeba jim věnovat pozornost. Kromě toho ale Sevilla pracuje na novém systému kategorizace veder. Cílem je vyhnout se nesrozumitelným vědeckým popisům a varovat lidi podle závažnosti hrozby pro jejich zdraví.

Atény

V Aténách se pro snížení teploty rozhodli využít Hadriánův akvadukt, který byl postaven ve druhém století před naším letopočtem a mnoho let sloužil pro zásobování města pitnou vodou. Dnes akvaduktem protéká 800 tisíc metrů krychlových odpadní vody, s níž má město velké plány. Už brzy by měla být použita pro zavlažování nových zelených pásů, které budou vybudovány kolem dvacetikilometrového akvaduktu, což by mělo pomoci odvést teplo z okolních oblastí. Kromě toho má voda sloužit i pro provoz mlžných fontán.

Medellín

Pro ochlazení vnitrozemských lokalit jsou efektivní volbou parky. Druhé největší kolumbijské město Medellín svým oceňovaným projektem Zelené koridory vytvořilo metropoli plnou všudypřítomného stínu. Pavučině podobná síť proměnila 18 silnic a 12 vodních cest na svěží zelené cyklistické pruhy a chodníky, které spojují městské parky s dalšími často navštěvovanými místy.

Historickým Benátkám by mohly před potopením pomoct ,létající‘ elektročluny ze Švédska. Jejich zavedení je ale zatím v nedohlednu

Teploty v těchto oblastech a jejich okolí klesly zhruba o tři stupně Celsia a úředníci doufají, že do roku 2030 by se toto číslo mohlo ještě o dva stupně zvýšit. Zelené koridory ale nejsou jedinou taktikou města. Od roku 2019 Medellín vysadil přes osm tisíc stromů a přes 350 tisíc keřů. Využívá také oblast pod nadzemní linkou metra ke sběru dešťové vody. Ta je zachycována do potrubí, z něhož se zalévají zelené pásy.

Miami

V největším městě Floridy vyřešili specifický problém, kterým byly přehřáté autobusové zastávky. Ty neposkytovaly téměř žádný stín, což z čekání na příští spoj udělalo doslova peklo. Radnice proto vytvořila manuál, který popsal, jaké stromy proti vedru fungují nejlépe a kam je zasadit. Nakonec ve městě vzniklo 71 zastávek, na nichž je díky stromům teplota výrazně menší než v jejich okolí.