Tak nám ten Přemysl dooral. Genetika otevírá dveře spekulacím o původu knížat - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Tak nám ten Přemysl dooral. Přemyslovci mohli pocházet z Francie

,
Tak nám ten Přemysl dooral. Přemyslovci mohli pocházet z Francie
Zdroj: Archiv

Zachovalá genetická stopa z kostí knížete Oldřicha ukazuje na původ z Francie. Praotcem knížecího rodu nebyl bájný slovanský oráč Přemysl, jedním z „podezřelých“ je kupec Sámo.

Přítomnost bývalé francouzské královny Emmy v Praze, nález ztracených synů knížat Boleslava I. a II., ale i blahobytný životní styl prvních českých knížat. To jsou některá ze zjištění, která se podařilo prokázat týmu vědců pod vedením Jana Frolíka z Archeologického ústavu Akademie věd. Náročný projekt začal před sedmi lety a zpracování výsledků ještě několik let potrvá.

Podle Frolíkových slov bylo cílem nového výzkumu posoudit kosterní pozůstatky z dob prvních Přemyslovců moderními metodami. Tedy s využitím genetických informací, radiokarbonového datování i výskytu izotopů stroncia v zubech. Můžeme se tak dozvědět nejen to, odkud tehdejší panovníci i prostí lidé pocházeli, ale třeba i to, čím a jak se stravovali.

Z výzkumu vzešlo několik překvapení. Ukazuje se, že DNA Přemyslovců děděná v mužské linii odpovídá více západoevropskému než slovanskému původu. Archeologové a další spolupracující vědci se nechtějí pouštět do žádných spekulací, my novináři si je dovolit můžeme.

 Legendární kupec Sámo
Legendární kupec Sámo

Genetika může znovu otevřít dveře spekulací. Téměř jistě se vrátí do hry teorie, podle níž Přemyslovci mohli být potomky legendárního kupce Sáma, který někdy okolo roku 623 přišel z Francie a založil první slovanský stát ve střední Evropě. Ten se sice rozpadl, ale dětí a vnuků měl zřejmě dost. Zdá se, že z této linie mohla pocházet pozdější moravská a česká knížata.

Praotec nebyl oráč

Použitelnou genetickou stopu se podařilo získat z kostí knížat Spytihněva a Oldřicha. Testy určily haploskupinu R1b. Nejlepší data se podařilo získat z ostatků Oldřicha, o kterém se lze dozvědět i to, že měl světlé vlasy a modré oči.

Výsledek testu je to docela překvapivý. Typicky slovanskou haploskupinou chromozomu Y – tedy genetické informace, která se dědí z otce na syna – je R1a. Haploskupina R1b je typická spíše pro západní polovinu Evropy. Genetická stopa, jakou vědci zjistili u knížete Oldřicha, se dnes nejčastěji objevuje u obyvatel střední a jižní Francie.


Neříkají vám nic řeči o slovanské vzájemnosti a bratrství s Rusy? Není divu. Svým původem máme blíže k Němcům a Rakušanům. Čtěte více v eseji:

Česká genetická směska

 Ilustrace k eseji Česká genetická směska


Kupec Sámo není jediným podezřelým. Před sedmi lety proběhla řadou českých médií spekulace, že rodokmen Přemyslovců nezačíná u bájného oráče ze Stadic, ale je třeba hledat vazby na raně středověké prominenty z franckého či německého prostředí.

Jistým překvapením skončil i výzkum ostatků velmože pohřbeného na třetím nádvoří Pražského hradu. Podle genetického testu i zastoupení izotopů stroncia v zubech to zřejmě byl vikingský válečník pocházející z oblasti Baltského moře. Pohřben byl někdy koncem devátého století. Výzkum v Praze tedy odhalil to, co vzešlo i z jiných podobných studií v zahraničí. Tedy že migrace na dlouhé vzdálenosti nebyla v raném středověku ničím výjimečným.

Nález ztracených synů

Díky novým metodám výzkumu se zřejmě podařilo odhalit i to, komu patří ostatky v hrobech K1 a K2 v objektu zaniklé rotundy svatého Víta. Emanuel Vlček tipoval prvního křesťanského panovníka Bořivoje, další badatelé sázeli na knížete Boleslava I. To by mělo jistou symboliku. Lidé, kteří se šli poklonit památce svatého Václava, by v tom případě chodili po hrobě viníka jeho předčasné smrti.

S přihlédnutím k dnešním znalostem se zdá, že oba původní favorité jsou ze hry. Nebožtíkovi z hrobu K1 bylo kolem 40 let, Boleslav I. se dožil šedesátky. Bořivoj zemřel dávno před dokončením rotundy. „Když poskládáme fakta, nejpravděpodobnějším kandidátem je nejstarší Boleslavův syn, který zemřel dříve než otec, a proto nikdy nevládl. V hrobě K2 zřejmě leží jeho manželka, protože podle analýzy DNA náleží kosti ženě,“ říká Jan Frolík.


Matriarchát: ztracený ráj, nebo hudba budoucnosti?

 Matriarchát: ztracený ráj, nebo hudba budoucnosti?


Německé kroniky připomínají nejmenovaného Boleslavova syna již v roce 950, kdy byl obklíčen na hradě Nova. Nabízí se i souvislost s tajemným vévodou Vokem, jehož úmrtí v roce 968 bez dalších podrobností uvádí kronikář Kosmas. Boleslav II. musel být mladším synem, nebo dokonce až vnukem Boleslava I.

Další překvapení se týká hrobu číslo 102, nacházejícího se v kapli Panny Marie v ženském klášteře u baziliky svatého Jiří. Historici logicky dovozovali, že na tomto čestném místě musela být pohřbena první abatyše Mlada, dcera Boleslava I. Jenže profesor Emanuel Vlček v 80. letech zjistil, že se jedná o kosti mladé ženy ve věku 18 až 20 let. Abatyše Mlada se přitom měla dožít až třikrát vyššího věku.

 Poloha hrobů K1 a K2
Poloha hrobů K1 a K2

Následně se vyrojila řada spekulací, kdo by to mohl být. Podle jedné teorie se mohlo jednat o dosud neznámou manželku knížete Václava. „Podle našich výsledků to byl muž. Ještě o tom s kolegy diskutujeme, ale nejpravděpodobnější se nám zdá vysvětlení, že se jedná o Václava, čtvrtého a nejméně známého syna Boleslava II. O něm víme jen to, že zemřel mlád,“ nabízí své vysvětlení Jan Frolík.

Sběr ulit u Canossy

Největší soubor hrobů raných Přemyslovců lze nalézt v areálu Jiřského kláštera. Dodnes však není jasné, ke komu některé kostry přiřadit. Díky novému výzkumu se zdá být potvrzené, že hrob číslo 98 patří knížeti Boleslavu II., vládnoucímu v letech 972 až 999. Nedaleký hrob 92 s posmrtně naporcovanou kostrou pak ukrývá ostatky knížete Oldřicha. Tedy toho, který se dle dávných kronik a legend zapletl s venkovskou pradlenou Boženou.

Spolu s Oldřichem se v hrobě nacházejí kosti ženy ve věku okolo 60 let. Jan Frolík s kolegy tipují, že našli důkaz o existenci tajemné královny Emmy, která se po odchodu z Francie provdala za Boleslava II. Známe ji díky skromným zmínkám v dávných kronikách, ale i díky stříbrným denárům s nápisem Emma Regina. Dlouho však chyběl důkaz, že se jedná o totožnou osobu s bývalou francouzskou královnou.

 Tajemný velmož z hrobu K1. Kníže Bořivoj ani Boleslav I. to zřejmě nebyl. Archeologové nyní tipují, že se jednalo o nejstaršího Boleslavova syna, který zemřel dříve než otec
Tajemný velmož z hrobu K1. Kníže Bořivoj ani Boleslav I. to zřejmě nebyl. Archeologové nyní tipují, že se jednalo o nejstaršího Boleslavova syna, který zemřel dříve než otec.

Emma pocházela z italského královského rodu, narodila se zřejmě v roce 948. „V době, kdy jí rostly zuby, žila na hradě Canossa a pak v Pavii v severní Itálii. Loni jsme podnikli výlet do Canossy a nasbírali tam šnečí ulity. Stroncium se v nich totiž ukládá podobně jako v zubech. Původ ženy z hrobu 92 nám vyšel jednoznačně – severní Itálie,“ uzavírá pátrání Frolík.

Po více než tisíci letech lze samozřejmě zjistit jen zlomek informací. Podle Frolíka k tomu přispěla také půda pod Pražským hradem. Ta je poměrně agresivní a pozůstatky zemřelých likviduje rychleji, než je běžné. Problémy způsobila i nevhodná metoda konzervace kostí v 70. a 80. letech, která z kosterních pozůstatků smazala genetické i jiné stopy.
¨

 Nálezy v bednách od banánů. Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd ČR vedl nedávný výzkum koster moderními metodami. Jeho kancelář je nyní plná beden s kostmi „běžné“ populace, která žila v Čechách před zhruba tisíci lety
Nálezy v bednách od banánů. Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd ČR vedl nedávný výzkum koster moderními metodami. Jeho kancelář je nyní plná beden s kostmi „běžné“ populace, která žila v Čechách před zhruba tisíci lety.

Porce masa pro knížete

Díky novým metodám lze odhalit i to, zda zkoumaný nebožtík jedl dostatek masa, nebo byl odkázán na cereální stravu. Výsledek byl tentokrát předvídatelný. „Vyšlo nám, že Přemyslovci byli živeni nejlépe ze všech, dopřávali si hodně masa včetně ryb. Nejlépe se zřejmě stravoval kníže Oldřich. Bohužel zatím neumíme poznat, jak hojně se ve stravě vyskytovaly ovoce a zelenina,“ říká Jan Frolík.

Zdá se, že se naši dávní vladaři těšili dobrému zdraví. Například nejstarší Boleslavův syn z hrobu K1 podle zjištění archeologů neměl žádný zubní kaz a za života nepřišel ani o jeden zub. Prostí lidé takové štěstí neměli. Při mletí obilí se totiž do mouky dostávaly jemné úlomky kamene, které dávným obyvatelům Čech devastovaly zuby.


Co nás bude živit? Devět miliard lidí může pomoci nakrmit genetická editace potravin

 Sklizeň - ilustrační foto


Vedle zkoumání kostí elit z Pražského hradu se archeologové zaměřili i na běžné obyvatele Prahy a také na vesničany, přesněji řečeno na nebožtíky ze starých pohřebišť v Žabonosech na Kolínsku, v Lažanech v Železných horách a z areálu zaniklého podlažického kláštera na Chrudimsku. Genetický test určil, že dva muži pohřbení v Podlažicích mají ještě dnes – po téměř tisíci letech – známého potomka. Je jím jistý pan Duschanek žijící v Bavorsku, jehož předkové odešli z Chrudimska v 19. století.

S podobnými hrátkami je dnes už bohužel konec. Kvůli novému zákonu o GDPR je od konce května mimo provoz mezinárodní web Ysearch.org, na kterém lidé mohli srovnávat své genetické údaje se záznamy stovek tisíc lidí z celého světa. Zda někde mezi námi ještě žijí potomci přemyslovských knížat, se tak už nejspíš nikdy nedozvíme.

Když smrt neznala slitování: záznamy z kronik jsou dokonalou anatomií neúrody a hladu

 Spása. „Přečerpávání“ sovětského obilí z širokorozchodných ruských vagonů do československých (Čierna nad Tisou, 1947)

Dále čtěte:

Svatý Václav: víc smolař než světec

Zima se blíží aneb Stručná historie vikingské kolonizace Grónska

Tajemství pravěku: Evropané nebyli otrhaní chudáci

Tajemství pravěku: Evropané nebyli otrhaní chudáci