Neznámé války na Wikipedii. Editoři se roky perou o hesla, třetina sporů se nikdy nevyřeší - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Neznámé války na Wikipedii. Editoři se roky perou o hesla, třetina sporů se nikdy nevyřeší

,
Neznámé války na Wikipedii. Editoři se roky perou o hesla, třetina sporů se nikdy nevyřeší
Zdroj: Profimedia.cz

Třetina diskuzí mezi editory na Wikipedii skončí nevyřešena, vyplývá ze studie technologického institutu v Massachusetts. O některá hesla se vedou po mnoho let vytrvalé souboje – například o to, zda článek, který se týká kukuřice, má být v angličtině pod názvem corn nebo maize.

Největší internetová encyklopedie Wikimedia je spravována sítí dobrovolníků. Jde většinou o nadšence, kteří tráví spoustu svého volného času, aby se ujistili, že informace, které mají denně okolo čtvrt miliardy zobrazení, jsou přesné a aktuální.

Většina z článků v angličtině, 77 procent, je přitom spravována jen 1 procentem editorů. Někteří z nich jsou natolik pohlceni svým koníčkem, že vedou dlouhé spory o to, jaký výklad by měla mít jednotlivá hesla. Pokud editoři nesouhlasí s nějakou formulací, diskutují pod článkem na stránce Talk. Pokud se neshodnou, mohou otevřít Request for Comment (RfC – žádost o připomínku). Pak mají debatovat o možné úpravě. Rozsoudit by je měl neutrální editor.

Vědci z Technologického institutu v Massachusetts (MIT) představili studii, podle které třetina těchto sporů v rámci RfC zůstane nevyřešená. Často je opuštěna kvůli „vyčerpání“ editorů. Od roku 2011 do roku 2017 tým z MIT sledoval 7316 takových diskuzí a ptal se i aktivních editorů, kteří na tyto otázky odpovídají, proč nedošlo k uzavření těchto debat.

57 procent z těchto RfC je uzavřeno, ze zbylých 43 procent jich byly čtyři pětiny opuštěny bez výsledku a už se k nim nikdo nevrátil. Jedná se tedy o třetinu všech diskuzí. Podle editorů se většinou jedná o špatně formulované stížnosti, které napsali nezkušení diskutéři. Často šlo také o to, že jednotliví editoři měli mezi sebou nevyřízené účty z editací předchozích hesel a dalšími stížnostmi chtěli sabotovat vytvoření další položky.

Není vůle uzavřít složité diskuze

Také docházelo k vytváření falešných účtů, aby editoři měli na své straně více hlasů. Nebo k „lanaření“ ostatních editorů, aby se přidali na jejich stranu. „Nedostatek lidí způsobuje, že není vůle uzavřít jednotlivé diskuze, zejména ty, které jsou složité a dlouhé,“ vysvětlila Amy Zhangová, která studii na MIT vedla. Vědci vyvinuli nástroj Wikum, který má pomoci editorům některé diskuze rozsoudit. Mohou pozvat k debatě více lidí, aby se dokázali dobrat k cíli.

„Některá zjištění studie přesahují Wikipedii a mohou se uplatnit i na jiné diskuze,“ komentoval studii profesor Robert Kraut z Carnegie Melon Univestity, který se specializuje na vztahy mezi počítači a lidmi. Studii ocenil i Dario Taraborelli, šéf výzkumu Wikipedia Foundation, která encyklopedii provozuje. Vysvětluje, proč některé diskuze jsou neefektivní a předpojaté. Nastoluje to také otázku, jak tyto debaty více otevřít novým editorům.

Například spor o heslo kukuřice, se v angličtině táhne přes deset let. Editoři se nemohou shodnout, zda má být po názvem „corn“ nebo „maize“. Podobně nekonečný spor se táhne o znění hesla neurotičnost, zejména o to, zda je běžnější pro ženy nebo muže.

Dále čtěte:

Žena odnikud? Kanadskou nobelistku Stricklandovou neznala ani Wikipedia

Umělá inteligence se vymyká kontrole, varuje kanadský vědec

Facebook vypnul své roboty. Přestal jim rozumět

 Umělá inteligence, ilustrační foto

Ohodnoťte tento článek
Diskuze