Každý pátý šéf firmy v USA je psychopat, tvrdí studie - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Každý pátý šéf firmy v USA je psychopat, tvrdí studie

,
Každý pátý šéf firmy v USA je psychopat, tvrdí studie
Zdroj: Profimedia.cz

Probojovat se na vrchol pomyslného firemního potravního řetězce vyžaduje ostré lokty a v některých případech i notnou dávku psychopatie. Z amerických výkonných manažerů v dodavatelském sektoru je podle aktuální studie „na hlavu“ každý pátý. Pro úspěch ve firmě žádný problém…

„Existují dva druhy psychopatů. Ti neúspěšní sedí v kriminálech, ti úspěšní v čele správních rad,“ říká František Koukolík, odborník na problematiku psychopatů a deprivantů, v jedné ze svých přednášek volně dostupných na YouTube.

Jeho teorii nahrává aktuální studie Nathana Brookse, forenzního psychologa australské Bond univerzity. Spolu s kolegy ze San Diega Brooks zkoumal 261 jednotlivců pohybujících se ve vyšším managementu amerického dodavatelského sektoru. Podle jeho zjištění by celých 21 procent z nich splňovalo diagnostická kritéria pro soudobou užší definici psychopatie (antisociální poruchu osobnosti) .

Vzhledem k nízkému reprezentativnímu vzorku je obtížné brát Brooksova data za směrodatná. „Já na tyhle nesmysly nevěřím. Kdo ty lidi vyšetřoval? Podle čeho tak soudí? Jen že se někomu nelíbí, co dělají a jak se mají,“ vyjadřuje se skepticky pro Euro.cz psychiatr a bývalý prezident Asociace evropských psychiatrů Cyril Höschl.

Podle Höschla se nejasnosti skrývají již v samotné terminologii. „Poruchou osobnosti trpí v celosvětovém průměru 6 – 9 procent populace, jiné studie udávají i vyšší údaje (10 – 15 procent),“ odkazuje Höschl k dříve užívané širší definici psychopatie, která za ni považovala všechny patologické osobnostní odchylky.

Studii australských vědců se však nabízí srovnání s obdobným průzkumem amerického novináře Jona Ronsona, podle nějž jsou psychopati na vedoucích pozicích amerického byznysu zastoupeni čtyřmi procenty (tedy více než pětkrát méně).

Psychopati podle odborníků prahnou po vrcholových funkcích v politice a byznysu.
Psychopati podle odborníků prahnou po vrcholových funkcích v politice a byznysu.

Morálka? Pro psychopaty „země neznámá“

Oproti obvykle udávané jednoprocentnímu výskytu psychopatů v běžné populaci je i čtyřprocentní číslo poměrně alarmující. „Pro psychopaty je firemní úspěch hrou, ve které usilují o dominanci nad druhými. Chovat se amorálně jim v takovém případě nečiní nejmenší potíže,“ říká Brooks. „Jejich motivací je dostat se tam, kam chtějí. Za tímto účelem se často snaží vyvolat chaos a poštvat lidi proti sobě,“ dodává.

Definice psychopata
V širším významu byli v minulosti za psychopaty považováni všichni lidé, kteří trpěli nějakou patologickou osobnostní poruchou. Toto pojetí z psychiatrie téměř vymizelo.

V současné době se za skutečné psychopaty považují pouze lidé trpící antisociální poruchou osobnosti. František Koukolík definuje ještě takzvané deprivanty, poloviční psychopaty, kteří z nějakého z psychologických, biologických či sociokulturních důvodů nedosáhli normality v citové oblasti. Hlavním motivem jejich počínání je bažení po moci.

Mezi znaky psychopatů patří podle Frantička Koukolíka velikášství, sebepřeceňování, patologická lhavost a výjimečná schopnost manipulovat druhé. V obecném rámci se jako psychopat obecně chápe jednotlivec, kterému se nedostává některé z typicky lidských vlastností jako empatie, lítost či pocit sounáležitosti.

Nejlepší šéf? Psychopat

„Zajímavou otázkou může být to, jestli psychopatie může sama o sobě při úspěchu ve firmě představovat pozitivní faktor,“ zamýšlí se Jon Ronson. V krátkodobém horizontu mohou podle něj psychopati často být výborní nadřízení. Americký psycholog Robert Hare zaměřující se na psychologii zločinu však varuje: tam, kde chybí empatie a lidskost, se vždy otevírá prostor pro „zlovolné“ a „bezohledné“ amorální chování.

Empatie a lidskost však v dravčím americkém kapitalismu často ve firemním prostředí nedostávají dostatečný prostor. Podle Brookse náboroví specialisté při výběru zaměstnanců mnohdy jednostranně upřednostňují profesionální kvality nad osobními a charakterovými vlastnostmi.

Americkou volební kampaň ovládly iracionalita. Čtěte:

Hillary je prý šílená. Sveze se Trump na vlně konspirací?

 Hillary Clintonová s Timem Kainem, kandidátem na viceprezidenta (Zdroj: čtk)

Velkým firmám však bezskrupulózní obchodní jednání může svědčit. Ukázkovým příkladem psychopatického chování je podle Breeny Kerrové, autorky online časopisu Hustle, rozhodnutí bývalého šéfa Turing Pharmaceuticals Martina Skhrelliho o navýšení cen léku proti HIV o pět tisíc procent. Cena jedné tablety Derapinu se tak v roce 2015 vyšplhala z třinácti a půl dolaru na 750.

Dalším příkladem je Al Dunlap, výkonný ředitel společnosti Scott Paper, amerického producenta sanitárních výrobků. V roce 1994 Dunlap, pro svůj přístup přezdívaný „motorovka“, vyhodil 35 procent svých zaměstnanců, a tím se mu povedlo skokově navýšit cenu akcií společnosti o 225 procent. Co se týče jeho osobních preferencí, podle své první manželky si Dunlap nejvíce užíval formální procedury spojené s vyhazovy.

Moc nad druhými působí podle Koukolíka na psychopaty jako droga. Mozek se časem stává rezistentní a vyžaduje stále více. Není proto divu, že desítka profesí, o které mají psychopati podle psychologa oxfordské univerzity Kevina Duttona největší zájem, zahrnuje kromě manažerů i právníky, chirurgy a policisty. A v jakých povoláních podle něj na psychopata téměř nenarazíte? Nejmenší zájem mají o práci zdravotní sestry, lékaře, učitele, výtvarníka či pracovníka charity.

Je Trump duševně zdráv? Studie tvrdí, že nikoliv:

Trump může být větší psychopat než Hitler, tvrdí studie

 Donald Trump představuje svůj ekonomický program

Dále čtěte:

Šéf FBI radí: Zakrývejte si webkameru

V Argentině objevili jeden z největších meteoritů na Zemi


Ohodnoťte tento článek
Diskuze