Jedno zrnko měsíčního prachu nám poví daleko víc než astronaut, který tam osobně byl, říkají vědci - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Jedno zrnko měsíčního prachu nám poví daleko víc než astronaut, který tam osobně byl, říkají vědci

,
Jedno zrnko měsíčního prachu nám poví daleko víc než astronaut, který tam osobně byl, říkají vědci
Zdroj: Shutterstock

Projít se po povrchu Měsíce se doposud poštěstilo jen dvanácti vyvoleným lidem. Posledním člověkem, jenž zde zanechal své stopy, byl Eugene Cernan – Američan s československými kořeny, který se na tento jediný přirozený satelit Země dostal v rámci mise Apollo 17. A právě materiál, jenž on a jeho další dva kolegové před dlouhými 48 lety dopravili zpět na domovskou planetu, je nyní skupinou vědců pomocí dosud nevídané techniky podrobován zevrubné analýze, která má prozradit více o jeho historii.

Posádce Apolla 17 se z Měsíce na Zemi podařilo přivézt více než 110 kilogramů hornin. Část z nich teď NASA poskytla týmu složeného z vědců z chicagského muzea Field a také ze Severozápadní a Purdeovy univerzity pro účely dalšího výzkumu.

„Analyzujeme kameny z vesmíru, atom po atomu,“ cituje web CNN Jenniku Greerovou, studentku doktorského programu na Chicagské univerzitě pracující pro zmíněné muzeum. „Je to poprvé, co je měsíční vzorek takto studován. Používáme techniku, o které mnoho geologů dokonce ještě neslyšelo.“

Tato technika, známá jako atomová tomografie, najde běžně uplatnění v rámci takzvaných materiálových věd, které se mimo jiné zabývají například výzkumem vlastností nanovláken. Jako taková spočívá ve využití (laserového) paprsku nabitých atomů, který do povrchu prachového zrnka vyřeže špičku o šířce několika málo stovek atomu.

„Mohli bychom použít výraz ‚nano-tesařina‘,“ říká další z členů výzkumného týmu Philipp Heck. „Stejně jako tesař tvaruje dřevo, děláme to my v nano měřítku s minerály.“

Metoda téměř vždy odhalí něco nového

A proč vlastně skupina vědců kolem Greenové a Hecka zvolila ke svému zkoumání právě takto netradiční přístup?

„Tuto techniku můžeme aplikovat na vzorky, které nikdo nikdy nestudoval. Máte téměř garantováno, že najdete něco nového nebo nečekaného. Tato technika má velmi vysokou citlivost a rozlišení, takže nejdete věci, které byste jinak nenašli, a využijete přitom jen malý kousek vzorku,“ vysvětluje Heck.


NASA od nového robota očekává nalezení života na Marsu. Obává se reakce lidstva

Vizualizace roveru Mars 2020

„Brzy se budou na Zemi vracet mise jako Hajabusa 2 a OSIRIS-REx – nepilotovaná vesmírná plavidla, která sbírají maličké kousky asteroidů. A toto je technika, která by na to, co přivezou zpět, měla rozhodně být aplikována, protože z materiálu využije jen velmi málo, ale dokáže nám sdělit tolik informací,“ zdůrazňuje s tím, že porovnání výsledků získaných prostřednictvím atomové tomografie se snímky z vesmírných teleskopů pomůže vědcům lépe pochopit, co skrze tyto dalekohledy vidí, ve chvíli, kdy žádné vzorky nebudou k dispozici.

Zrnko jako kronika s miliony let dlouhou historií

Vzhledem k tomu, že Měsíc jako takový nemá na rozdíl od Země žádnou atmosféru, musí jeho povrch čelit značnému množství negativních vlivů, které jsou na naší planetě do velké míry právě díky jejímu plynnému obalu limitovány. V důsledku dopadů menších i větších meteoritů, působení slunečního větru, kosmického záření a dalších rozmarů vesmírného počasí se jeho povrch, respektive půda v průběhu času značně proměňuje.

Jak web CNN zdůrazňuje, její spodnější vrstvy jsou ve srovnání s těmi svrchními úplně jiné, díky čemuž jsou tak schopny zodpovědět řadu důležitých otázek o jeho historii.       

„Je důležité porozumět těmto materiálům v laboratoři, abychom pochopili, co vidíme, když se díváme skrze teleskop. Díky něčemu takovému chápeme, jaké prostředí na Měsíci panuje. Řekne nám to toho daleko víc než astronaut, který se po Měsíci prochází. Toto malé zrnko v sobě uchovává miliony let historie,“ nadšeně popisuje Greerová a na závěr vybízí: „Abychom vesmírnému počasí porozuměli, musíme se dostat i na jiná místa a objekty (na Měsíci), stejně jako tak činíme na Zemi, když zkoumáme písek na pouštích nebo vrchní část půdy v horských oblastech.“

A pokud vše půjde podle plánu, již brzy by se toto její přání mohlo naplnit. Zpět na Měsíc by se totiž Američané měli v rámci mise Artemis vrátit již během nadcházejících čtyř let.

Čtěte také:

Caterpillar má těžit na Měsíci suroviny pro výstavbu americké mise

Před 50 lety člověk poprvé stanul na Měsíci. Nyní si pohrává s myšlenkou těžit na něm vzácné kovy

NASA chce na Marsu zapíchnout jen americkou vlajku. Spolupráci s Čínou vylučuje

    

Ohodnoťte tento článek
Diskuze