Tři tisíce obětí, obří finanční ztráty, nová bezpečností opatření i zničená úroda. 11. září změnilo nejen leteckou dopravu - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Tři tisíce obětí, obří finanční ztráty, nová bezpečností opatření i zničená úroda. 11. září změnilo nejen leteckou dopravu

,
Tři tisíce obětí, obří finanční ztráty, nová bezpečností opatření i zničená úroda. 11. září změnilo nejen leteckou dopravu
Zdroj: Depositphotos
  • Při útocích teroristů z organizace Al-Káida na New York a Washington zemřely 11. září 2001 přibližně tři tisíce lidí

  • Akcie Boeingu, jehož letouny byla akce provedena, se vzápětí propadly o 10 procent. Souhrnná hodnota podniků, jejichž akcie byly tehdy kotované na americké burze, se během inkriminovaného týdne snížila o zhruba 1,4 bilionu dolarů

  • V důsledku útoků a propadu poptávky po cestování letadlem zemřelo při dopravních nehodách na amerických silnicích v následujících pěti letech až o 1200 lidí víc než obvykle

  • Po 11. září musejí být dveře kokpitu neprůstřelné a během letu neustále zamčené. Přibylo i takzvaných leteckých maršálů – ozbrojených policistů na palubách letadel, kteří jsou v případě nebezpečí připraveni zasáhnout

Asi všichni, kdo jsme se narodili nejpozději v první polovině devadesátých let, si pamatujeme, co jsme zrovna dělali v úterý odpoledne 11. září roku 2001, když v televizi přerušili pravidelné vysílání a začali nám ukazovat, co se aktuálně odehrává v New Yorku, Washingtonu a Pensylvánii. Teroristické útoky ve Spojených státech tehdy doslova změnily celý svět a jejich důsledky jsou patrné dodnes. Zářným příkladem budiž nedávná evakuace z Afghánistánu, kam vojska USA a NATO vstoupila před dvaceti lety právě ve snaze vypátrat strůjce útoku.

Velký dopad ale 11. září mělo také na samotnou leteckou dopravu. Bezprostředně poté, co dvojice letounů narazila do věží Světového obchodního centra (WTC), respektive do budovy Pentagonu, kde sídlí americké ministerstvo obrany, byla všechna letadla nacházející se ve vzdušném prostoru Spojených států uzemněna. Akcie Boeingu, výrobce čtyř strojů (dva B757, dva B767), kterých teroristé ke spáchání hrůzného činu vedoucího ke smrti bezmála tři tisíce lidí využili, se vzápětí propadly o pětinu. Celkový rozsah finančních škod na sektor komerční letecké dopravy byl však o poznání větší a trval mnohem déle.

V prosinci už budeme znovu létat za hranice. A příští rok dojde i na obří A380, vzkazuje šéf australských aerolinek Qantas

Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) před patnácti lety vypočítalo, že americké aerolinky přišly na domácím trhu mezi roky 2001 až 2006 v návaznosti na propad poptávky způsobený 11. zářím ročně v tržbách o 10 miliard dolarů. V srpnu před dvaceti lety přepravily tamní společnosti podle Investopedie rekordních 65,4 milionů cestujících, zpět na toto číslo se pak dostaly až v červenci roku 2005. První čtyři pět měsíců po útocích byla poptávka po letecké dopravě v USA dokonce nižší o více než 31 procent.

Rekordní propad newyorské burzy

Dopady teroristického činu pocítily rovněž ostatní americké firmy. A to i takové, které s odvětvím letecké dopravy nemají pranic společného. V důsledku 11. září totiž značně poklesly jednotlivé akciové indexy. Newyorská burza cenných papírů (NYSE) odepsala následující den 7,1 procenta, což značilo v té době její největší ztrátu za pouhých 24 hodin v historii.

Samotný index Dow Jones ztratil do konce inkriminovaného týdne procent čtrnáct, zatímco Standard and Poor’s (S&P) 11,6 procenta. Analytici spočítali, že celková hodnota amerických podniků kótovaných na newyorské burze se během těchto pěti dní snížila o 1,4 bilionu dolarů.

Odklizení trosek obou věží WTC a dalších poškozených budov na místně známém jako Ground Zero přišlo tamní daňové poplatníky na 750 milionů dolarů.

Skenery existovaly už dříve, neprůstřelný kokpit nikoliv

Letecká doprava se v souvislosti s 11. zářím změnila též po bezpečnostní stránce. Ne však tak, jak by si mnozí možná mohli myslet. I když je pravdou, že – jak připomíná třeba CNN – dříve americkým cestujícím stačilo, aby se na vnitrostátní let dostavili třeba jen 20 minut před nástupem na palubu a že něco takového je nyní absolutně nemyslitelné, kvůli skupině 19 teroristů z Al-Káidy doznaly bezpečnostní procesy na samotných letištích změn jen pramálo.

„Zkušenosti z těchto událostí vedly především k hlubší shodě na tom, jak mezinárodní společenství přistupují k terorismu jako celku,“ potvrdila redakci Euro.cz mluvčí Letiště Václava Havla Kateřina Pavlíková.

Žebříček dvaceti nejlepších aerolinek světa doznal kvůli covidu značných změn. Na jeho špici se umístily Qatar Airways

„Významnější dopady měly tyto události na jiné oblasti, které jsou rovněž pro bezpečnosti klíčové, ale nejsou pro cestující tak viditelné. Vznikla celá škála různých opatření, například změny postupů posádek v případě únosu letadla, úpravy konstrukce letadel, nastavení ještě intenzivnější spolupráce bezpečnostních složek při vyhledávání potenciálně rizikových cestujících a postupů případného zakročení vojenských letadel proti uneseným letadlům až po takové kroky, jako je omezení financování terorismu a účinnější spolupráce států při jeho potírání.“

Řečeno jinak, letištní skenery, skrze které musí projít každý pasažér i jeho zavazadlo, existovaly na letištích už dlouho před 11. zářím. Spojovat s teroristy v New Yorku a Washingtonu pak nelze ani pravidlo ohledně maximálního množství tekutiny v příručním kufru. Onen 100mililitrový limit byl zaveden až v reakci na odhalené pokusy o útok pomocí tekutých výbušnin z roku 2006, připomíná namátkou Pavlíková.

Povinnost sundávat si před letištní kontrolou boty se pro změnu vztahuje k incidentu z Vánoc 2001, nikoliv k samotnému útoku na WTC.  Tehdy se osmadvacetiletý Richard Reid pokusil vyhodit do vzduchu letoun společnosti American Airlines pomocí výbušnin, které na palubu propašoval v obuvi. Posádce se jej však naštěstí povedlo včas zastavit.

22 otázek o cestování letadlem, na které chcete i v roce 2021 znát odpověď

Co naopak bezprostředně s 11. zářím souvisí, je zavedení neprůstřelných dveří kokpitu, jež po celou dobu letu musí zůstat zamčené. Ty se staly u všech dopravních letadel standardem během následujících dvou let. Také kapesní nože, nůžky, ba dokonce i pilníky zabalené v zavazadle, které bychom si s sebou chtěli vzít na palubu, jsou od té chvíle naprostým tabu. Koneckonců byly to právě malé odlamovací nožíky na krabice, pomocí nichž tehdy islamisté ony čtyři boeingy společností American Airlines a United Airlines unesli.

V neposlední řadě se rovněž navýšil počet takzvaných leteckých maršálů zejména na dálkových spojích. Jde o speciálně vycvičené policisty, jejichž úkolem je působit jako běžní cestující a dojde-li na nejhorší, zneškodnit teroristy dříve, než se stihnou zmocnit letadla.

Přibylo nehod na silnicích

Pád newyorských dvojčat, respektive jeho okolnosti měl napříč americkou společností i několik na první pohled nesouvisejících následků. Cestování letadlem se obyvatelům USA zdálo najednou nebezpečné, a tak začali častěji usedat za volant. Jenže ani v nich nebyli zcela v bezpečí. Hustší automobilový provoz podle studie Vrindy Kadiyaliové a Daniela H. Simona z Cornellovy univerzity nepřímo způsobil v následujících pěti letech o 1200 úmrtí na silnicích víc, než kdyby k žádným teroristickým útokům nedošlo.

Jiná zpráva vědců ze zmíněné univerzity zase poukazuje na to, že v důsledku zvýšení vládních výdajů na oblasti týkající se výzkumu biochemických zbraní, kyberbezpečnosti či „studia terorismu“ trpěly jiné, neméně důležité obory. S nedostatkem finančních prostředků se v letech po 11. září potýkalo například americké zemědělství. To mimo jiné vyústilo v obří škody napáchané nejrůznějšími druhy hmyzu a dalších živočichů na tamní úrodě, které se jen v roce 2004 vyšplhaly na hranici 120 miliard dolarů.