Kvantové počítače by už za pár let mohly výrazně změnit náš každodenní život. Oproti těm současným totiž budou několikanásobně efektivnější a výkonnější, což bude představovat zásadní přínos zejména pro vědecký výzkum. Odborníci očekávají, že z kvantových výpočtů bude těžit hlavně medicína, umělá inteligence, vědy o materiálech a matematika, kde dojde k rozlousknutí některých velmi složitých početních úloh.
Tato budoucnost je nyní podle BBC o poznání blíže než dosud, jelikož americká technologická společnost Microsoft minulý týden představila zcela nový kvantový čip jménem Majorana 1. Ten ke svému provozu využívá subatomární částici známou jako Majorana fermion, která má výrazně snížit chybovost kvantových výpočtů, což byl dlouho asi ten největší problém jejich rozvoje. I díky tomu nyní odborníci z Microsoftu tvrdí, že výkonných kvantových počítačů bychom se mohli dočkat už za pár let.
Internetové bankovnictví či recept Coca Coly
Nutno podotknout, že vedle značné radosti z dalšího technologického pokroku vzbuzuje rozvoj kvantových čipů v mnoha odbornících i obavy, a to kvůli prolomení stávajících šifrovacích algoritmů. Ty už jsou sice obvykle velmi pokročilé, takže dnešním počítačům by něco takového trvalo tisíce až miliony let, kvantový počítač by ale mohl zmíněný úkol zvládnout během několika minut.
Pokud by k prolomení šifer skutečně došlo, mělo by to samozřejmě zásadní důsledky na mnoho dosud běžných činností, od elektronických plateb až po satelitní komunikaci. V ohrožení navíc mohou být i informace klíčové pro národní bezpečnost, osobní údaje občanů, strategické plány armád, či dokonce duševní vlastnictví. Je totiž jasné, že za získání informací o složení Coca Coly či přesného receptu na kuře z KFC by mnohé konkurenční firmy byly ochotny zaplatit tučnou sumu peněz.
„Cokoliv, co je chráněno zranitelným šifrováním, se může stát snadným cílem pro lidi, kteří budou mít přístup ke kvantovým počítačům,“ shrnul Jon France, který se v neziskové organizaci ISC2 zabývá kybernetickou bezpečností.
Řešení už tu je, bude ale náročné
Ačkoliv by se mohlo zdát, že na vyřešení uvedeného problémů má lidstvo ještě pár let, opak je pravdou. Už nyní se totiž kybernetičtí zločinci mohou pokusit ukrást vládním úřadům či soukromým společnostem zašifrované informace, které rozklíčují až za pár let, kdy získají přístup k dostatečně výkonným kvantovým počítačům.
Dobrou zprávou naštěstí je, že výzkumníci i technologický průmysl už delší dobu pracují na řešení. Loni v srpnu vydal americký Národní institut pro standardy a technologie tři nové standardy takzvaného postkvantového šifrování. Ty mají podle úřadu vést k „zabezpečení široké škály elektronických informací, od důvěrných e-mailových zpráv až po transakce elektronického obchodování“, přičemž všechny společnosti a úřady by na tyto standardy měly přejít co nejdříve.
Dosažení zmíněného cíle bude ovšem podle odborníků velmi složité, jelikož si to vyžádá masivní upgrade prakticky celé technologické infrastruktury. „Když se zamyslíte nad počtem věcí, u nichž je potřeba asymetrické šifrování zavést, jsou to miliardy věcí. Čelíme opravdu velké změně, která přináší problémy,“ doplnil France.
Asi nejvýznamnější komplikace mohou v tomto ohledu potkat zařízení napojená na internet věcí (IoT), jež třeba na rozdíl od počítačového systému či internetového prohlížeče nelze na dálku jednoduše aktualizovat. Takže bude nutné tuto činnost provést přímo na místě, což by mohl být problém obzvláště v geograficky špatně přístupných oblastech. Některá starší zařízení používaná například ve vodohospodářství navíc nemusí být dostatečně výkonná, aby nové standardy šifrování zvládla, což si vyžádá velké finanční náklady na jejich výměnu.
Odborníci se ovšem shodují, že úřady ani firmy v podstatě nemají na výběr. Je totiž velmi pravděpodobné, že současné šifrovací systémy se s příchodem kvantových počítačů stanou zranitelnými, takže přechod na nové standardy je skutečně nevyhnutelný.
