Private equity investice Investování v rámci private equity může být zejména pro středně velké firmy zdrojem financí pro další růst. Pro investory pak cestou k relativně vysokému výnosu. Většímu rozvoji a vzniku private equity fondů ale brání nedokonalé právní prostředí v Česku. Pokud firma potřebuje finanční zdroje pro svůj další rozvoj, často zamíří do banky pro úvěr. Proč ne, ale jsou i jiné cesty. Soukromý investor, který nedisponuje tak obrovskou bilanční sumou jako banka, nicméně má chuť firmě věnovat svůj kapitál a hlavně čas a zkušenosti, může jít alternativní a výnosnější cestou. Vyzná se v oboru a lze využít jeho kontaktů s jinými firmami. Malý zázrak? Nikoliv. Metoda, jejíž název zatím nenašel svou přesnou verzi v češtině – private eguity. Znamená investice do začínajících a expandujících podniků, v Česku známější pod pojmem venture capital. Výnosy se liší podle typů investic Ve většině zemí Evropské unie se tyto termíny chápou jako synonyma. Lze si pod nimi představit jak kapitál investovaný do založení a rozvoje podniku, tak i investice do podniku s cílem zhodnotit ji a následně prodat. Český překlad pojmu venture capital jako rizikový kapitál není zrovna nejšťastnější. Bohužel evokuje cokoliv jiného než solidního investora s ambicí vybudovat dynamicky rostoucí společnost. Private equity představuje střednědobé až dlouhodobé financování poskytované za získání podílu na základním kapitálu podniku, jehož akcie nejsou obchodovány na burze. Ty totiž mají potenciál pro tvorbu hodnoty v budoucnu. Odměnou za investování soukromého kapitálu do vybrané firmy je získání majetkového podílu v ní. Díky tomuto dodatečnému zdroji financí firma více roste a expanduje a původním majitelům i investorovi pak zajistí vysoký výnos při případném prodeji firmy či její části, eventuálně při vstupu na burzu. Výnosy v private equity se liší pro jednotlivé typy investic, a také pro určitá období. V první investiční fázi, která trvá většinou tři roky, vložený kapitál většinou negeneruje zisk. Ziskový začíná být až čtvrtý rok. Podle asociace EVCA (The European Private Equity and Venture Capital Association) dosahuje za posledních 27 let průměrný dlouhodobý roční výnos investic private equity v Evropě u venture kapitálových investic 17 procent. U investic končících prodejem novému majiteli pak 31 procent. V loňském roce byly v Evropě nově založeny private equity fondy v objemu 112 miliard eur, což je o polovinu více než v roce 2005. JAK INVESTOVAT DO PRIVATE EQUITY? 1. přímo
- * • přímá investice do společnosti
• vyšší riziko – investor by měl dobře znát obor
podnikání
- * 2. pomocí fondu
• do investice vstupujete jako „limited partner“
• fond investorovi vložené prostředky spravuje
po dobu cyklu investice a pak mu jeho
prostředky vrátí i se ziskem
3. pomocí fondu fondů
• patří dnes mezi nejvíce využívané způsoby
investování
• jde o zastřešující fond, který spravuje až 25
fondů
• výhodou je, že riziko investice je možné
diverzifikovat
Pramen:CVCA
Nepříznivé právní prostředí
Podle odborníků představuje jednu z největších bariér investování českých institucionálních investorů do private equity český právní rámec. Především z pohledu penzijních fondů a pojišťovacích společností, coby tradičních investorů do private equity ve světě, nevychází hodnocení právního rámce vůbec lichotivě. České právo jim prakticky brání investovat do této třídy aktiv. Pro českého institucionálního investora je totiž investice do private equity z právního pohledu v zásadě nemožná.
„Penzijní fondy a pojišťovny mají poměrně přísná zákonná omezení pro své investice. Tato omezení jim umožňují držet rizikové investice jen minimálně. Penzijní fondy navíc doplácejí na ustanovení, podle kterého případné roční ztráty fondu musí uhradit jeho akcionáři. To by se mohlo projevit zejména v počáteční fázi private equity investice, kdy projekt zpravidla bývá ztrátový,“ upozorňuje Jan Topinka z advokátní kanceláře Havel & Holásek.
Ani ve světě běžné private equity fondy nejsou podle Topinky českým právním řádem zrovna hýčkány. Zřejmě proto zde podle něj působí pouze private equity manažeři a finanční prostředky se kumulují v zahraničí. Pokud se v Česku najde korporátní struktura vyhovující obvyklému obchodnímu modelu private equity fondů, není zpravidla daňově výhodná.
Podle Ondřeje Paláta, analytika Patria Finance, je pro private equity fond typická struktura limited liability partnership, která zhruba odpovídá komanditní společnosti podle českého práva. Její podstatou je existence tzv. general partnera. To je společník s neomezeným ručením, který má na starosti řízení celého fondu. Dále potom mnoho jemu podřízených limited partners, tedy investorů. A právě jejich pozice není v Česku dostatečně právně ošetřena.
EVCA: Dvě minus
Podle metodiky EVCA, která porovnává vytvořené podmínky v zemích Evropské unie pro firmy, investory a manažery v oblasti private equity, dostala Česká republika v celkovém hodnocení známku 2,21, což ji řadí mezi nejhorší spolu s Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem (známka 2 znamená: je třeba zlepšit a známka 3: nevyhovující). „To poukazuje na velmi špatné prostředí pro private equity investice a na nutnou potřebu legislativních změn,“ uvádí Topinka. Optimální prostředí je vytvořeno v Irsku, Velké Británii a Francii; tyto země dostaly známku okolo 1,3.
Oblast private equity v Česku je poměrně mladá, nemá zde tak bohatou historii jako v jiných zemích. První investice byly realizovány počátkem 90. let a hlavními, ne-li jedinými v té době, byli především investoři podporovaní různými vládními podpůrnými programy.
„V počátečním období rozvoje venture capital se odvětví private equity potýkalo s malou informovaností podnikatelů, manažerů ale i bank. Zaregistrovat venture capital fond také nebylo vůbec jednoduché,“ říká Vladislav Jež, prezident CVCA. „První venture capital investice byly realizovány v době, která navazovala na kuponovou privatizaci. Vše, co bylo spojeno s fondy, v té době nevzbuzovalo příliš důvěry“, dodává Jež.
Brzdou je české daňové prostředí
Podle Ondřeje Paláta je možnost firem investovat v oblasti private equity omezena i tím, že neexistuje ve vzta
hu k poptávce investorů příliš velká nabídka firem, do nichž by vložené peníze přinesly dostatečně vysoký výnos. Pro většinu private equity fondů je zajímavá investice až od 15 milionů eur. Českým firmám také často chybí zkušený management, který se dokáže prezentovat private equity investorům na mezinárodní úrovni a zároveň je dostatečně „lokální“, aby dokázal udržet a rozvíjet byznys v českém regionu. Jedním z hlavních způsobů návratnosti investice je umístění akcií firmy na burze v rámci tzv. IPO (prvotní úpis akcií), který není zatím na českém kapitálovém trhu dostatečně rozšířený. Podle Paláta je kromě toho velkou překážkou také samotné české právní a daňové prostředí, které fakticky zabraňuje vzniku českých private equity fondů. V Česku už sto private equity investic Podle asociace CVCA bylo v České republice zatím realizováno zhruba sto investic využívajících private equity v celkovém objemu přesahujícím dvě miliardy eur, přičemž v roce 2006 to bylo něco přes 350 milionů eur. Například loni byl realizován prodej společnosti Tatra Kopřivnice, firmy Novaservis vyrábějící koupelnové příslušenství nebo společnosti VUES Brno. Proběhl rovněž prodej společnosti Radiokomunikace, na kterém se podíleli také private equity investoři. Právě ve střední a východní Evropě lze podle CVCA čekat nárůst private equity investic. Trendem je investování společností do menších a středních podniků (do pěti set zaměstnanců), převládají investice týkající se odkupů firem. Fondy i jednotliví investoři se chovají konzervativněji, preferují investice do existujících společností, což představuje menší riziko než investice do nově zakládaných podniků. Analytici považují region střední a východní Evropy za obrovské a výhodné prostředí pro investování, s velkou budoucností a růstem. Investory přitahuje stabilní ekonomika a trh, poměrně nízká inflace, rozrůstání eurozóny, množství pracovní síly a pestrost odvětví. Trh je levnější a poskytuje návratnost dvakrát vyšší než v západní Evropě. Mezi oblíbené sektory pro investice private equity patří spotřební průmysl, finanční služby, informační a komunikační technologie, zdravotnictví a péče o zdraví. KURZY DEVIZOVÉHO TRHU / DEVIZI - STŘED země/měna množství kód 10. 12. 11. 12. 12. 12. 13. 12. 14. 12.**
Austrálie/dolar
1
AUD
15,560
15,705
15,652
15,695
15,809
Dánsko/koruna
1
DKK
3,486
3,490
3,490
3,517
3,539
EMU/euro
1
EUR
26,000
26,040
26,040
26,245
26,410
Japonsko/jen
100
JPY
15,802
15,856
15,940
15,982
16,105
Maďarsko/forint
100
HUF
10,331
10,347
10,319
10,400
10,436
MMF/SDR
1
XDR
27,925
28,094
28,096
28,315
28,821
Norsko/koruna
1
NOK
3,253
3,254
3,273
3,309
3,313
Polsko/zlotý
1
PLN
7,272
7,284
7,276
7,317
7,311
Rusko/rubl
100
RUB
72,316
72,559
72,538
73,080
73,978
Slovensko/koruna
100
SKK
78,651
78,700
78,499
78,853
79,094
Švédsko/koruna
1
SEK
2,760
2,768
2,761
2,780
2,803
Švýcarsko/frank
1
CHF
15,704
15,639
15,660
15,727
15,844
USA/dolar
1
USD
17,662
17,747
17,749
17,873
18,201
Velká Británie/libra
1
GBP
36,126
36,368
36,194
36,486
36,897
Pramen:ČNB
