Osmnáctipatrový věžák Mjostarnet stojí v norském městečku Brumunddal už od roku 2019. A už od roku 2019 se tato 84,5 metru vysoká budova může pyšnit titulem nejvyšší dřevostavby nejen v rámci Evropy, nýbrž celého světa. Jak dlouho si svůj primát ještě udrží, je však otázkou.
Před pár lety norské architektonické studio Mad Arkitekter přišlo s návrhem postavit o 14 metrů vyšší budovu ze dřeva v berlínské čtvrti Kreuzberg. Ještě větší pozornost na sebe ovšem upoutal projekt vídeňské Marina Tower, jež má být hotova v roce 2026 a bude se tyčit dokonce do výšky 113 metrů.
V Česku si o podobných projektech můžeme nechat leda tak zdát. A to navzdory skutečnosti, že obliba dřevostaveb v posledních letech a desetiletích neustále stoupá. Jestliže v první půlce „devadesátek“ byly raritou, dnes je jejich podíl na trhu s rezidenčním bydlením zhruba 20procentní, jak redakci Euro.cz přiblížil jednatel společnosti Atrium Vlastimil Makovec. Sám moc dobře ví, o čem mluví, neboť ony devadesátky pamatuje.
„V Atriu se dřevostavbám věnujeme už 31 let, nic jiného jsme vlastně nikdy ani nedělali. Když jsme začínali, tedy v tom roce 1993, tak v Česku v podstatě vůbec žádné moderní sendvičové dřevostavby neexistovaly,“ potvrdil s tím, že zlom nastal zhruba někdy před 15 lety, kdy zmíněný podíl narostl k 15procentní hranici a dále se rychle zvyšoval.
Uměli byste si představit bydlet v dřevostavbě?
Jak dlouho to ještě potrvá a kde je jeho strop? „Co se budoucího výhledu týče, myslím, že bychom se mohli dostat někam na úroveň Rakouska, kde mají dřevostavby na trhu s rezidenčním bydlením podíl přibližně 30 procent. Podmínky pro to určitě máme dobré,“ doplnil Makovec.
Změny konečně nadohled
Ačkoliv zájem Čechů o bydlení v budovách ze dřeva nadále roste (třebaže už ne tak překotným tempem jako před 10 lety), díky čemuž má zdejší trh potenciál se tomu rakouskému skutečně přiblížit, čistě z pohledu stavění do výšky bude Česko za svým jižním sousedem pozadu ještě hodně dlouho. Je tomu proto, že místní legislativa neumožňuje u těchto druhů staveb dostat se výš než na 12 metrů.
„Jedná se o pozůstatek norem, které u nás platí už mnoho desetiletí a které se dodnes nijak zásadně nezměnily – například po vzoru těch zahraničních,“ vysvětlil Makovec. Vzápětí však dodal: „V posledních dvou třech letech přeci jen k nějakému pozvolnému vývoji dochází, jelikož teoreticky výškové budovy ze dřeva možné stavět je, avšak pouze takzvaným inženýrským způsobem. To znamená, že inženýr specializovaný v oboru požární bezpečnosti staveb vytvoří a vypočítá speciální posudek, na základě kterého povolí výstavbu například bytového domu o výšce 20 metrů. Jedná se ale o cestu náročnou, zejména finančně.
A skutečně, zabrouzdá-li člověk po internetu, zjistí, že případů, kdy se nějaká budova této výšce alespoň přiblíží, je v Česku poskrovnu. Nejvyšší dřevostavbou v tuzemsku je administrativní sídlo dřevařské firmy Kloboucká lesní, jež se nachází v obci Brumov-Bylnice u česko-slovenských hranic. Budova byla dokončena v průběhu minulého roku, přičemž na výšku měří celých 18 metrů.
„Poslední dva tři roky se pohybujeme v jakési přechodové fázi, kdy sice takovéto stavby možné jsou, ale právě z těch finančních a časových důvodů se to příliš nevyužívá. Nyní si ale zahraju trochu na optimistu a prozradím – protože už ty informace mám –, že technická normalizační komise dala dohromady návrh, který je předjednaný s požárníky a tvůrci norem a kteří pracují na tom, že bude možné stavět dřevostavby, které budou řádově o tři až čtyři patra vyšší. A bude to skutečně ukotveno v normě, takže projektantům se takovéto budovy budou navrhovat snadněji, rychleji a levněji,“ nechal se slyšet Makovec.
Dle jeho názoru by zmíněná norma měla být dokončena během příštích měsíců, takže ji teoreticky podle něj bude možné začít uplatňovat již od roku 2026. K napodobení Rakouska, Německa, Velké Británie či severských zemí, kde v současnosti již koketují s mrakodrapy, však bude mít Česko stále relativně daleko: „Jednou k tomu také dospějeme, ale bude nám to mým hrubým odhadem trvat ještě tak deset patnáct let. Doteď jsme mohli stavět do dvanácti metrů, za dva roky budeme moci do dvaceti a takto se budeme posouvat dál.“
Češi pochopili, že i bydlení má mít přidanou hodnotu
Dle Makovce je potřeba zdůraznit, že i v případě zmiňované vídeňské Marine Tower nepůjde o ryzí dřevostavbu v pravém slova smyslu. Její konstrukce se bude skládat z několika systémů současně, přičemž nebude zde chybět ani ocel, ani železobeton. „Což je za mě vlastně ukázkový příklad toho, jak to dělat správně – protože takto mohou být budovy bezpečné, úsporné a ekologické zároveň a budou schopné plnit všechny funkce, které od nich jejich obyvatelé očekávají,“ řekl jednatel Atria.
Ostatně, právě výše jmenované faktory jsou mimo jiné tím, co se na budovách ze dřeva zamlouvá i Čechům. Ti podle Makovce v uplynulých letech pochopili, že i bydlení má mít přidanou hodnotu a že dřevostavby tuto přidanou hodnotu skutečně nabízejí.
Jejich největší devízou, kterou ve srovnání s běžnými domy z tvárnic mohou poskytnout, jsou již zmiňované energetické úspory. Ty pramení ze skutečnosti, že nejen dřevo, ale všechny materiály v panelové moderní dřevostavbě velmi dobře izolují. Současně s tím je zde i otázka rychlosti výstavby, která dnes rovněž může znamenat nemalou úsporu finančních prostředků. Jednoduše proto, že zákazník na svůj dům nečeká roky, nýbrž měsíce.
„Je-li firma dostatečně kvalitní, umí klientovi cenu dopředu garantovat. I díky tomu, že nemusí moc hledět na to, jestli stavební materiál v příštích měsících prodraží a podobně. Což je zase dáno tím, že konkrétně třeba u nás vyrábíme všechny dřevostavby dopředu v našich výrobních halách a veškeré ceny jsou nám v době uzavření objednávky známy. Takže jsme schopni sdělit klientovi všechny náklady dopředu a smluvně mu je garantovat,“ objasnil Makovec.
Vyrobit dům trvá jeho lidem z výrobního závodu pouhé tři dny. Následně se jednotlivé prefabrikáty naloží na kamion a převezou na místo stavby, kde je tým montérů pomocí jeřábu za jeden týden „poskládá dohromady“, čímž tak vznikne hrubá stavba. Ta má střechu, okna, vchodové dveře i základní venkovní omítku. Jakmile je všechno hotové, následují vnitřní konstrukce a elektřina.
„Celý tento proces, než si klient může dům převzít, trvá asi čtyři měsíce. Takže když do toho započítám ještě zpracování dřeva a výrobu KVH hranolů, z nichž jednotlivé prefabrikované díly následně vznikají, tak se dostaneme na nějakých pět měsíců celkem,“ vypočítal manažer Atria.
Nezvládnuté stavební řízení jako obrovská brzda
Během jednoho roku stihnou v Atriu zpravidla postavit přibližně sto rodinných domů. Letošek ale v tomto ohledu zůstane nejspíš poněkud za očekáváním, neboť firma doplácí na problémy okolo nezvládnuté digitalizace stavebního řízení. „Všechna nová stavební povolení, která byla od letošního léta vyřizována, jsou vyřizována velice pomalu, nebo je tento proces z důvodu paralýzy stavebních úřadů zcela zastaven,“ postěžoval si Makovec, podle kterého nakonec letošní plánovaný obrat 400 milionů korun bude o zhruba 15 až 20 procent nižší. „Apelujeme kvůli tomu i na ministerstvo pro místní rozvoj, protože nám kvůli tomu vznikají značné škody a na celé stavebnictví to působí jako jedna velká brzda,“ zdůraznil.
Čím dříve se tyto potíže podaří odstranit, tím dříve budou schopni v Atriu navýšit vlastní výrobu. Cílem je uspokojit poptávku zákazníků, která činí až 150 domů ročně. „To si vyžádá rozšíření našeho závodu o nové výrobní haly, s tím však stejně během dvou tří let počítáme,“ prozradil Makovec na závěr.
