Čtyřdenní pracovní týden je fenoménem, kterému se věnují stovky výzkumů. Nejnovější experiment organizace 4 Days Week Global trval celých šest měsíců a zapojilo se do něj 33 firem po celém světě. Výsledky byly až překvapivě pozitivní. Firmám rostly zisky, zaměstnanci byli spokojenější, a navíc se snížil dopad na životní prostředí.
Většina zúčastněných společností se zatím k pětidennímu pracovnímu týdnu nevrátila. Uvažovaly o něm pouze některé banky, pojišťovny a další pracoviště, na kterých je nutné dodržovat úřední hodiny. Nakonec ale situaci vyřešily povětšinou tak, že zaměstnancům umožnily střídat se a tím pokrýt celý týden. Vedení dotčených společností každopádně počítá s tím, že jim částečně vzrostou provozní náklady.
O něco složitější situace panuje ve směnných provozech. Těch se nicméně i dnes týká pouze hodinová dotace, nikoli počet pracovních dnů.
Velká šance pro ženy
Pokud jde o takzvaný work-life balance, tedy česky jakousi rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, z analýzy vyplynulo, že čtyřdenní pracovní týden ocení především ženy. Snadno totiž díky němu skloubí kariéru s péčí o děti, aniž by musely pracovat na zkrácený úvazek, a tedy za nižší mzdu. Navíc budou méně ohrožené syndromem vyhoření, jenž se stává velmi častým problémem a postihuje čím dál mladší ročníky.
A pak je tu další argument pro. Pokud lidé stráví méně času v kanceláři, sníží rovněž vlastní uhlíkovou stopu. Nejde přitom jen o úsporu za energie v sídle firmy, ale také o dojíždění. Ostatně, že zkrácení pracovní doby mění návyky spotřebního chování směrem k udržitelnosti, potvrzují i některé sociologické výzkumy. A stejně to funguje i naopak.
„Když lidé pracují déle, jejich vzorce spotřeby bývají poměrně intenzivní. Častěji nakupují jídlo v jednorázových plastových obalech, jezdí do práce autem místo chůze nebo MHD a utrácejí více peněz za materiální statky,“ říká Orla Kellyová, environmentální socioložka z univerzity v Dublinu.
V Česku zatím panují obavy z nižší efektivity
Aby se mohl čtyřdenní pracovní týden uchytit v širším měřítku i na českém pracovním trhu, je dle odborníků nejprve nutné provést celou řadu změn. Teprve pak lze o zkrácení pracovního týdne uvažovat. Jako nejpravděpodobnější se zdá pozvolný přechod na tento systém, který odstartují mezinárodní firmy s tím, že půjde o jeden z nabízených benefitů.
„České firmy jsou ke konceptu čtyřdenního pracovního týdne stále spíše skeptické. Většina z nich má za to, že zkrácení pracovní doby o 20 procent bude znamenat dvacetiprocentní snížení výkonnosti,“ tvrdí Honza Klusoň, který šéfuje česko-slovenské divizi mediální platformy Welcome to the Jungle, jež pomáhá lidem zorientovat se na trhu práce.
Byli byste pro zavedení čtyřdenního pracovního týdne?
„Ve skutečnosti by měly firmy svým pracovníkům poskytnout nové nástroje, zjednodušit interní procesy a zajistit vhodné pracovní prostředí tak, aby se zlepšila celková efektivita práce. Je to rozhodně udržitelnější cesta než lidi za každou cenu nutit odpracovat 40 hodin týdně. Zodpovědnost je však i na samotných zaměstnancích. Čtyřdenní pracovní týden totiž neznamená málo práce, jak si někteří představují,“ dodává.
Dle Jiřího Halbrštáta z personální agentury ManpowerGroup naskýtá kratší pracovní týden velké výhody zejména pro IT firmy. Právě toto odvětví má podle něj nejlepší předpoklady měřit výkonnost svých zaměstnanců, a tak jim může nabídnout velkou míru volnosti. Ostatně, některé z nich tuto výsadu dokonce už zavedly.
„O komprimovanou pracovní dobu je velký zájem i v případě, že znamená menší výdělek. Čtyřdenní pracovní týden za plnou mzdu zavedlo v ČR jen pár firem, především v oblasti IT, které se tak snaží prezentovat jako zajímavý zaměstnavatel pro velmi nedostatkové profily IT pracovníků. Navíc systém projektového řízení a organizace práce je v tomto segmentu velmi propracovaný a tyto firmy jsou u většiny pozic schopné měřit a řídit výkon zaměstnanců,“ konstatuje Halbrštát. Zároveň však doplňuje, že uvedený model není aktuálně u české veřejnosti ani ve firmách tím nejzásadnějším tématem. „Rezonují především další možnosti flexibility, jako je flexibilní začátek a konec pracovní doby a možnost zachovat si vysoký podíl práce z domova,“ uzavírá.
