Opětovné zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít zásadní vliv na globální ekonomiku. Alespoň to si myslí experti ze Světové banky, kteří ve své nejnovější zprávě varovali, že hospodářství může letos vyrůst jen o 2,7 procenta. Pokud k tomu skutečně dojde, bude to vůbec nejslabší výkon od období vrcholu pandemie covidu.
„Růst o 2,7 procenta je hodnota, s níž svět může žít. Nebude to ale stačit ke zlepšení životní úrovně lidí v bohatších ani v chudších zemích,“ řekl BBC zástupce hlavního ekonoma zmíněné instituce Ayhan Kose, který zároveň poukázal na to, že v minulé dekádě býval roční růst více než tříprocentní.
Hlavním důvodem očekávaného pomalého růstu je eskalující obchodní napětí mezi největšími ekonomikami světa. To se vztahuje především na plánovaná cla na dovoz zboží do Spojených států, o nichž Trump, který se úřadu oficiálně ujme již dnes 20. ledna, hovořil už během předvolební kampaně. Pokud k tomu skutečně dojde, pocítí dle Koseho dopady úplně všichni.
V případě odvetných opatření bude situace ještě horší
Plánovaná dovozní cla jsou důležitou součástí Trumpovy ekonomické vize. Podle nového amerického prezidenta jsou zásadní pro dosažení vyššího růstu tamní ekonomiky a přispějí také k ochraně pracovních míst a ke zvyšování daňových příjmů.
V současnosti jsou USA vůbec největším světovým dovozcem. Do země bylo loni importováno zboží v celkové hodnotě asi 3,2 bilionu dolarů, tedy přibližně 78 bilionů korun. Zhruba 40 procent této částky přitom zajistily výrobky z Číny, Kanady a Mexika, takže právě na tyto země mají být nová americká cla uvalena v prvé řadě.
Zavedení tarifů povede k tomu, že se zboží pocházející z daných států v USA výrazně prodraží, takže pravděpodobně přestane být konkurenceschopné s americkými výrobky. A právě takový scénář mnoho společností, pro něž je americký trh zásadní, znepokojuje – včetně firem z Evropské unie, na které by se nová cla mohla rovněž vztahovat.
Světová banka ve své nové analýze odhadla, že i zvýšení amerických cel o pouhou desetinu by snížilo globální ekonomický růst o 0,2 procenta. Scénář přitom počítá s tím, že dané země nepodniknou žádná odvetná opatření. Pokud by to ale udělaly, světové hospodářství bude zasaženo ještě více.
Problémy má také Čína
Kromě amerických cel představují ohrožení pro růst světové ekonomiky i další zásadní faktory. Podle Koseho k nim patří třeba udržování úrokových sazeb na vyšších úrovních a také zvýšená politická nejistota v mnoha zemích. Ta totiž způsobuje pokles důvěry firem v ekonomický rozvoj, což následně vede ke snížení jejich investic.
Dalším zásadním faktorem je pak bezpochyby slabý růst ve druhé největší ekonomice světa, tedy v Číně. Podle webu ČT24 se růst tamního hospodářství v loňském roce zpomalil na pět procent, což je vůbec nejnižší údaj za posledních pětatřicet let.
Někteří odborníci navíc tvrdí, že oficiální čísla čínské vlády jsou nadsazená a situace je ve skutečnosti ještě mnohem horší. Třeba analytická společnost Rhodium Group odhaduje, že tamní ekonomika za celý loňský rok rostla jen 2,4– až 2,8procetním tempem. I pro letošek navíc firma předpokládá, že HDP v zemi stoupne maximálně o 4,5 procenta, což bude mít vliv i na růst světové ekonomiky.
