V uplynulých desetiletích vládla světovému obchodu globalizace. Ta vedla k budování mezikontinentálních dodavatelských řetězců, díky nimž se výroba různých druhů zboží postupně přesouvala ze západních zemí do jihovýchodní Asie. Společnosti i spotřebitelé si na tento model zvykli a přizpůsobili se mu, přičemž až na období pandemie covidu k žádným větším problémům, jež by si vynutily provedení rozsáhlejších změn, de facto nedocházelo.
Nyní se ovšem zdá, že mnoho let trvající situace náhle skončí. Obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa, a především jeho cla, totiž přispěla k výraznému zvýšení napětí na globálních trzích. Kroky šéfa Bílého domu podle CNBC nutí vrcholové manažery nadnárodních korporací měnit pravidla toho, jak tyto společnosti fungují, kde investují a co svým zákazníkům nabízejí.
Z jejich vyjádření vyplývá, že v posledních týdnech a měsících přehodnocují takřka vše, nač jen člověk pomyslí – od celkové strategie přes umístění výrobních továren až po způsoby, jimiž se stanovují ceny produktů pro konečné spotřebitele. Do popředí se navíc dostává také snaha vyrábět zboží co nejblíže místu, kde si ho lidé koupí.
Jedni přesouvají výrobu, jiní věří v diplomacii
Jak moc mohou Trumpova cla globální obchod ovlivnit, popsal třeba Trond Olaf Christophersen, finanční ředitel společnosti Hydro zabývající se výrobou produktů z hliníku. Vyšší náklady způsobené novými celními tarify firma do svých cen již promítat začala, a to navzdory obavám, že by její zákazníci mohli přejít ke konkurenci, potažmo sáhnout po suplementárních výrobcích.
„Bojíme se o konkurenceschopnost hliníku ve srovnání s jinými materiály. Ještě více se ale obáváme, že někteří zákazníci v odvětví balících materiálů začnou testovat různé alternativy, jako je třeba ocel nebo plast. To by pro nás byl z dlouhodobého hlediska skutečně problém,“ shrnul Christophersen.
Mnoho společností se kvůli clům snaží přesunout co nejvíce výroby do Spojených států, což potvrdil třeba ředitel Volvo Cars Håkan Samuelsson: „Naše firma rozděluje provoz do jednotlivých regionů, aby místní týmy mohly co nejrychleji reagovat na nové obchodní politiky. Třeba v USA zároveň plánujeme navýšit výrobu v naší továrně v Jižní Karolíně.“ Podobně situaci vnímá i farmaceutický gigant AstraZeneca, který rovněž rychle přesouvá výrobu do USA a plánuje investovat 50 miliard dolarů (přes jeden bilion korun) do tamních továren.
Ne každá společnost si ovšem může takto nákladné operace dovolit. Třeba automobilka Rolls-Royce tak podle své finanční ředitelky Helen McCabeová spoléhá na diplomatická jednání mezi vládami Spojeného království a USA. Cílem je přitom zavedení výjimek z cel na dovoz klíčových dílů pro výrobu automobilů.
Změny zasáhly i finančnictví či trhy s komoditami
Současné napětí na trzích zdaleka neovlivňuje jen firmy, které produkují výrobky podléhající clům. Ačkoliv se to na první pohled zdá nepravděpodobné, důsledky Trumpových kroků lze spatřovat i v bankovnictví. „Když nyní oceňujete riziko, nemůžete se dívat jen na úvěr nebo likviditu. Musíte pracovat také s nepředvídatelností politiky, což zahrnuje třeba obchodní napětí, různá regulační překvapení nebo patovou situaci související s volbami,“ přiblížila generální ředitelka UniCredit Andrea Orcel.
Podobně Trumpovy kroky ovlivnily i trhy s komoditami, kde nepředvídatelnost současné situace popsal třeba generální ředitel společnosti Shell Wael Sawan: „Volatilita v uplynulých měsících nebyla založena na změně fyzických toků komodit, jednalo se spíše o změny na papíře vyvolané politickými rozhodnutími. To ztěžuje plánování investic a řízení cenového rizika.“
I další odborníci se shodují, že v případě byznysu už dnes politika nestojí jen v pozadí, ale naopak tvoří významný prvek, který musejí firmy při plánování své dlouhodobé strategie zohledňovat. Tedy jinými slovy, současné dění jasně dokládá, že celní tarify neovlivňují pouze cenu výrobků jako takovou, ale mohou do značné míry i přetvářet celá průmyslová odvětví.
