Zatímco mnoho zemí po celém světě se v posledních letech více či méně úspěšně potýká s vysokou inflací, čínskou ekonomiku trápí zcela opačný jev, tedy takzvaná deflace. Potvrzují to i nová data tamního národního statistického úřadu (NBS), podle nichž spotřebitelské ceny v zemi během února klesly na nejnižší úroveň za více než rok.
Index spotřebitelských cen (CPI), který je jakýmsi srovnávacím měřítkem pro měření inflace, minulý měsíc oproti předchozímu roku klesl o 0,7 procenta. Tato data jsou podle odborníků oslovených CNN nepříjemným překvapením obzvláště proto, že pokles cen byl prudší, než se původně očekávalo.
Zároveň platí, že z dlouhodobého hlediska si příliš dobře nevede ani index výrobních cen (PPI), který pro změnu sleduje ceny velkoobchodní. Ten zaznamenal v letošním únoru oproti předchozímu roku snížení o 2,2 procenta, přičemž klesá už devětadvacet po sobě jdoucích měsíců od října 2022. „Pomineme-li dočasná sezónní narušení, inflace CPI i PPI byla v posledních dvou letech příliš nízká, což podtrhuje nerovnováhu nabídky a poptávky v čínské ekonomice,“ okomentovali situaci ekonomové z investiční banky Goldman Sachs.
Problémy, kam se podíváš
Deflace je pro Čínu (ale i pro jakoukoliv jinou zemi) značnou komplikací, protože lidé kvůli ní mnohem méně utrácí za zboží i služby, jelikož očekávají, že jejich ceny v dohledné době klesnou, a tedy budou atraktivnější. To se samozřejmě projevuje na snížené spotřebě, což následně negativně ovlivňuje úroveň celkového hospodářského růstu země.
Kromě slabých spotřebitelských výdajů ale druhou největší ekonomiku světa trápí rovněž další zásadní problémy, jako je například nejistý vývoj zaměstnanosti a dlouhodobý pokles realitního sektoru. A ohrožení pak pro Čínu představují i nedávné kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na tamní zboží zavedl vysoká cla, což je zase nemalou komplikací pro mnohé exportně založené společnosti.
„Nejistota vnějšího prostředí se aktuálně zvyšuje. Zároveň s tím čelíme problémům, jako je nedostatečná domácí poptávka a provozní potíže některých průmyslových odvětví,“ řekl na tiskové konferenci Čeng Šan-ťie, šéf čínské Komise pro národní rozvoj a reformy.
Čínská vláda už není tak optimistická
I na základě současných údajů o deflaci se mnozí odborníci domnívají, že ekonomika země letos pravděpodobně neporoste tak rychle, jak by si tamní vláda představovala. Čína si pro rok 2025 stanovila ambiciózní cíl hospodářského růstu ve výši pěti procent, vedení země zatím ovšem nepředstavilo téměř žádné kroky, které by to měly zajistit.
Problémy s dosažením některých vytyčených vládních cílů už navíc na nedávném Národním lidovém kongresu přiznal také ministr lidských zdrojů a sociálního zabezpečení Wang Siao-pching. „Náš úkol stabilizovat a rozšířit zaměstnanost v tomto roce bude obtížný,“ uvedl. Klesající důvěru Pekingu v ekonomickou situaci země pak dokládá i fakt, že vláda snížila svůj dřívější cíl pro letošní růst spotřebitelských cen z původních tří na aktuální dvě procenta.
A dalším velkým otazníkem je, jak se bude dařit již zmiňovanému realitnímu trhu. Čínská vláda letos místním povolila vydání speciálních dluhopisů ve výši až 4,4 bilionu jüanů (asi 14 bilionů korun), přičemž velká část těchto peněz má zamířit do nákupu dokončených bytových projektů, které budou přeměněny na dostupné bydlení a dělnické ubytovny. Podle odborníků je ovšem možné, že ani tento krok nebude k oživení nemovitostního trhu stačit.
