Experimenty s univerzálním nepodmíněným příjmem (UBI – Universal Basic Income) proběhly v poslední době v několika zemích světa, zejména v západní Evropě a Spojených státech. Cílem bylo zjistit, jak tento jednotný systém sociální podpory ovlivní samotné účastníky i jejich okolí. V mnoha případech se ale staly terčem kritiky založené na tom, že peníze „zdarma” sníží zaměstnanost a zvýší závislost na státu,
Nejnovější německá studie Mein Grundeinkommen neboli Můj základní příjem nicméně pochyby o užitečnosti tohoto fenoménu vyvrací. Podle serveru Business Insider naopak zjistila, že lidé, kterým byly vypláceny peníze bez jakýchkoli závazků, pokračovali ve své práci beze změny. A to dokonce i ve stejném časovém rozsahu. „Rozšířené tvrzení o tom, že pobírání nepodmíněného příjmu je důvodem k opuštění zaměstnání, se nepotvrdilo,” uvádějí vědci ve svých zjištěních.
Stejná pracovní morálka
Výzkum probíhal tři roky, během kterých 122 účastníků dostávalo měsíční výplaty ve výši 1 200 dolarů (přes 26 tisíc korun) a každý z nich je mohl utratit zcela libovolně. Experiment ale zahrnoval také kontrolní skupinu 1 580 lidí, kteří základní příjem nepobírali. V závěrech badatelé potvrdili, že práci si v obou případech zachovalo „téměř stejné“ procento osob.
„Nedošlo ani ke změně v počtu odpracovaných hodin,“ píše se ve studii. „V průměru všichni účastníci pracovali 40 hodin – se základním příjmem i bez něj.“
Kontroverzní, nebo výhodný systém?
Myšlenka univerzálního základního příjmu se v minulých letech rozšířila i ve Spojených státech. Tam si programy takzvaného garantovaného základního příjmu vyzkoušela celá řada měst a okresů.
Tyto projekty se UBI do jisté míry podobají, neboť rovněž poskytují výplaty bez závazků, obvykle ale slouží menším nízkopříjmovým nebo ohroženým skupinám obyvatelstva, jako jsou matky samoživitelky či menšiny. Ostatně i proto je jejich kritici přirovnávají k „socialismu“.
Byli byste pro zavedení nepodmíněného příjmu v Česku?
V roce 2024 dokonce zákonodárci v Jižní Dakotě, Iowě a Idahu schválili legislativu, která podobné programy v obcích a regionech zakazuje. Republikánský státní senátor John Wiik, jenž návrh zákona v Jižní Dakotě podpořil, na zasedání senátního výboru uvedl, že základní příjem je „socialistickou myšlenkou“ a přerozděluje těžce vydělané peníze. „Takové programy podkopávají důstojnost poctivé práce a jednoznačně vedou k závislosti na vládě,“ řekl tehdy politik.
Německá studie nicméně jeho argumenty vyvrací. Zjistila totiž, že účastníci si nejen stabilní zaměstnání udrželi, ale zároveň vykazovali i pevnější duševní zdraví, posílili svoji sebehodnotu a dosáhli větší finanční stability. „Se základním příjmem si lidé aktivně budují udržitelné finanční zabezpečení pro svoji potřebu – a také věnují více peněz ostatním,” uzavřeli vědci.
