Relativně malá česká společnost, která ale ve svém oboru patří ke světovým špičkám. I tak by se dal popsat brněnský PlasmaSolve, jenž se zabývá poradenstvím v oblasti materiálového inženýrství a technologií poháněných plazmatem. To v praxi znamená, že se firma pomocí počítačových simulací snaží zreprodukovat chování reálných průmyslových zařízení.
Zmíněný obor už funguje několik desítek let, a třeba výroba letadel nebo aut je dnes bez předchozí simulace absolutně nemyslitelná. Česká firma se nicméně specializuje na odvětví materiálů, nanomateriálů a také procesů, které používají právě plazma. Výhodou těchto technologií a nanotechnologie je jejich skutečně široké využití, jež zahrnuje obráběcí nástroje, baterie do elektromobilů, stroje pro výrobu polovodičů nebo třeba sklo, které nepropouští tolik tepelného záření.
„Když jsem se tímto odvětvím ještě během svého studia na vysoké škole začal zabývat, došlo mi, že existuje velká mezera mezi znalostmi lidí z akademické sféry a tím, co se následně používá v praxi. Napadlo mě tedy, že by měla vzniknout společnost, která bude představovat jakýsi most mezi vědci a průmyslovou výrobou, takže v roce 2016 jsem založil PlasmaSolve,“ popsal začátky firmy její šéf Adam Obrusník.
Zatímco v prvních letech se společnost snažila zabývat téměř vším, co souviselo s plazmatem, v následujících letech se začala čím dál více specializovat na využití nanomateriálů ve strojírenském průmyslu. V tom má totiž povrchová úprava materiálů podle Obrusníka největší přidanou hodnotu. Menší nevýhodou je sice fakt, že počet potenciálních zákazníků v tomto úzce specializovaném segmentu dosahuje jen několika stovek, i tak se ale jedná o velmi perspektivní odvětví.
První produkt svého druhu
PlasmaSolve začal svoji činnost tím, že poskytoval výrobním firmám specializujícím se na nanomateriály a plazmové technologie poradenství, k čemuž využíval i svého vlastního simulačního softwaru. Zájem o jeho služby byl ale tak velký, že česká společnost brzy neměla k dispozici dostatek lidí, kteří by zakázky zvládli odbavit.
„Naše firma potřebuje zaměstnávat lidi, kteří se vyznají ve fyzice, programování, machine learningu i v materiálové vědě. To jsou poměrně specifické znalosti, takže těchto odborníků je po Evropě skutečně velmi málo. Aby tedy naše simulace byly pro zákazníky dostupnější, rozhodli jsme se, že je zabalíme do uživatelsky přívětivého softwaru, který budeme prodávat,“ uvedl Obrusník.
Vývoj první prodejní verze tohoto nástroje jménem MatSight byl velmi složitý, jelikož žádný podobný produkt na trhu neexistoval. Kromě samotné technické stránky navíc PlasmaSolve bojoval s tím, že ani jeho potenciální zákazníci často přesně nevěděli, co by od simulací nejvíce potřebovali. Přijít se softwarem, který by splňoval představy zákazníků, tak nakonec české firmě trvalo necelých pět let, přičemž do prodeje se dostal loni na jaře.
„Dalo by se říct, že před uvedením našeho softwaru na trh veškerý vývoj v tomto odvětví probíhal metodou kvalifikovaného pokusu, což bylo samozřejmě časově mnohem náročnější. Hlavní výhodou našeho softwaru je tedy bezesporu fakt, že inženýrům ušetříme třeba 90 procent času stráveném na vývoji, což samozřejmě šetří i peníze,“ řekl Obrusník.
Díky PlasmaSolve je zároveň vývoj spousty průmyslových procesů zelenější. Při nahrazení fyzických prototypů simulacemi se totiž uspoří až několik gigawatthodin elektřiny, které by jinak byly potřeba na fyzické testování jednotlivých nanomateriálů. Přeneseně se tedy jeho zásluhou ušetří obrovské množství energie a zdrojů.
Z hlediska ekologie je zásadní rovněž fakt, že se při výrobě polovodičů aktuálně používají takzvané halogeny, což jsou extrémně toxické chemikálie. „PlasmaSolve se nyní podílí na výzkumném projektu Halo-Free Edge, jehož cílem je nahradit halogeny chemikáliemi, které budou zcela netoxické. Místo leptání křemíku pomocí fluoru tedy pracujeme na tom, aby ho šlo leptat atomárním vodíkem. Pokud se to povede, bude to z ekologického hlediska výrazné zlepšení pro celý polovodičový průmysl,“ vyzdvihl Obrusník.
Paradox jedinečnosti
Skutečnost, že jejich simulační software je na trhu jedinečný – jelikož podobné služby aktuálně de facto žádná jiná firma nenabízí –, s sebou pro PlasmaSolve podle Obrusníka trochu paradoxně přináší i určitou překážku. To proto, že podniků, které by byly ochotny investovat do dosud neznámých a příliš neozkoušených technologií, je velmi poskrovnu. Další výzvou pak je, aby dotčené firmy měly dostatek vlastních zaměstnanců schopných s těmito moderními IT technologiemi zacházet, jelikož správné nastavení každé simulace je dosti složité.
„I přesto zájem o náš produkt projevilo několik desítek firem z celého světa, které s námi buď diskutují o koupi softwaru, nebo ho testují. Možná to nezní jako moc, ale představuje to asi 15 procent celkového trhu. Hodnota každého uzavřeného obchodu navíc dosahuje nižších statisíců eur, jelikož našimi zákazníky jsou opravdu velké firmy, a zároveň se jedná o odvětví s vysokou přidanou hodnotou,“ shrnul Obrusník.
Od českého SpaceLabu po Čínu
Česká firma má v současnosti zákazníky po celém světě, a to především v Evropě, Spojených státech amerických a v Kanadě. K těm nejvýznamnějším patří třeba AGC Glass, což je jeden z největších výrobců skla na světě. Dalším důležitým klientem PlasmaSolve je pak francouzská firma COMAT a český startup SpaceLab EU, pro nějž Obrusníkův tým řeší, jak lze plazma využít k pohonu satelitů.
„Týká se to takzvaných iontových motorů, u nichž počítáme, jak je zkonstruovat, aby měly co možná nejvyšší účinnost. Naše simulace pomáhaly navrhnout motor, který už je v současnosti ve vesmíru, kde zatím úspěšně funguje. S Evropskou vesmírnou agenturou ESA proto nyní pracujeme i na vývoji dalšího typu iontového motoru, jenž by měl být otestovaný za několik let,“ podotkl Obrusník s tím, že k dalším zákazníkům PlasmaSolve patří třeba firmy z dodavatelského řetězce Intelu, které se podílejí na výrobě komponentů a materiálů pro procesory.
Získání takto významných klientů nebylo pochopitelně jednoduché, firmě s tím ale pomohla podpora vládní agentury Ministerstva průmyslu a obchodu CzechTrade. Ta jí totiž přispěla na účast na velkých zahraničních veletrzích, kde se dobře navazují kontakty. Důležitým faktorem usnadňujícím zahraniční expanzi pak bylo podle šéfa PlasmaSolve rovněž to, že v poslední době vzrostla kvalita jazykové vybavenosti absolventů vysokých škol, což pomáhá při jednáních se zahraničními zákazníky.
Menší komplikací pro rozvoj firmy je naopak již zmíněný nedostatek kvalifikovaných lidí. Ten Obrusník a spol. řeší mimo jiné intenzivní spoluprací s českými vysokými školami, na nichž si vybírá budoucí zaměstnance, které následně důkladně proškoluje.
Kromě západních zemí PlasmaSolve aktuálně vyjednává i se společnostmi z Číny, což je podle jejího šéfa velmi zajímavý trh, který se navíc rychle rozvíjí: „Ještě před 10 lety padaly o Číně výroky, že je to hlavně montovna, kde se hodně kopíruje. Minimálně v našem odvětví to už ale rozhodně není pravda. Setkali jsme se totiž s mnoha zkušenými odborníky, kteří chtějí vytvořit výrobky s inteligentním designem. Právě díky nárůstu využívání kvalitních technologií z high-tech materiálů nás tento trh velmi láká.“
Hledá se investor, značka: s potřebnými kontakty
Díky mnoha vylepšením z posledních měsíců a rychlé expanzi do zahraničí má PlasmaSolve za sebou velice vydařené období. Dokládá to mimo jiné fakt, že firma už čtvrtý rok po sobě roste téměř čtyřicetiprocentním tempem.
„Naším hlavním cílem je nadále zůstat dominantním hráčem v oblasti modelování a simulací plazmových technologií. Už nyní nám patří zhruba polovina tohoto specifického trhu, udržet si ho ale bude složité, protože už nám v USA i Německu pomalu roste konkurence. To je pro nás do jisté míry úplně nová situace, ke které dochází vůbec poprvé za dobu existence firmy,“ přiznal Obrusník.
Pro urychlení expanze firma aktuálně shání investora, jehož hlavním cílem ovšem nemá být jen rychlý přísun peněz. PlasmaSolve totiž hledá především člověka s dobrými znalostmi byznysového prostředí a také s potřebnými kontakty, které povedou k získání dalších zakázek. „Kromě toho aktuálně plánujeme zřízení firemní školky, protože čtyři kolegové z našeho týmu letos budou mít první dítě,“ uzavřel s úsměvem šéf brněnské společnosti.
