TY, TY, TY DRÁTY

Ministři Grégr a Schling se přou o kabely ČEZ a Transgasu

Michel Picot, výkonný viceprezident Vivendi Telecom International, si nemohl cestu do Česka načasovat nešťastněji. Minulý týden chtěl v Praze lobbovat za to, aby jeho firma získala jednu z licencí FWA pro bezdrátový telekomunikační přenos na frekvenci 26 gigaherzů, ale místo toho čelil otázkám týkajícím se angažovanosti Vivendi ve firmě CEZTel, telekomunikační dceři elektrárenské společnosti ČEZ. Kvůli privatizaci CEZTelu se totiž před deseti dny dostali do sporu lidé ministrů Grégra a Schlinga. Zatímco ministerstvo dopravy a spojů zastává variantu samostatného prodeje CEZTelu, úředníci ministerstva průmyslu a obchodu jsou proti a raději by CEZTel prodali vcelku se společností ČEZ. List Prague Business Journal minulý týden přinesl informace o schůzce, na níž ministerští úředníci o budoucnosti CEZTelu ostře debatovali.

Neviditelné telekomunikace.
„Bylo to standardní meziresortní připomínkové řízení k návrhu privatizace společností ČEZ a Transgas, řekl týdeníku EURO Jiří Budil, poradce telekomunikační náměstkyně ministerstva Marcely Gürlichové, „Náš pan ministr by byl rád, kdyby se telekomunikační aktivity z energetických společností vyčlenily a privatizovaly se samostatně. Problém je, že o telekomunikačních aktivitách se materiál vůbec nezmiňuje.
Stanovisko ministerstva průmyslu a obchodu, jehož náměstkyně Milada Vlasáková je předsedkyní dozorčí rady společnosti ČEZ, vysvětlil v Prague Business Journal šéf odboru privatizace průmyslu Pavel Martínek. „Obáváme se, že (vyčlenění telekomunikačních aktivit – pozn. redakce) by mohlo snížit prodejní cenu ČEZ, řekl Martínek. Dodal, že CEZTel, spravující optokabelovou síť ČEZ, je jeho součástí, a proto nemůže být z privatizace ČEZ vyjmut.
S tím však nesouhlasí ministerstvo dopravy. „Pro ministerstvo průmyslu a obchodu to asi není důležité, když se v návrhu dokumentu vůbec nezmiňuje, že by ČEZ a Transgas měly nějaké telekomunikační aktivity, uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO Jiří Budil. Tvrdí, že o významu svých telekomunikačních aktivit nic nezmiňuje ani ČEZ. „Když se podíváte do výroční zprávy ČEZ a do strategie rozvoje ČEZ, jak jsou k dispozici na internetu, nic o telekomunikacích tam není, říká.

Opční smlouva. Zástupci elektrárenské společnosti ČEZ však letos uzavřeli opční smlouvu o prodeji 66 procent CEZTelu s francouzskou společností Vivendi, která by za firmu měla zaplatit nejméně čtyři miliardy korun. Pod smlouvou je podepsán někdejší generální ředitel ČEZ Theodor Dvořák. „Nevíme o ničem mimořádném, co by se týkalo našich vztahů s CEZTelem, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO výkonný viceprezident Vivendi Telecom International Michel Picot. Připomíná, že spolupráce mezi Vivendi a ČEZ začala už před dvěma lety, kdy se oba podniky spojily ve snaze o získání třetí české licence pro mobilní telefony GSM. „Tehdy to byla opce, kterou firma Vivendi věnovala společnosti ČEZ. Nynější opce v případě CEZTelu je jen přirozeným výsledkem naší spolupráce s ČEZ, tvrdí Picot. To se však příliš nelíbí státním úředníkům. „Stalo se něco, co není v souladu s koncepcí privatizace ČEZ, a je smůla, že se to přihodilo, uvedl v Prague Business Journal šéf energetického odboru ministerstva průmyslu a obchodu Jan Pouček, který však odmítl odpovědět na otázky týdeníku EURO. „Je to kauza, která probíhá, a já za ni neodpovídám, tudíž se k tomu nebudu vyjadřovat, uvedl. „Vadí mi, že manažeři ČEZ měli takové pravomoci, aby dva lidé mohli podepsat smlouvu bez vědomí státu a Fondu národního majetku. Vyplývá z toho však, že o telekomunikační aktivity ČEZ je zájem, a zároveň to neznamená, že bych měl výhrady proti nějaké opci, řekl týdeníku EURO Jiří Budil. Ani to však zástupce Vivendi příliš neznepokojuje. „Věříme, že podepsaná smlouva v Česku platí, a proto nemáme důvod se znepokojovat, tvrdí Michel Picot, „o privatizaci ČEZ bude česká vláda teprve jednat, a my doufáme, že se nakonec všechny rozdílné názory přiblíží reálnému pohledu, který nabízíme.