Americký prezident Donald Trump v sobotu splnil svůj mnohokrát avizovaný slib a uvalil vysoká cla na tři největší americké obchodní partnery – Kanadu, Čínu a Mexiko. Hlavním důvodem tohoto kroku má být kromě zlepšení konkurenceschopnosti amerických výrobků i fakt, že se přes zmíněné země do USA dostává nebezpečná droga fentanyl. A v případě Mexika také mnoho nelegálních přistěhovalců.
Nové opatření, jež má začít platit už v úterý 4. února, zahrnuje 25procentní clo na veškerý dovoz z Mexika a většinu zboží z Kanady kromě tamních energetických produktů, jako je například ropa. Na čínské zboží pak bylo uvaleno clo ve výši dalších 10 procent.
Dopady nových obchodních překážek na ekonomiku Kanady a Mexika budou samozřejmě značné, na nepříjemný nárůst cen by se ale měli připravit i sami Američané, jelikož ze zmíněných tří zemí pochází přibližně třetina veškerého dovozu do USA. Třeba Americká obchodní komora už varovala, že cla povedou k narušení dodavatelských řetězců, a tudíž ke zvýšení cen zboží pro domácí spotřebitele.
„V USA cla zesílí inflační tlaky, což povede k potřebě vyšších úrokových sazeb a zpomalení ekonomického růstu. Očekávám, že nejvíce budou zasaženy sektory automobilového průmyslu, stavebnictví, potravin a energetiky. Zároveň už nyní dochází k odklonu investorů od rizikových aktiv a klesají akcie či bitcoin,“ shrnul Pavel Peterka, hlavní ekonom společnosti XTB.
Podobný názor má rovněž Sung Won Sohn, profesor financí a ekonomie na Loyola Marymount University. „Američtí spotřebitelé na tom budou jednoznačně hůř. Když totiž mluvíte o clech, je to v podstatě ekonomická válka a ve válce každý prohrává. Doufejme, že v důsledku problémů, kterými budeme procházet, dojdeme v budoucnu k lepším výsledkům,“ řekl ekonom CNN.
Avokádo, pivo a tequila
Jedním z nejvíce ovlivněných segmentů budou i potraviny, protože tento průmysl má obvykle podstatně nižší marže než většina jiných odvětví. Obchodníci mají kvůli tomu menší prostor pro absorbování vyšších cel, takže je velmi pravděpodobné, že jejich zvýšené náklady se projeví ve vyšší ceně konečných produktů.
Co se týče Mexika, to je aktuálně vůbec největším dodavatelem čerstvého ovoce a zeleniny do USA, jejichž import loni dosáhl hodnoty 17,3 miliardy dolarů (zhruba 426 miliard korun). Velmi oblíbené je mezi Američany například avokádo, jehož dovoz se během loňského roku vyšplhal na 3,1 miliardy (přibližně 76 miliard korun). K dalším zásadním produktům patří rovněž mexické pivo či tequila.
Kanada do USA dováží velké množství obilí, dobytka a masa. Zdaleka největší položku jejího exportu do Spojených států ovšem představuje ropa a plyn, jejichž hodnota loni dosáhla asi 97 miliard dolarů (téměř 2,4 bilionu korun). Těchto energetických produktů se sice týká pouze desetiprocentní clo, i tak bude mít ale jeho zavedení velký dopad na ceny benzínu a nafty zejména v amerických státech na Středozápadě, které jsou na dovozu z kanadského ropovodu Trans Mountain značně závislé.
Nespokojené jsou i americké automobilky
Kromě samotného provozu aut se Američanům pravděpodobně prodraží rovněž jejich nákup. Z Mexika do USA byly totiž loni dovezeny vozy v celkové hodnotě 87 miliard dolarů (přes 2,1 bilionu korun), zatímco kanadský dovoz pak měl v tomto ohledu hodnotu dalších 34 miliard (asi 838 miliard korun).
A ačkoliv by se mohlo zdát, že americké automobilky budou nová cla brát všemi deseti, ve skutečnosti je pravdou úplný opak. Více jak 15 procent částí aut vyrobených v USA totiž pochází právě z firem v Mexiku nebo Kanadě. Ty do Spojených států nejčastěji dodávají například sedačky nebo bezpečnostní pásy. Pro americké automobilky byl přitom zejména import z Mexika velmi důležitý z toho důvodu, že díky němu dokázaly snížit vlastní výrobní náklady a zajistily svým vozům vyšší konkurenceschopnost.
„Americkým automobilkám by neměla podkopávat jejich konkurenceschopnost cla, která zvýší náklady na výrobu vozidel ve Spojených státech a celkově zbrzdí investice do americké pracovní síly,“ zdůraznil podle Business Insideru Matt Blunt, prezident automobilové asociace American Automotive Policy Council, jež zastupuje společnosti Ford Motor, General Motors a Stellantis.
Zhoršit se může také dostupnost bydlení
Dalším odvětvím, které by nová cla mohla velmi silně zasáhnout, je stavebnictví. Kanada a Mexiko jsou totiž největšími vývozci oceli do Spojených států a dohromady pokrývají asi třetinu amerického importu této suroviny, takže vyšší cla se nelíbí ani tamním zpracovatelům oceli. „Dlouho vyzýváme vládu k systémové reformě našeho rozbitého odvětví, ale útočit na klíčové spojence, jako je Kanada, podle nás není správná cesta,“ okomentoval Trumpovo rozhodnutí David McCall, prezident odborové asociace United Steelworkers, jež sdružuje přes 850 tisíc zaměstnanců v odvětví zpracování oceli.
Neméně důležitým materiálem zejména pro výstavbu amerických domů je pak dřevo, které se rovněž ve velké míře dováží z Kanady. Ekonomové a stavební firmy navíc varují, že Spojené státy už nyní trpí nedostatkem průmyslové kapacity pro uspokojení poptávky po výstavbě domů, přičemž vyšší zdanění kanadského dovozu dřeva by mohlo ještě více zhoršit už tak tristní situaci týkající se dostupnosti bydlení.
„Více než 70 procent dovozu jehličnatého dřeva a sádry používané pro sádrokartonové desky pochází z Kanady a Mexika. Jedná se přitom o dva zcela základní materiály, na které se stavitelé domů spoléhají. Naléháme tedy na administrativu, aby nově zavedená cla přehodnotila,“ uvedl Carl Harris, šéf americké Národní asociace stavitelů domů (NAHB).
Další na řadě je Evropa
I když se na první pohled zdá, že Česko nové celní války v Severní Americe nemusí tolik zajímat, pravda je taková, že podobná opatření hodlá Trump podle svých vlastních slov zavést i v případě Evropské unie. Jak přitom upozorňují čeští odborníci, něco takového by pro zdejší ekonomiku mohlo představovat poměrně závažný problém.
„Trumpova cla se zatím Evropě vyhnula, podle doprovodných komentářů se však zdá, že jejich zavedení je jen otázka času. Pokud by šlo o plošná cla jako v případě Kanady, Mexika a Číny, hlavním ohroženým by bylo už tak oslabené Německo, jehož podíl na vývozech do USA činí 10 procent. Negativní dopad cel na českou ekonomiku by byl především nepřímý, a to skrze naše intenzivní zapojení do německých dodavatelských řetězců,“ objasnil analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance, pak v této souvislosti zase upozornil, že potenciálních nebezpečí pro Evropu je ještě více. „Nejistota spojená s obchodními válkami může výrazně omezit investiční aktivitu v evropském exportně zaměřeném průmyslu a mít negativní dopad na růst jak v eurozóně, tak v Česku. Vedle toho bude nepříjemné další uzavírání USA vůči Číně – pokud ho Evropa nebude dorovnávat, mohou se na evropský trh tlačit přebytky čínské produkce za nižší ceny. Tím bude ještě více podkopána konkurenceschopnost relativně drahé průmyslové výroby v EU,“ uzavřel.
