Staronový americký prezident Donald Trump během svého inauguračního projevu zopakoval tvrzení, že Panamský průplav údajně provozuje Čína. A že právě z tohoto důvodu jej nyní USA musejí získat nazpět – třeba i silou.
Svůj argument současný šéf Bílého domu opírá o způsob výběru poplatků, které Panama, do jejíž správy Spojené státy průplav v minulosti předaly, americkým lodím účtuje a které jsou dle jeho názoru nepřiměřeně vysoké, ačkoliv právě tato plavidla patří mezi jeho největší uživatele. Dodává, že tím země jde až příliš na ruku Číně.
Trump své tvrzení o čínském vměšování uvedl na sociálních sítích již o Vánocích. Což následně popřely jak Peking, tak Panama. Prezident středoamerického státu José Raúl Mulino pak to samé zopakoval ještě jednou, a sice právě v reakci na zmíněný Trumpův inaugurační projev. Zdůraznil, že do správy průplavu žádná země nezasahuje.
Potenciální kontrola nad přístavy
Faktem je, že jakkoliv nepřesné se tvrzení amerického prezidenta může zdát, svým způsobem odráží obavy některých tamních představitelů z významných čínských investic do průplavu a okolní infrastruktury. Píše o tom web BBC, který sice dodává, že žádné důkazy o tom, že by Peking zmíněnou vodní cestu skutečně kontroloval, pochopitelně neexistují, avšak na druhou stranu dodává, že významné zastoupení zde čínské firmy rozhodně mají.
BBC uvádí, že asijská velmoc v posledních letech výrazně investovala do přístavů a okolních terminálů a připomíná, že po USA je právě ona druhým největším uživatelem kanálu. Na objemu jeho lodní dopravy se podílí více než z 20 procent.
Dva z pěti přístavů u průplavu, Balboa a Cristóbal, které leží na pacifické a atlantické straně, provozuje od roku 1997 firma Hutchison Port Holdings. Ta je dceřinou společností veřejně obchodovaného konglomerátu CK Hutchison Holdings, jejž založil hongkongský podnikatel Li Ka-šing.
Holding je aktivní v přístavech ve 24 zemích světa včetně Spojeného království. V době, kdy přebíral správu uvedených portů, však žádným námitkám nečelil, neboť Američané se tehdy o tyto přístavy nezajímali.
Podnik CK Hutchison HoldingsČína technicky vzato nevlastní. Dle ředitele amerického programu v Centru pro strategická a mezinárodní studia Ryana Berga ovšem i tak panují ve Washingtonu obavy, že by Peking mohl společnost kontrolovat. Zmíněnými přístavy totiž protéká množství potenciálně užitečných strategických informací o zdejší dopravě a nákladu proplouvajících lodí. A tyto informace o dodavatelských řetězcích můžou být zneužitelné v případě potenciální ekonomické války mezi oběma velmocemi.
Strategické čínské zájmy
Čína již léta usiluje o zvýšení svého vlivu nejen v Panamě kvůli její strategické poloze, ale i v celé Jižní Americe. Což Peking opakovaně popírá a tvrdí, že její vztahy s Latinskou Amerikou jsou vzájemně prospěšné a výhodné.
Čínské soukromé i státní společnosti posilují svoji přítomnost ve středoamerické zemi prostřednictvím investic v hodnotě miliard dolarů. Podílejí se například na terminálu pro výletní lodě a mostu, který má překlenout průplav. To vše mohlo přispět k Trumpově tvrzení, že inkriminovanou vodní cestu vlastní právě Čína.
Navíc Panama v roce 2017 přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a navázala formální vztahy s Pekingem, který ostrovnímu státu dlouhodobě vyhrožuje vojenským zásahem. A protože Panamu vzápětí následovaly další země regionu jako Dominikánská republika, Salvador, Nikaragua a Honduras, lze toto považovat za velké vítězství čínské diplomacie.
Ba co víc, o několik měsíců později se Panama stala první latinskoamerickou zemí, která se připojila k čínskému projektu nové Hedvábné stezky. Ta má představovat odpověď asijské velmoci na nevyváženou ekonomickou situaci ve světě a zvýšit její globální politický a ekonomický vliv.
Významná spojnice mezi dvěma oceány
Panamský průplav o délce 82 kilometrů je hlavní spojnicí mezi Atlantským a Tichým oceánem. Ročně ho využije až 14 tisíc lodí, které by jinak musely podstoupit dlouhou a nákladnou cestu okolo Jižní Ameriky. Průplavem projde okolo pěti procent objemu světového námořního obchodu. Spravuje ho agentura panamské vlády Panama Canal Authority.
Klíčovou roli při výstavbě a správě průplavu, jenž byl dokončen v roce 1914, hrály právě Spojené státy, které ho po neúspěšném pokusu Francie o jeho výstavbu dokončily. Poté zůstal pod kontrolou USA až do roku 1977, kdy tehdejší prezident Jimmy Carter podepsal dohodu o postupném předání Panamě. To označil Trump za „hloupé“. Od roku 1999 tak má správa Panamského průplavu výhradní kontrolu nad provozem vodní cesty, přičemž smlouvy podepsané oběma zeměmi stanovily, že průplav zůstane trvale neutrálním územím, které však včetně samotné vodní cesty spadá pod obranu USA.
